Jak přimět politický systém, aby se sám léčil a vyléčil

6. 9. 2013 / Josef Mrázek, Zdena Radičová

Přestože se v důsledku naší situace nedá všech potřebných změn dosáhnout hned v nejbližších volbách, podívejme se, kudy vede cesta k lepšímu způsobu politiky, a rozhodněme se pro ten směr.

Náprava musí vycházet z poznání chyb

Již ve starém Řecku se uznávalo, že každý občan má právo podílet se na správě věcí veřejných a byla zavedena zastupitelská demokracie. Jen kde šlo o získání jednoduchého rozhodnutí typu ano -- ne, používala se přímá demokracie. Každý volič mohl hodit, nebo nehodit, kamének do příslušné kádě a když byla plná, bylo rozhodnuto. V tu dobu jsme ještě neměli ani Říši Velkomoravskou a když vznikla, bylo před námi ještě více než tisíc let na zkoušení různých forem panování. A tak jsme se nakonec přiblížili k tomu, co zdánlivě připomíná staré Řecko, ale dnešní volební systém na základě volby stranických kandidátek se dostal do rozporu s reálnými potřebami demokracie.

Vláda a jí navrhované zákony jsou nástroje, kterými Sněmovna PČR způsobuje blaho nebo živoření občanů, a proto je nutné zaměřit řešení naší nespokojenosti se špatnou správou státu na nápravu činnosti Sněmovny. Ta je dána chováním politických stran, které již před sto šedesáti lety dělil Karel Havlíček Borovský na občanům prospěšné a špatné, ale ani během tak dlouhé doby se nepřišlo na to, jak zabránit přežívání a častým úspěchům těch špatných.

Příčina je v tom, že občané mohou volit jen stranické kandidátky, které převážně obsahují kandidáty vybrané stranickým aparátem podle kritérií, která ztratila souvislost s potřebami občanů i s členskou základnou a voličům jsou kandidáti často úplně neznámí. Potom ani kroužkováním se v tomto případě moc nezmůže. Ti na konci kandidátky mohou být také špatní, jen nebyli schopni se prodrat kupředu. Pro zvolené poslance se bez ohledu na Ústavu, která požaduje hlasování podle svědomí, zavedla stranická disciplina. Tak jsou poslanci vedeni k tomu, aby místo zájmů občanů prosazovali zájmy strany a jejích sponzorů.

Co by nemělo chybět ve volebním programu žádné strany, která chce náš hlas

Před námi jsou volby a jestli nechceme, aby nová Sněmovna zase hájila zájmy těch, kteří za to zaplatí, musíme udělat více, než jenom mluvit o financování politických stran. Opět doufat, že změnu k lepšímu zajistí výběr strany s lepším programem, je optimizmus nepoučených. Musíme změnit způsob, jakým se Sněmovna naplňuje a zařídit, aby poslanci byli kontrolováni přímo svými voliči. Není nutné to udělat mohutnou revolucí, dá se to obstarat tak, že některá volební strana (může jich být i více), aby si voliče získala, začne se řídit novými pravidly aspoň v tom rozsahu, který umožňuje i dnešní volební zákon. A také se zaváže, že bude prosazovat nový volební zákon, jehož smysl a cíl zde vysvětlíme. Pokud to splní, získá si uznání voličů, a když ne, již nikdy by ji neměli volit.

Toto by se mělo dít nezávisle na ideologii. To proto, že úkolem parlamentu i každého poslance je hájit zájmy všech občanů stejně a žádné ideologické důvody poslance neopravňují to porušovat. To platí bez ohledu na to, jak se ten který poslanec do Sněmovny dostal.

Volební systém popsaný volebním zákonem, který navrhujeme, je příjemně jednoduchý, a přesto může odstranit hlavní vady naplňování Sněmovny zastupiteli. Měl by být zaveden co nejdříve. Než bude přijat, mohou volební strany začít již teď provozovat aspoň nový způsob výběru kandidátů (tvorbu kandidátky) přímo občany. Nemusí čekat, až je k tomu donutí způsob volby podle nového zákona.

Jsou ale dvě opatření, která se dají praktikovat teprve po změně zákona a volební strany by se měly zavázat k jejich podpoře ve svém programu. Je to odvolatelnost poslance na základě referenda v jeho volebním obvodu, a nepřípustnost zavazování poslance hlasovat podle pokynů strany nebo klubu. Podporou těchto ustanovení dá volební strana najevo, že není na prodej a že přistoupí na opatření, která znemožní obchodování s hlasy a mandáty.

Nový volební zákon, který změní chování politického systému

Cílem nového volebního zákona není zrušit politické strany, ale způsobit, aby se samy změnily do podoby prospěšné pro občany.

Základním opatřením je významné posílení vlivu občanů na výběr kandidátů. Toho se dosáhne níže uvedenou úpravou provádění volby, kdy volič nebude volit kandidátku, ale jednotlivé kandidáty, které si bude vybírat napříč z libovolných kandidátek. To způsobí, že kandidáti, kteří si svou činností občany nezískali, by nepřinesli své volební straně hlasy a to zásadním způsobem ovlivní kvalitu kandidátek i výsledné složení Sněmovny. Zásadní změnou také musí být samostatné rozhodování poslanců a jejich přímá odpovědnost voličům. Je na voličích, aby volili jen strany, které se k takovému řešení přihlásí.

Jsou to myšlenky, které důsledně uplatňuje projekt občanského politického hnutí SPOJENÍ 12, viz www.spojeni.org , které se nejbližších voleb zúčastní tím, že dává k dispozici návod nového způsobu voleb, jehož významná část je již dnes dobře použitelná.

Práce sněmovny zvolené podle nového volebního zákona

Následkem nového způsobu voleb se asi ve Sněmovně objeví větší počet menších skupin poslanců zvolených za jednotlivé volební strany a dokonce i jednotliví poslanci, což nevadí, ale naopak to posílí demokratičnost práce zákonodárného sboru, která dosud byla potlačována. K prosazení zákona až dosud někdy stačila pouhá čtvrtina poslanců.

Například v koalici se 101 poslanci mohlo souhlasit 51 poslanců a když zbytek hlasoval "jednotně" podle stranické discipliny, zákon platí, i když třeba bylo 74,5% poslanců proti. Jednotné hlasování podle pokynů je protiústavní, ale chybně se považuje za cosi správného. Je to jedna z hlavních příčin špatné kvality zákonů.

Není pravda, že k dosažení dohody jsou nutné velké kluby a koalice. Ty jsou potřeba, aby se dosáhlo předem zaplaceného výsledku. Místo toho se může po poctivé debatě hlasovat svobodně a výsledku se dosáhne, ovšem není předem znám.

Jak obstarat lepší vládu již letos, když ještě nemáme nový volební zákon

Kromě zavedení nového způsobu naplňování a práce Sněmovny, je třeba napravit incestní vytváření vlády, které těžce poškozuje její kvalitu. To se dá udělat již v rámci nejbližších voleb a bez legislativních změn, jen respektováním toho, co platí.

Ústava odděluje, jako na sobě nezávislé, moc zákonodárnou, soudní a výkonnou, jejíž hlavou je vláda. Výslovně zakazuje, aby zákonodárce (poslanec či senátor) byl zároveň soudcem, ale o neslučitelnosti funkce poslance a člena vlády se nezmiňuje, jen obecně odkazuje na případný zákon, který by neslučitelnost některých funkcí řešil. Ústavodárce možná považoval neslučitelnost funkcí ve sněmovně a ve vládě za samozřejmé, protože sněmovna vládu kontroluje a šlo by tedy o střet zájmů.

Tohoto nedostatku důrazu Ústavy zneužívá politická praxe tak, že předseda vlády i ministři jsou často zároveň poslanci. Je to nesprávné nejen kvůli zmíněnému střetu zájmů, ale také kvůli kolizím pracovních úkolů ve dvou funkcích a zejména proto, že se prakticky nevyskytují dobří zákonodárci, kteří by byli zároveň stejně dobře schopni odborně a organizačně zvládat úkoly ve vrcholné funkci státní správy. Vždyť promyšlená tvůrčí činnost vlády vyžaduje jinou kvalifikaci, než je schopnost prosadit se v bojích na politickém kolbišti.

Řeči o jakési podřadnosti vlády složené z nepolitiků jsou jen účelová výmluva zakrývající skutečnou motivaci odpůrců výběru ministrů podle schopnosti zvládat úkoly ministerstva. Česká televize nám, možná nechtěně, předvedla v několika vstupech úroveň nepolitického ministra dopravy v demisi Žáka a srovnání se všemi jeho politickými předchůdci a současnými kritiky dopadlo drtivě v jeho prospěch.

Ústava ČR naštěstí umožňuje, aby se tato věc řešila racionálně. Neuvádí, že by předseda vlády měl, nebo dokonce musel, být politik, dává prezidentovi právo prostě vybrat vhodného člověka. Samozřejmě, prezident musí vybrat předsedu vlády tak, aby vláda byla pro Sněmovnu přijatelná a může se o tom poradit s úspěšnými stranami.

Tak může vzniknout z nepolitiků vláda, která po získání důvěry Sněmovny bude plnohodnotnou součástí politického systému. Tato změna parlamentní praxe bude pro občany neobyčejně cenná, takto sestavená vláda bude mít lepší předpoklady pro dobré vedení státu.

Shrnutí toho, co uvede upadající stát na vzestupnou dráhu

Ze začátku vystačíme s obyčejnými zákony. K prosazení některých věcí dokonce stačí, aby je dost lidí chtělo uskutečnit. Začínat změnami v Ústavě ČR není nutné, vždyť i s referendem, jako pracovním nástrojem, Ústava počítá.

Zaměřme se na tři věci:

1. Nový způsob voleb. Chceme volit konkrétní kandidáty, které jsme mohli poznat, nejsou od nás odděleni sekretariátem strany a jejich zvolení nesmí bránit žádné limity.

Plné uplatnění bodu 1. umožní nový volební zákon, voliči by měli již v nastávajících volbách preferovat ty volební strany, které slíbí jeho podporu a udělají přípravné kroky.

2. Novou odpovědnost zastupitelů přímo voličům s možností odvolat je cestou referenda, kdyby jednali v rozporu se svým slibem.

Chybí obecný zákon o referendu, ale to se dá řešit zvláštním zákonem. Je vhodné preferovat volební strany, které slíbí podporu takového zákona.

3. Při sestavování vlády považovat funkci poslance za neslučitelnou s funkcí člena vlády. Jde o střet zájmů, odporuje to principu dělení státní moci na tři nezávislé složky. Chceme tak dosáhnout lepšího vedení státu. Jmenovat vhodného předsedu vlády je ústavním právem prezidenta a nejmenovat nikoho, kdo je ve střetu zájmů, je jeho povinností. Je ovšem jisté, že strany usilující o zpeněžitelnou moc se budou ozývat, když se prezident dotkne jejich nekalých záměrů. Je to tedy otázka prezidentovy cti, odvahy a odpovědnosti.

Chceme pomocí nového volebního zákona přimět volební strany, aby voličům nabízely kandidáty, kteří jsou ve volebním obvodu známí svými pro obyvatele prospěšnými názory a činy. Nový způsob volby neumožní zvýhodnění pořadím na kandidátce. Ve Sněmovně budou poslanci řízení stranami nahrazováni osobnostmi zodpovídajícími se přímo voličům. Pro poslance bude výhodné se chovat v zájmu voličů. Kupování poslanců ztratí smysl. Kupující bude vědět, že odvoláním poslance o investici přijde a poslanec bude vědět, že přijde o mandát. Přestane rozhodovat ideologický profil poslance, voliči budou více zvažovat jeho prospěšnost pro občany.

Skončí příjímání zákonů výhodných pro škůdce občanů a státu a skončí privatizace veřejného sektoru.

Nový způsob sestavování vlády ve svém důsledku způsobí růst životní a kulturní úrovně obyvatelstva a větší pohodu občanů.

Všechno, co je zde uvedeno, má sloužit ke zlepšení stavu státu a postavení jeho občanů. Je to odpověď všem, kteří nevědí, co dělat. Je to návod pro lidi dobré vůle a nabídka pro volební strany s dobrými úmysly.

Autoři článku jsou členy Občanského politického hnutí SPOJENÍ 12 a spolupracují s Iniciativou za společenskou změnu (IZSZ).