Odvrátíme pád lidstva do propasti?

Jaké následky může mít odstoupení Spojených států od klíčové klimatické dohody?

1. 6. 2017 / Daniel Veselý

Noam Chomsky před časem označil Republikánskou stranu za „nejnebezpečnější organizaci lidských dějin“, protože republikáni buď negativní dopady klimatických změn zcela ignorují anebo bagatelizují a nechtějí nic řešit. Kdyby takto k nejzávažnější hrozbě, jíž dnes lidstvo čelí, přistupovali političtí činitelé v Sýrii nebo Nikaragui, tedy v zemích, jež pařížskou dohodu neratifikovaly, nad trvale udržitelným životem na planetě by nevisel Damoklův meč. Pokud ale od této klíčové smlouvy odstoupí země, jež je druhým největším producentem skleníkových plynů, globální boj s klimatickými změnami skončí v klinči. Spojené státy, k nimž ještě donedávna lidé hromadně vzhlíželi jako k majáku svobody, se (nejen) v tomto ohledu ocitají v naprosté izolaci a svět své naděje upíná k autoritářské Číně, která se stala lídrem v boji s globálním oteplováním. 

Třebaže si Obamova administrativa zasloužila mezinárodní respekt za podepsání pařížské dohody a závazek, že do roku 2025 sníží emise CO2 až o 28 procent, ve skutečnosti sama přispěla k hrozivému trendu, který ničí modrou planetu. Produkce surové ropy ve Spojených státech vzrostla z 5,1 milionu barelů denně v roce 2008 na 9,4 milionu denně v roce 2015. Spojené státy se mezitím staly největším světovým producentem ropy a zemního plynu, a tato činnost, jak známo, je hnacím motorem klimatických změn. Nelze tedy veškerou vinu přičítat stávajícímu nájemníkovi Bílého domu; jde o systémovou hrozbu, jež se dnes manifestuje v celé své děsivosti.  

Trumpův kabinet je však pro světové klima nefalšovanou pohromou, neboť již zahájil demontáž mírných ochranných opatření předchozí vlády, jmenoval do čela Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) proslulého klimatoskeptika Scotta Pruita, navrhl snížení rozpočtu pro EPA o třetinu a dal zelenou kontroverzním ropovodům Keystone XL a Dakota Access. A nyní se v předsmrtné křeči  ocitá globální iniciativa, jejímž cílem je odvrátit pád lidstva do propasti.  

Pravděpodobné odstoupení USA od pařížské dohody může způsobit dominový efekt, neboť odstoupit mohou i další státy, které přislíbily omezit produkci skleníkových plynů. Podle některých odhadů může osudové rozhodnutí Trumpovy vlády způsobit oteplení planety o 3,6 stupně Celsia do roku 2100, zatímco pařížská dohoda má garantovat zvýšení globální teploty do 1,5 stupně Celsia. Vyspělé průmyslové země v rámci klimatické dohody slíbily rozvíjejícím se státům 100 miliard dolarů ročně jako kompenzaci za to, že omezí emise.  Odvolá-li Bílý dům svůj podpis, malé státy přijdou o finanční motivaci a nebudou mít důvod dostát svým slibům.      

V souvislosti s klimatickým ignorantstvím Bílého domu je paradoxní Trumpův nepřátelský postoj vůči uprchlíkům a migrantům. Existují seriózní odhady, podle nichž klimatické změny do roku 2050 vysídlí 200 miliónů lidí. Ostatně za uprchlickou krizí, která tak vystrašila relativně zabezpečené Evropany, vedle válečných konfliktů hledejme také nedostatek vody a extrémní sucha vyvolaná globálním oteplováním. Změny klimatu jsou na rozdíl od válek navíc tichým a nenápadným zabijákem. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že globální oteplování každý rok způsobí smrt 150 tisíc osob a od roku 2030 se toto smutné číslo zvýší na čtvrt milionu.  

Avšak americký prezident se raději nechá balamutit dávno vyvrácenými hoaxy o době ledové, než aby naslouchal skutečným odborníkům. Strašidelným příznakem doby, která je vymknutá z kloubů, je skutečnost, že o bytí a nebytí lidstva rozhoduje narcistní a nevzdělaný jedinec, který je naprosto odtržený od reality.                     

Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.)

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte. 

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.