21. 12. 2018
Všechny tyto priority byly kvůli okamžité náladě a bez zjevného důvodu Trumpem obětovány. Příčinou není nic jiného, než že vedl svou volební kampaň se slibem stažení a chce, aby k němu došlo právě teď. Nedošlo k žádným událostem, které by způsobily změnu politiky. Prezident vysvětlil krok na Twitteru následovně: "Porazili jsme IS v Sýrii, můj jediný důvod být tam během Trumpova prezidentství." Avšak to se velmi liší od poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, který jen před třemi měsíci veřejně potvrdil, že administrativa zůstane v Sýrii trvale, aby zabránila Íránu v získání dalšího vlivu a v tom, aby se stal ještě větší hrozbou.
Možná že se prezident cítil zahnán do kouta národněbezpečnostními postavami z řad establishmentu. Ale neexistence evaluačního procesu, který by zkoumal důsledky změny politiky, a zrušení amerických akcí se 78 dalšími státy přispívajícími k tažení proti IS, znepokojí ty, kdo riskují své jednotky a bezpečnost.
Rozhodnutí také znepokojí všechny spojence, kteří spoléhají na americké bezpečnostní záruky. Vlády Iráku a Afghánistánu by měly být velmi, velmi znejistěné. Protože pokud lze tak snadno odepsat Sýrii, jaký je argument pro pokračování v pomoci Iráku - kde je IS poražen ještě přesvědčivěji než v Sýrii? A pokud má Trump tak malý zájem na stabilizaci a pomoci s vládnutím v Sýrii, jak může Afghánistán věřit, že neudělá stejné rozhodnutí o něm, když boj zde je nákladnější a pokrok méně evidentní?
Udržení spojenců v Sýrii by bylo pochopitelné, vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa posílala zbraně a slibovala trvalou americkou přítomnost. Francie a Británie zůstaly ve zranitelném postavení, protože možná nedokážou ukončit své operace podle amerického harmonogramu. A budou se obávat, že džihádističtí bojovníci se vrátí do Evropy, pokud nebudou vázáni operacemi na syrském bojišti.
Prezidentova strategie národní bezpečnosti tvrdí: "Tažení proti IS a al-Kájdě a jejich spojencích ukazuje, že Spojené státy umožní působení partnerů a udrží tažení založená na přímé akci, aby zničily teroristy a jejich zdroje podpory, ztížily jim, aby proti nám opět plánovali spiknutí." Poslední Trumpovo rozhodnutí prokazuje, že tato pasáž je irelevantní.
Irelevantním se také stává přesvědčivé tvrzení Trumpovy administrativy, že v oblasti zahraniční politiky proti Obamově administrativě přinesla zlepšení. Trumpova administrativa chvályhodně trvala na tom, že dosažení amerických cílů by mělo ve válkách určovat časový rozvrh, a nikoliv naopak. Nyní však jediným patrným rozdílem mezi oslabováním americké moci praktikovaným Barackem Obamou a oslabováním za Trumpa je, že Trump se chová tak nepředvídatelně, že náklady pro USA a jejich spojence jsou ještě vyšší.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse