
Nikdy bych neřekl, že budu chválit Trumpa
12. 7. 2018 / Jiří Hlavenka
Bych nikdy neřekl že "pochválím" Trumpa, ale zastavím se u dvou věcí:
1) Tvrdší požadavky USA na evropskou solidaritu co se týká vojenského přispívání na společnou obranu, tj. NATO. Situace, kdy se Evropa v podstatě veze a dává na obranu nedostatečně málo, má samé nevýhody a jen jeden benefit - ušetříme dvě procenta rozpočtu státu. Kvůli vojenské nedostatečnosti jsme vlastně zcela odkázáni na vojenskou sílu USA, která pak samozřejmě už z tohoto titulu "velí", dominuje NATO a logicky si tam prosazuje spíše vlastní zájmy.
2) Druhá věc je spornější a týká se jednostranného
zavádění cel. V novinách dostávají titulky "Obchodní válka" a prezentuje
se, že je to špatné pro všechny, ostatně tak jako každá válka.
Jenomže věc není tak jednoduchá. Globalizace kromě nesporných přínosů
(vytažení řady chudých zemí nahoru, soustředění investic na projekt s
celosvětovým efektem a další) má i významné negativum spočívající v
příliš snadnému přenášení výroby z jedné země do druhé, která je na
opačném konci planety, protože se ušetří tři procenta na nákladech.
Výsledkem je příliš rychlé devastování a destruování po staletí fungujících průmyslů, spolu s kompletní ztrátou letitého know-how (viz např. český textilní průmysl), saldo zahraničního obchodu vedoucí k nárůstu dluhu států atd. Země s levnější výrobou globalizace navíc zneužívají neférovými prostředky, které jsou nejvíce vidět v Číně: stát skrytě nebo i viditelně, v souhrnu ale nesmírně masívně dotuje domácí výrobce a exportéry, a výsledkem je výrobní převaha Číny nikoli daná šikovností jejich výrobců, ale těmito dotacemi.
(O jakou podporu jde: a)
uměle nízko držený kurz domácí měny, b) státem dotované energie a těžba
surovin, tedy podstatné náklady na výrobu, c) mizerné předpisy na
bezpečnost práce a ochranu životního prostředí, což ničí vlastní zemi,
ale opět zlevňuje výrobu, d) masivní úvěrování výrobních podniků nikoli
na komerční bankovní bázi, ale z peněz státu, a další).
Tvrdí se,
že "z toho těží spotřebitel", ale to není moc pravda. Jestli si koupíte
tričko za 250 korun, pak náklady práce bangladéšské šičky jsou dvě
koruny padesát. Z toho je jasné, i kdyby se náklady na výrobu zvedly
trojnásobně přenesením například do země EU, cenu to zvedne jen
nepatrně, a možná vůbec ne.
Aplikování celních tarifů na země,
které neférově tak jako Čína subsidizují svoje výrobce, proto považuju
za zcela správné a rozumné - jinou otázkou jsou pak cla na ekonomicky
podobně vyspělou část světa, tedy mezi EU a USA. Je ale potřeba
zdůraznit, že existující (tj. nikoli "Trumpova") evropská cla na dovoz
amerických automobilů jsou až několikanásobně větší než opačným směrem -
pokud se někdo rozčiluje nad novými americkými cly, měl by si tedy
nejdřív uklidit doma.
Ještě jednou ke clům: zemědělské dotace nejsou ve skutečnosti ničím jiným než překabátěným clem na import zemědělských výrobků z jiných zemí. Pokud by totiž tyto dotace byly zrušeny, tak nemalá část evropské zemědělské produkce "padne", protože by byla vytlačena podstatně levnější produkcí ze zemí třetího světa - které mimochodem právě tento druh možnosti exportu potřebují jako sůl. Zajímavé je, že jsme zhrození z párprocentního amerického cla na ocel, ale na "zemědělské clo", které přepočteno z dotací se může pohybovat na 50-70%, nijak nežehráme.
(Tohle co píšu samozřejmě nic nemění na tom, že Donald Trump je hovadná a veskrze vadná lidská bytost a ještě si s ním zažijeme kupu trablů).
Diskuse