Tato
groteskní ikonizace, kdy je v podstatě zapovězeno říci cokoliv kritického
na adresu Václava Havla, se už dříve projevila v nekompromisním zavržení
exprezidenta v manipulativních médiích, což je stejně škodlivé a hloupé
jako jeho jednostranné velebení v mainstreamových sdělovacích prostředcích.
Absence
nadhledu a neschopnost akceptovat i Havlovy stinné stránky, jakož i
kontroverze, vytvářející kontraproduktivní stesk po starých dobrých časech, kdy
naši domovinu nesužovali populističtí politikové, vede nejen k osudnému přehlížení
dřívějších chyb a nešvarů, ale i zjevné kontinuity mezi minulostí a dneškem.
Zdá
se, jako by česká společnost ztratila soudnost a soustředila se pouze na bezútěšný
dnešek; jako by snad současná opovrženíhodná politická reprezentace vyrašila na
zelené louce. Není tomu tak a my to podvědomě cítíme. Není to však jen ryze
český problém, neboť totéž lze pozorovat i ve Spojených státech, kde byl nedávno
zesnulý prezident George H. W. Bush téměř svatořečen.
Jedině
sebevědomá a sebekritická společnost, která měří všem týmž metrem a která se
nebojí nepříjemných pravd, se může vyvarovat nežádoucích excesů politické moci.
Mytologizace kontroverzních politiků naopak vytváří falešný kontrast mezi
hrdinnými a zavrženíhodnými politiky a přispívá k umělé polarizaci
společnosti. A odtud je jen krůček k celospolečenskému konfliktu.
Diskuse