Petruška Šustrová k diskusi nad Muriel Blaive a jejím úsudkem nad totalitním režimem v Československu
18. 9. 2017
Ještě jednou do zblbnutí o Muriel Blaive
26. 9. 2017 / Jan Čulík
V rámci šílené kampaně vedené v Praze proti historičce Muriel Blaive (s vědeckou prací nemá ta kampaň zjevně nic společného, jde zřejmě o pokus někdejších ultrapravicových ideologických sekerníků znovu ovládnout ÚSTR a vnutit České republice tvrdě ideologickou interpretaci komunismu) jsem si povšiml, že pojmu "společenská smlouva" mezi komunistickým režimem a obyvatelstvem, se v západní politologii používá už desítky let a naši postgraduanti o něm debatují v našich seminářích na Glasgow University s našimi studenty.
Toto je citát z handoutu, který pro naše studenty připravili postgraduanti k diskusi o Kachyňově filmu Ucho (1970):
Diskusní seminář 2C
Ucho
- pár bodů k zamyšlení:
Jaký dopad měly historické a politické podmínky na domácí život jednotlivců (subjektů)?
A konkrétně, jaký dopad to má na vztah manželské dvojice, Ludvíka a Anny? Vnitřní nepřítel?
"Jakmile se jeho ideologie začala rozkládat, neostalinský stát začal společnost odpolitizovávat. A měl v tom úspěch. Občan se soustředil plně na svůj soukromý život, na své osobní zájmy. Jeho jediným požadavkem vůči společnosti bylo, aby mu byly poskytnuty zaručené, i když omezené, finanční prostředky k tomu, aby mohl vést svůj soukromý život, a že na něj režim nebude klást žádné výraznější požadavky, aby vyvíjel nějaké úsilí.
Tak vznikla nová společenská smlouva: Občan odevzdal státu všechna svá práva a oplátkou za to stát garantoval občanovi skromné živobytí s tím, že po něm skoro nic nechtěl. Stabilita statu quo závisela na této podivné smlouvě. Jakmile ale jedna strana dohody tuto rovnováhu naruší, dojde k výbuchu (viz Polsko r. 1970).
Vzniká aliance prostřednictvím filmů, které odhalují podstatu této společenské smlouvy, demystifikují společnost a odhalují ideologii."
(Antonín J. Liehm, Closely Watched Films: The Czechoslovak Experience
(New York: IASP, 1974), str.4
Uvažujte o tom, jak tento film zpochybňuje tuto "smlouvu" a jakými způsoby. Jak se děje, že protagonisté tuto "společenskou smlouvu" přijmou? Do jaké míry přijímají protagonisté filmu "Ucho" dobrovolně tuto společenskou smlouvu?
(...)
Anglický originál:
2C discussion seminar,
The Ear
Some points to think about
How have historical and political conditions impacted on the domestic lives of
individuals (subjects)?
And more particularly, how does this affect the relationship of the couple, Ludvík and Anna? The enemy within?
‘Once its ideology began to disintegrate, the neo-Stalinist state started to depoliticize society. And it was successful. The citizen concentrated
fully on his own privacy, on his own personal concerns. His only demand upon society was that he be given guaranteed, if not extensive, financial means to live his private life, and that he not be asked to exert too great an effort in exchange. Thus a new sort of social contract was concluded: the citizen gave the state all of his rights and, in exchange, the state guaranteed its citizen a modest livelihood at the cost of a minimum depletion of his strength, his manpower. The equilibrium of the status quo rests on this strange contract. As soon as one of the parties to the contract upsets this equilibrium, an explosion results (e.g., Poland in 1970).
...
An alliance is created by means of films that disclose the essence of the contract, demystify society, and unmask the ideology.’
(Antonín J. Liehm, Closely Watched Films: The Czechoslovak Experience (New York: IASP, 1974), pp.4
Can think about how the film challenges this ‘contract’ and in what ways. How do subjects come to acquiesce in the ‘social contract’? To what extent do the subjects in The Ear willingly acquiesce in the ‘social contract’?
6422
Diskuse