O neuvěřitelném zbabělství společnosti BBC

12. 7. 2018

čas čtení 4 minuty


Zde je neúplný seznam nepříjemných pravd, které britská vláda, její údajně levicová opozice Labouristické strany  a 17,4 milionů lidí, kteří hlasovali pro odchod Británie z EU, nechtějí slyšet: Neexistuje žádný plán a nikdy žádný plán neexistoval. Kampaň za brexit nikdy nepředložila veřejnosti žádný plán pro odchod z Evropské unie. Kdyby to učinila, voliči by si uvědomili, že brexit buď způsobí obrovské strukturální problémy, protože se Británie vytrhne z integrované evropské ekonomiky, anebo promění Británii v satelitní stát Evropské unie, který bude muset Brusel poslouchat a nebude mít právo spolurozhodovat. Namísto toho, aby kampaň za brexit poctivě řešila otázku Británie ve světě, nabídla veřejnosti drzé lži: Brexit umožní Británii, aby financovala státní zdravotnictví dodatečnými částkami 350 milionů liber týdně, Turecko se chystá vstoupit do EU a zaplaví ji miliony muslimských migrantů, píše Nick Cohen v týdeníku New York Review of Books.


Jak Konzervativní, tak Labouristická strana jsou v současnosti rozervávány tlakem učinit, co je nemožné: realizovat sliby šarlatánů v rámci reality ekonomické a strategické situace Británie. Jak levice, tak pravice tvrdí, že Evropská unie Británii dovolí ponechat si i po odchodu z EU výhody členství EU.

Společnost BBC tyto problémy vůbec nezkoumá. BBC má pocit, že musí odrážet náladu v národě. Národ hlasoval pro brexit, a BBC "musí tento verdikt respektovat".

BBC skoro vůbec neinformuje o skandálech týkajících se referenda o brexitu. Je tomu, jako kdyby se americká média rozhodla, že Muellerovo vyšetřování je vůbec nezajímá.

Existují tři obrovské skandály, jimiž se BBC podrobněji skoro vůbec nezabývala: manipulace osobních údajů uživatelů Facebooku firmou Cambridge Analytica, skandál protizákonného financování kampaně za brexit a ruské zásahy do britské politiky.

V roce 2018 si veřejnost uvědomila, jak obrovské množství informací o nich má Facebook a jak těchto informací mohou zneužívat nepřátelské cizí mocnosti a zlovolní plutokraté ke svým cílům. Zjistila to především díky novinářské práci Carole Cadwalladr, z londýnského Guardianu a Observeru.

Když whistleblower Christopher Wylie poskytl Observeru a New York Times podrobnosti o tom, jak firma Cambridge Analytica zneužila data z Facebooku, Cadwalladr a Wylie nabídli toto téma společnosti BBC. Když vyšlo najevo, že Cambridge Analytica získala z Facebooku osobní informace 87 milionů uživatelů, hodnota akcií Facebooku poklesla o 134 miliard dolarů.

BBC dostala příležitost interviewovat whistleblowera a natočit o celé věci dokumentární film a odvysílat ho v době, kdy celá věc vyšla najevo. Odmítla to. Neexistují prý žádné důkazy.

Totéž se opakovalo, když svědčil Shahmir Sanni z kampaně Vote Leave, že kampaň porušila britský volební zákon  a překročila před referendem o EU oficiální finanční limity uvalené zákonem na předvolební kampaň (7 milionů liber). BBC opět toto exkluzivní téma nechtěla. "Nemáme dost informací na to, abychom byli schopni z toho udělat do tří týdnů pořad," reagoval byrokrat z televize BBC na nabídku tohoto tématu.

A pak jde o vliv Ruska. Carole Cadwalladr získala emaily milionáře Arrona Bankse, z nichž vyplynulo, že se Banks během kampaně za brexit mnohokrát setkal s ruským velvyslancem v Londýně a byla mu nabídnuta koupě šesti ruských dolů na zlato. BBC se tím opět odmítla zabývat.

Není pochyb, že jak se mínění britské veřejnosti ohledně brexitu mění, mlčení BBC skončí a BBC zase začne plout s převažujícím proudem. Nikdo by ale neměl chválit novináře, kteří mluví veřejně jen tehdy, když si jsou jisti, že je podporuje veřejné mínění.

Nejen novináři, ale všichni, kteří se účastní politického života, by si měli vzít poučení ze zoufalého selhání společnosti BBC. Ať jste na levici nebo na pravici, když se začnete bát říci to, v co věříte, abyste neurazili své přátele, abyste neporušili tabu anebo abyste se nepostavili proti efemérnímu konsensu daného okamžiku, skončíte jako BBC: šíří fráze, bojí se a je irelevantní.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
6904

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2018