Prezident na obzoru

26. 7. 2012 / Václav Dušek

V Čechách se nezavděčíš, i kdyby ses odhodlal rozkrájet. Lid je tu přísný a nesmlouvavý, pravda, ne vždy. Vydrží jak tažní koně v zápřahu, jen ale pocítí volnější pohyb vypne se k nebývalým činům. Ke všemu Trubýši hlídkují u úst, nic jim neunikne.

Mračna lží i polopravd otravují pokojnou pastvu. Není vždy moudré býti moudrým, což dobře věděli královští šašci. Hledáš nesmrtelnost a slávu? Pak jsi na správném místě.

Bude se volit prezident, prvně demokraticky -- občansky. Kolikátý bude, ptáš se?

Tedy přpomeňme si pokusně toto: první náš prezident, překrásný tatíček, vojácký posez na koni, vhodný k fotografování a malbě, i uchován v kameni; filosof, politik, asketa, milovník umění, zvláště slovesného, ženy se mu líbily.

A druhý byl suchar, neduživka, nepřítel partajnictví a partajničení, taťka přísných dekretů a obdivovatel (ze strachu) východního nájezdníka a krutovládce. Josifa - Koby.

Třetího prodávali za pytel hráchu hrdinové potupné doby -- starý nemocný, bezbranný a obětovaný za veškeré odporné mizery a zbabělce. Posloužil jako terč! Kálel si strachy v síni, nevadí, hle, předhodili jsme ti mizeru, tak se ukaž!

Následoval sociální revolucionář, tribun lidu buntující masy; náhle se však v odporné době změnil, vydal kamarády na šibenici a přidal i ženu matku -- poslouchat se musí! Vysloužil si balzamování, jeho mrtvola byla vystavena, opravována a nakonec zpopelněna. Prezident -- dělník!

Lidový vypravěč, kladenský zpěvák a údajný hráč na fňuknu, milovník literatury i spisovatel a uctívač divadla -- obzvláště jedné herečky, lhář. Proměnil lidem úspory v bláto. Měnová reforma měnila: večer na knížce úspory, ráno nahý zadek a oči pro pláč!

Na Hrad poté usedl fešák, nejhezčí státník v Evropě, možná i na světě -- držel prý velkého bratra za hranicemi s jeho vojenskými hordami bažícími po nerozborném přátelství na věčné časy a nikdy jinak! Stavěl se na odpor, neukázněný, neposlušný -- odsouzen k okamžitému odchodu!

Pak přísahal lidu generál, hrdina, voják tělem i duší -- a páchnoucí chytráci říkali: měl se zastřelit na letišti místo líbání vrahů! Zapomenuta Dukla, Buzuluk -- osvobození muklů ze sibiřských i jných gulagů.

K prezidenství se protrpěl politik, vězněný, bitý, urážený, ponižovaný; nepochopitelně pro neznabohy na smrtelné loži přijal od nejvyššího duchovního v jeho zemi poslední pomazání.

Revoluční sametová vlna poslala na Hrad disidenta, dramatika, vězně, plachou bytost -- příliš nerozhodnou a politicky nevyzrálou. Hned přispěchali bohatýři ze šedé zóny a ujali se míst poradců -- i když neměli co radit, ale neber to! Začal jako prezident Československé socialistické republiky a přešel na prezidentství Česka.

Vystřídán pragmatickým utahovačem opasků a znalcem penězovodů. Bankovní úředník a drobný střádal; profesor! Vzdělaný, zvídavý, střelec bez zbytečného míření.Ostrá slova drhnou na kůži nespokojenců -- mýlit se je lidské, určitě o tom má povědomí -- a kdo se nemýlil, čeká ho vládní nebíčko.

Civilizace blahobytu, přičinlivost, kořistění, chladná hlava a srdce, přehlížení zanedbatelné většiny -- velrybí árie ve vyschlém oceánu nikoho už neděsí! V této líbezné kotlině je všechno možné, i zdánlivě nemožné.

Bacha, lide, přijde prezident!

Překrmenost mění názory ve vteřině. Plazivenek dostatek -- sežerou na co přijdou, i bratra polknou, sousedku, kamaráda a dobrosrdečného kumpána; partajní prvoklíčky nejsou izolovaným ostrovem -- jseš-li zvolen, služ -- ne vlasti, trumbero, ale sobě, vrchnosti, povrchnosti, srabu i neštovicím, politické choroby jsou rakovinou doby...

Horda a její slovní mazec chrání nedoknutelný poklad, který však lid dosud nespatřil. Politický kurník naučí začátečníka kdákat dle pečlivých not vedoucí síly! Investice: provizórium. Vyhýbavé postoje. Tuny modrého z nebe zdarma, čeká se na dodání zakázky. Moudrost zapoměň laskavě doma, synku či dcerko. Postaráme se ti o duševní vitamíny. Budeš zírat! Lazar ti může závidět. Koukni, co bývá tvrdé, lze zlomit, už chápeš? Okázalá křídla moci vylučují hradní poustevničení. Touhy, neomalenost, neřesti a ctnosti -- od všeho trochu, milý hochu.

Prezidenství vyžaduje lásku a přísnost. Oni ti poradci pomohou...i do hrobu, bude-li nutno. Sebeosvícení se však nevylučuje. Ovšem nic se nemá přehánět; semotamo douška pravdy, za lubem míti nabídky a sliby, což se vždy hodí. V kališti se nezdržovat, být hlavou státu je sladké -- ale kdo je krkem, hrome, kdo tou státní hlavou kroutí? Zvědavost je nebezpečná vlastnost! Líbezné jedy pomáhají popírat minulost. Všichni jsme narkomani, poklade, omezovaní nahodilými kejklíři ve smutečním hávu -- osidla touhy po moci nejsou nebezpečná, uvidíš, budeš-li zvolen. Dlouholetý zvyk žít a užívat si, odvyká nás od smrti, jak říkal správně T. Brown.

Nesmrtelnost pýchy je nezničitelnou veličinou v abstraktním matematickém vzorci... pitomost je nehynoucí, zaslouží pomník v klidných sadech a jednou ročně věnec se stuhou Nezapomeneme. Dechová hudba u takové příležitosti není vyloučena.

Pravil tuhle po osmém, proloženém hafánkem kořky, hospodský nádeník: krále bych bral, voli! Nebo pěknou královnu... anebo aspoň štramadu prezidentku. Proč nám neřekl. Nevysvětlil.

Volit -- nevolit? Mám svého kandidáta a z těch, co jsou k výběru, děkuji za nabídku, nechci. Prezidentku mám, jenže ona mi jaksi nekandiduje, do Boha šarišského! V tomhle malém státě, v soustátí nespokojenců, zabedněnců, plachých hrdinů a vyšťavených spravedlivých šelem těžko se bude prezidentovat komukoli. Plechovky černého laku již na skladě, spravedlivých natěračů miliony.

Být v tomto regionu prezidentem chce nezpochybnitelnou býčí odvahu, odolný kachní žaludek a pravou hroší kůži. Málo vyvolených, hodně spravedlivých! V Čechách se nezavděčíš. Už praotec Čech údajně slýchal: Kdybys nebyl línej na krok, měli jsme moře! Běž se bodnout, fotr!

0
Vytisknout
3644

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2012