Jak rozumět chování prezidenta Zemana

25. 6. 2013 / Josef Mrázek

Prezident Zeman je člověk košatě myslící, a i když se mu to vždycky nedaří, některé jeho myšlenky jsou dokonce zaměřeny na prospěch lidského společenství. To je něco, na co nejsme zvyklí, a tak se stává, že ne všichni mu rozumí. Tak třeba teď ta věc s vládou. Předpokládám, že si Nečasův pád neobjednal, ale když už k tomu došlo, nemohl to pojímat jen jako nehodu v rámci soukromých vztahů, ale musel to vnímat také jako něco, po čem valná většina národa dlouho prahne. Muselo mu být jasné, že dozrává krize stranické politiky, u nás i jinde ve světě, a něco se s tím bude muset dělat. Dokonce pochopil, že pes je zakopán v tom, že zastupiteli a poslanci se stávají ti, které "vybrala" strana a voliči je zpravidla neznají, nebo to jsou známí dinosauři, odtržení od reálného světa. A ani když se svým chováním znemožní, nebo se projeví jako prodejní, není možné je odvolat. Aby se to trochu napravilo, mělo ba se začít třeba od změny volebního zákona. Prezident Zeman se, například, zmiňuje o volném výběru kandidátů napříč stranami. Směřuje tak stejným směrem, jako projekt www.spojeni.org , jen s tím rozdílem, že ten by se dal uskutečnit i bez změny zákonů. Ale vraťme se k záměrům prezidenta.

Nepochybujme, že prezident je odhodlán ctít Ústavu ČR. Má pověřit někoho, aby sestavil vládu. Dokonalé ztroskotání vládní koalice bylo dostatečným důvodem, aby se obrátil na ČSSD, jako vítěze minulých voleb. Ale, když byl odmítnut, bylo na něm, aby se až dvakrát pokusil vybrat úspěšného předsedu vlády dle svého uvážení. Takovou vládu bychom neměli předem klasifikovat jako úřednickou, nebo odbornou, je věcí designovaného předsedy, jak ji sestaví. Na tomto postupu není nic neústavního, Sněmovna nemusí žádné vládě odhlasovat důvěru a mohl by nastat třetí pokus, při kterém by předsedu vybírala předsedkyně Sněmovny. K tomu asi nedojde, protože kdykoliv může některý poslanec navrhnout hlasování o rozpuštění Sněmovny a potřebných 120 hlasů by se mohlo dát dohromady dokonce hned po první prezidentově designaci předsedy, protože pro TOP 09 by dřívější volby byly výhodné a pro by byly i opoziční strany, ty nemají zájem o kultivaci stranického systému. Rozpuštění Sněmovny by mělo dobré i špatné následky. Dobré by bylo, že by se nadále již konečně nepřijímaly škodlivé zákony. Špatné by bylo, že by se nedalo udělat několik dobrých, dlouho očekávaných, legislativních úprav a především lepší volební zákon. Z toho vyplývající odložení začátku nového způsobu praktikování politiky o další čtyři roky způsobí škody, které nás posunou ještě hlouběji mezi špatně spravované státy. To by měly vědět občanské iniciativy a měly by vymahat nový volební zákon a ne, co stejně nastane, a co přitom konzervuje selhávající stranický systém. Prezident by je možná lépe pochopil a zacházel by s nimi jako se spojenci.

0
Vytisknout
8315

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2013