Génius Alan Turing

24. 7. 2012 / Boris Cvek

O Alanovi Turingovi jsem se zmínil v Britských listech už jednou, a to v souvislosti s kritikou Romana Jocha. Chtěl bych o Turingovi napsat však podrobnější článek u příležitosti jeho letošních nedožitých stých narozenin (narodil se v Londýně 23. června 1912). Časopis Nature si dal na titulní stránku čísla z 23.2. tohoto roku Turingovu tvář a uvnitř věnuje Turingovi celou sérii článků. Začnu editorialem "Turing at 100" (česky asi "Turing ve sto letech").

Editorial v souvislosti s Turingovou zálibou v běhání zmiňuje jeho osobní rekord při běhu maratonu, pouhé 2 hodiny a 46 minut. Pisatel si stěžuje, že u příležitosti konání letošních olympijských her není plánována žádná oficiální oslava Turinga. Asi jen málo lidí ví, jaký "intelektuální gigant" (slova časopisu Nature) -- vedle svých běžeckých úspěchů -- Turing opravdu byl. Nature tvrdí o Turingovi, že měl "univerzální mysl", a to -- podotýkám já -- žil Turing už v době, kdy se univerzální vzdělání pokládalo téměř za nemožné. Shrňme si tedy jeho univerzálnost, jak ji vidí editorial z Nature.

Turing hrál dost podstatnou roli při vývoji moderních počítačů. Měl významné úspěchy v matematice (vyřešil tzv. "rozhodovací problém" Davida Hilberta) a kryptografii. Rozluštil tajný německý kód Enigma a pomohl tak zkrátit druhou světovou válku. Z hlediska inženýrského byl zakladatelem digitálního věku a umělé inteligence. V biologii působil jako teoretik uvažující nad morfologií a ve fyzice byl průkopníkem nelineární dynamiky. Do dějin filozofie se zapsal svým výrokem z roku 1947, který vyslovil před Londýnskou matematickou společností: "Jestliže má být stroj neomylný, nemůže být zároveň inteligentní." Turingovy práce jsou podle editorialu Nature vzorem přístupnosti a jasnosti navzdory jejich nesmírné pojmové hloubce a intelektuální přísnosti. Rok 2012 by měl být podle časopisu Nature nazván na počest Turinga "rokem inteligence".

Andrew Hodges, matematik na Oxfordské univerzitě, se v článku "The man behind the machine" (Člověk za tím strojem) zabývá postupným objevováním Turingova dědictví po jeho smrti. Mnoho klíčových Turingových myšlenek zůstalo nepublikováno z důvodu jeho předčasné smrti, nicméně jeho zásluhy byly postupně doceňovány a v roce 2009 se dokonce britský premiér Brown omluvil za to, že Turing byl v 50. letech zatčen a trestán za svou homosexualitu.

Turing svou homosexualitu však již v 50. letech nebral za stigma, a když oznamoval na policii vloupání do svého domu, zmínil mezi podezřelými i mladíka, kterého otevřeně označil za svého milence. To se mu stalo osudným, protože homosexuální sex byl v Británii až do roku 1967 nelegální. Turing byl odsouzen k braní hormonů na snížení libida, což nakonec vedlo k jeho sebevraždě.

Hodges připomíná, že když byl Turing zatčen, očekával, že "Královská komise to bude legalizovat". I v tom byl Turing velký vizionář. A jeho vize se vyplnily... dnes by mohl dokonce uzavřít homosexuální sňatek. Hodges končí slovy: "Vidím otázku nikoli tak, zda vláda může odpustit Turingovi, ale tak, zda Turing vůbec může odpustit vládě."

Do čísla o Turingových zásluhách přispěl mezi jinými také poslední žijící gigant moderní biologie, Sydney Brenner. Překvapuje mne, jak se v článku "Life's code script" (Šifrovaný scénář života) Brenner orientuje v Turingově práci, jak v souvislosti s Turingem odkazuje na Cricka, Schroedingera apod. Brenner zdůrazňuje, že pro biologii není možné skončit na úrovni popisu funkce nějakého genu, který onu funkci kóduje, nýbrž je třeba zkoumat tu funkci samotnou na úrovni buňky. Buňky nejsou tím typem počítačů, jaké popsali Turing a von Neumann (více o tom lze nalézt např. v knize D. Braye Wetware, kde je buňka velmi trefně popisována v analogii s geologií jako systém vrstev náhodných evolučních sedimentů).

Konečně na počest stého výročí Turingova narození uspořádal časopis Nature anketu mezi předními neurovědci na téma "Is the brain a good model for machine inteligence?" (Je mozek dobrý model pro strojovou inteligenci?). Možné odpovědi však nebudu prozrazovat a nechám je na zvídavosti čtenářů samotných.

0
Vytisknout
5859

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2012