Kalousek se veřejně diskredituje

19. 6. 2012 / Boris Cvek

Se stále větším znepokojením sleduji komentáře významného českého politika, bývalého i současného ministra financí Kalouska, k případu Vlasty Parkanové, který se ho osobně týká jak politickou příslušností , tak tím, že podezření, vržené na Parkanovou, padá i na fungování ministerstva financí ve věci zbrojních zakázek.

Británie:

Polovina žáků chodí do školy bez snídaně

19. 6. 2012

Ředitelé britských škol a čelní lékaři požadují, aby děti v nouzi dostávaly ve škole snídani zadarmo poté, co zjistil průzkum deníku Guardian, že téměř polovina učitelů nosí do školy jídlo pro děti, které přicházejí bez snídaně.

83 procent britských učitelů má ve třídě žáky, kteří mají ráno hlad a 55 procent učitelů svědčí o tom, že až čtvrtina žáků ve třídě přichází do školy, aniž by dostali k snídani dostatečné množství jídla. Více než polovina učitelů konstatuje, že počet dětí, které mají ve škole hlad, se za poslední rok dva podstatně zvyšuje. Jsou to děti z rodin postižených krizí, nezaměstnaností a škrty sociální podpory.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Barroso obvinil americké banky, že vytvořily evropskou krizi

19. 6. 2012

Prezident Evropské komise José Manuel Barroso se vyjádřil na summitu G20 v Mexiku, že důvodem krize v eurozóně byla neortodoxní politika amerického kapitalismu.

Evropští politikové jsou nyní pod intenzivním tlakem jednat rozhodně na záchranu eura. Sílí kampaň požadující uvolnění programu škrtů, který devastuje země s velkou mírou zadluženosti.

Google: Rychle roste počet vlád požadujících cenzuru internetu

19. 6. 2012

Americké úřady stojí v čele vlád, které požadují od firmy Google stále častěji, aby odstranila určité texty z internetu a aby vládám předala informace o lidech, kteří používají její vyhledávače, servery YouTube a další služby.

"Je to znepokojující, nikoliv jen proto, že to ohrožuje svobodu projevu, ale protože některé tyto žádosti pocházejí ze zemí, od nichž byste to neočekávali - od západních demokracií, které nejsou typicky spojovány s cenzurou," uvedla Dorothy Chou, čelná analytička firmy Google.

Ostře se zhoršily úrokové míry ve Španělsku a v Itálii

19. 6. 2012

Finanční trhy reagovaly panicky na zhoršující se finanční situaci ve Španělsku a v Itálii. Úrokové míry uvalované na španělský státní dluh stouply ostře na 7,26 procent, což je za hranicí jejich splatitelnosti. Zdá se, že Španělsko se stane čtvrtou zemí v eurozóně, která bude potřebovat plný záchranný balíček od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Paradoxy státní maturity

19. 6. 2012 / Jan Mertl

V minulosti byla maturitní zkouška relativně exkluzivním fenoménem, kterým se odlišovaly školy s výrazně studijním a intelektuálním zaměřením od těch jiných. Vývoj přinesl rozšíření této zkoušky na většinu studijních oborů a také značný nárůst počtu středních škol, které vznikaly jako houby po dešti převážně činností soukromých zřizovatelů, většinou také s maturitou jako zakončením příslušného studia.

Sedm milionů zaměstnaných Britů žije na hranici bídy

19. 6. 2012

Přibližně 7 milionů Britů žije pod extremním finančním tlakem. Jen málo stačí, aby skončili v naprosté chudobě. Žijí v chudobě přesto, že chodí do zaměstnání a nezávisejí na státní sociální podpoře. Vyplývá to z dosud nejpodrobnějšího výzkumu příjmů britských rodin, který byl proveden na žádost deníku Guardian.

KSČM: "Boj pokračuje -- nekomunistická linie potvrzena a upevněna", prohra stalinistů také

19. 6. 2012 / Štěpán Kotrba

Skončil sjezd "radikálně levicové" strany - KSČM. Druhé nejsilnější strany českého politického spektra, máme-li věřit průzkumům veřejného mínění. Většina novinářů z něj odvysílala "deníkářské" reportáže o ničem, analytičtější pohled nenabídl nikdo. Předsedou se stal (opět) Vojtěch Filip, jeho protikandidát Grospič prohrál na celé čáře. Analýzu sjezdu žurnalisticky poctivým způsobem nenabídly ani už impotentní Haló noviny. Analýzu prohry "ještěřího křídla", personifikovaného Grospičem a Semelovou, ovšem nabídl tábor "ještěrů" sám: v časopise Dialog, který na novinových stáncích nenajdete.

Pozn. na okraj: Fízly z BIS a komunistobijského senátora Štětinu upozorňuji, že redakce Dialogu je naprosto nezávislá na KSČM. Jak personálně, tak organizačně, tak ekonomicky. To jen aby bylo jasno.

Ale nechme hovořit "ještěry" samotné. Stojí to zato:

Apel na čtenáře:

Modernizace serveru Britských listů

4. 6. 2012

Milí čtenáři,

jsme nuceni se na vás obrátit znovu obrátit s apelem o dočasné zvýšení finanční podpory pro náš server. Naléhavě je zapotřebí modernizace hardwaru, což vyžaduje jednorázovou investici přibližně 50 000 Kč. Prosíme, přispějte, abychom mohli zajistit nerušenou funkčnost Britských listů. Uvědomujeme si, že lidé nemají peněz nazbyt a apel zveřejňujeme jen proto, že je modernizace serveru skutečně naléhavě nutná. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Podle statistik Google Analytics zaznamenal server Britské listy za poslední rok (od 3.6. 2011 do 3.6. 2012) 9 921 580 návštěv od 2 734 827 návštěvníků (individuálních IP adres). Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil počet individuálních IP adres o 7,47 procent.

Jan Čulík

šéfredaktor

27710

Vážné myšlenky z Francie

ČR nemá v občanstvu na Západě strategické spojence

16. 6. 2012 / Jan Čulík

◄▼ Dva pohledy z terasy českého velvyslanectví v avenue Charles Floquet v Paříži, které zřejmě především v důsledku přátelských konexí Milana Rastislava Štefánika získala do svého vlastnictví začátkem dvacátých let Masarykova československá vláda. Budova je výmluvným důkazem toho, jak dobří byli tehdy masarykovci v mezinárodním networkingu v zájmu Československé republiky.

Je bezpečná existence demokratické České republiky v dlouhodobé perspektivě ze zahraničněpolitického pohledu zajištěna? Dokážeme bezpečně předvídat, jaká bude situace v Evropě za pět, deset let? Víme všichni, že se v dnešní nestabilní době může zahraničněpolitická situace radikálně změnit. Kdo by v roce 2007 býval tušil, že nastane vážná hospodářská a finanční krize a že i budoucnost eura, eurozóny a Evropské unie bude zpochybněna? Kdo by býval r. 1932 dokázal předpovědět, že za deset let budou v Evropě vražděni Židé po statisících?

Úpadek povědomí o české kultuře v zahraničí se drasticky prohlubuje

18. 6. 2012 / Jiří Holý

Myšlenky, které formuloval Jan Čulík, jsou opravdu velmi závažné. Po roce 1989 jsem působil jako hostující docent a profesor deset semestrů na německy mluvících univerzitách, přednášel jsem v New Yorku, v Glasgowě, ve Skandinávii.

Když jsem se na jaře 1990 zúčastnil na New York University konference o nezávislé české literatuře, byl jsem šokován zájmem americké kulturní a politické elity o českou kulturu. Mluvili jsme se senátory, seznámil jsem se s Allenem Ginsbergem, Arthurem Millerem atd. Před třemi lety jsem byl v New Yorku překvapen také, ale upadajícím zájmem o česká studia. Na New York University prakticky neexistují, na Harvardu živoří jako marginálie.

Autor je profesorem české literatury na Karlově univerzitě

Souhlasím. Lidé ale musejí pozvednout svůj hlas

18. 6. 2012 / Miloš Kaláb

Naprosto s Vámi souhlasím.

Hledím-li na situaci pragmaticky, zeptám se, jaké české zboží kupuje dnešní západní spotřebitel. Bývaly doby, kdy i v Kanadě jezdily škodovky. Nejezdí ani pod jménem VW. Kam se poděly knihy nakladatelství Artia? Byly zde známé svou uměleckou kvalitou. Knihy a filmy pro děti? Manšestr, sypkovina, kartáče, konzervy (třeba znojemské okurky, ale nejen ony) (dnes pouze ve specializovaných lahůdkářstvích vlastněných lidmi ze střední nebo východní Evropy).

O co jde ministru Hegerovi?

19. 6. 2012 / Jiří Baťa

Listopadová revoluce v 89 roce a následující léta převzala nová vládní garnitura zdravotnictví ve stavu, kdy bylo, objektivně řečeno, jen stěží možné hledat nějaký výrazný nedostatek. Poznamenávám, že zdravotnictví v tehdejší ČSSR zabezpečovalo svými službami (spolu s dalšími státními orgány jako např. Českou pojišťovnou) cca 15 milionů občanů, na tehdejší dobu a možnosti bez výrazných nedostatků, ale na druhé straně přesto s významnými úspěchy na mezinárodním poli. Tento stav se nacházel v roce 1989, srovnatelně s jinými evropskými státy té doby. Od r. 1989 zcela výrazně pokročila věda a technika ve světě v mnohém, tedy i v oblasti péče o zdraví lidí, tedy ve zdravotnictví. Zcela zákonitě pak z toho vyplývá, že o nové technologie, postupy, medikamenty a mnohé jiné s tímto pokrokem související (včetně změny režimu), má pro jejich uplatnění v praxi společného jmenovatele : finance, jinými slovy peníze, potažmo komercionalizace a byznys.

Problémem s bankami jsou banky

18. 6. 2012 / Alex Koenigsmark

Joj, to se zase bude hodně ekonomicky vzdělaných čtenářů na mě zlobit! Problémem s bankami jsou totiž podle mého názoru banky.

Když pohlédneme na nadnárodní bankovní oligarchii nenávistnýma očima civila, nezajímajícího se o všechny protikladné veselé teorie ekonomických pseudovědců, hned spatříme, že se tento systém řídí jediným zákonem a ten jest "peníze jsou až na prvním místě".

Radikalizujme se!

18. 6. 2012 / Štěpán Steiger

Nejpopulárnějším kandidátem na prezidenta v této chvíli je podle průzkumů Jan Fischer, někdejší předseda tzv. překlenovací vlády, předtím vedoucí Českého statistického úřadu, teď viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně. Už v únoru 2011 řekl, že bude-li schválen zákon o přímé volbě prezidenta, bude se o funkci ucházet. Kampaň sice ještě nezahájil, víme však, že chce být podle svých slov "moderní a uměřený prezident". Zatím nevíme nic o jeho programu, ale  Právo uveřejnilo 15. června jeho článek s titulem Důvěra v demokracii. Text není dlouhý, nicméně mohli bychom jej považovat za jistý druh manifestu, poněvadž zřejmě představuje základní myšlenky, jimiž by se jako hlava státu řídil.

Antabus, rakovina a farmaceutické společnosti

18. 6. 2012 / Boris Cvek

Reakce čtenářky Anny Kozlové na můj článek o našem OPVK projektu:

"Fandím vám s tím antabusem, ale mám obavy, že vám to nakonec zakáží, protože by farmaceutické firmy přišly o peníze, a to nedovolí. Vždyť už tolik léků, které nic nestojí, bylo vynalezeno proti rakovině, a potom bylo ticho po pěšině. V mé rodině zemřel na rakovinu otec, a to na rakovinu plic. Dostal 35 chemoterapii, vážil 46 kg, umíral a ještě mu pořad dávali chemoterapii. Když jsem proti tomu protestovala, tak mi bylo řečeno, že má od lékařů naplánováno 40 terapii, tak mu to musí dát, i kdyby hromy padaly, takže nejde o vyléčení, ale o peníze. Chudák sestra dostala rakovinu ledviny a zemřela ve 43 letech a doktoři si libovali, jak jí prodloužili život o půl roku, jenže to nebyl život... Když jsem za ni chodila do nemocnice, tak jsem se nestačila divit, co dostávali za jídlo, vždyť i to jídlo ty pacienty zabíjí. Léčit se má celý člověk a ne jenom část, všechno přece souvisí se vším. Bohužel, dnešní školská medicína léčí jenom důsledek a nikoli příčinu a nevidí člověka. Všechno je dneska o penězích."

Kdo jinému jámu kopá...

18. 6. 2012 / Marek Řezanka

U premiéra Nečase si již lidé zvykli, že co je pro něj zásadně nepřijatelné jeden den, je jím den poté přijato bez výraznějších námitek. Tak dlouho pro něho byla nepřípustná vláda založená na přeběhlících, až začal podmiňovat setrvání vlády vytvořením nového poslaneckého klubu, aby se nakonec spokojil s nikým nevolenou platformou, která teprve dodatečně vymyslí svůj program.

Česká televize bezdůvodně urazila vynálezce

18. 6. 2012

Šokoval mě urážlivý pořad České televize Den D, přesněji jeho díl, který ČT 1 odvysílala 13. 6. 2012 ZDE. Na mysli mám část televizní show po její dvacáté minutě, píše Richard Halama.

Pořad spočívá v tom, že autor představuje skupině investorů svůj projekt. Ti mohou nabídnout projektu finanční podporu výměnou za podíl, pokud tyto businessmany nápad přesvědčí.

Ve zmiňovaném pořadu vystoupil také pán v důchodu, Ing. Lumír Bula, který pracoval ve Vítkovicích. Ve svém volném čase se věnuje v Klubu zlepšovatelů vynálezům. Investorům představil svůj nápad, nicméně o něj v pořadu vůbec nešlo.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2012

3. 6. 2012

V květnu 2012 přispělo finančně na Britské listy 214 osob bankovním příkazem celkovou částkou 62 046,37 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v březnu 2012 částkou 44921.92 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.5. 2012 částku 92 806,98 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

29298