NYT: Velká Británie zešílela (A ČR za Zemana taky?)

3. 4. 2019

čas čtení 8 minut

Co mají nejefektivnější státníci společného? Probudí se každé ráno a ptají se sami sebe na tutéž otázku: " V jakém světě žiju? Co jsou nejvýznamnější trendy v tomto světě? A dokážu vzdělat své občany o tomto světě a jak upravím svou politickou strategii tak, aby moji lidé měli co největší prospěch z těchto trendů a co nejlépe se vyhnuli jejich záporným dopadům?

Problém s úsilím realizovat "dokonalý brexit" je, že idiocie se nedá napravit


Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau pojmenovala svou kočku "Brexit". "To proto, že mě každé ráno probudí zuřivým mňoukáním, že chce ven. Když otevřu dveře, zůstane nerozhodně stát na místě, a když jí pak vyhodím ven, dívá se na mě zlobně."

V Londýně zuří v současnosti všude politická fraška. Ve skutečnosti to moc legrační není. Ve skutečnosti je to tragické. Jsme svědkem toho, že se jedna země rozhodla spáchat ekonomickou sebevraždu, ale nedokáže se dohodnout ani na tom, jak se zabít. Je to epochální selhání politiků, píše v deníku New York Times trojnásobný držitel Pullitzerovy ceny Thomas L. Friedman.



Británie, pátá největší světová ekonomika, jejíž elity vytvořily moderní parlamentní demokracii, moderní bankovnictví a finančnictví, průmyslovou revoluci a celý koncept globalizace, se nyní posedle rozhodla, že opustí Evropskou unii, největší světový trh pro volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a pracovních sil, a rozhodla se to udělat  bez jakéhokoliv plánu.

Celá alternativa brexitu byla prezentována v roce 2016 veřejnosti s naprosto zavádějící jednoduchostí. Byla prezentována na základě drzých lží o tom, jak bude mít brexit pro Británii obrovský prospěch a jak lehce se bude realizovat. Tuto lež dále prosazují fundamentalisté v Konzervativní straně, kteří kdysi podporovali byznys, ale dnes jsou posedlí obnovením britské "suverenity" a ekonomika je nezajímá.

Vůbec neposlouchají lidi, jako je Tom Enders, generální ředitel gigantické firmy na výrobu letadel Airbus, která v Británii zaměstnává 14 000 osob a dalších 110 000 lidí v subdodavatelských firmách. Enders varoval, že jestliže Británie vypadne z EU bez dohody, firma Airbus bude muset učinit "potenciálně velmi škodlivá rozhodnutí" ohledně své přítomnosti v Británii.

Velmi dobře rozumím tomu, co to znamená být v jednadvacátém století státníkem. A to určitě neznamená prosazovat svou suverenitu navzdory všem ostatním faktorům, ani to neznamená rozhodnout se odejít z gigantického evropského trhu, kam Británie posílá více než 40 procent svého vývozu, bez vážné celonárodní diskuse o tom, jaké to bude mít záporné či kladné dopady.

Co mají nejefektivnější státníci společného? Probudí se každé ráno a ptají se sami sebe na tutéž otázku: "V jakém světě žiju? Co jsou nejvýznamnější trendy v tomto světě? A dokážu vzdělat své občany o tomto světě a jak upravím svou politickou strategii tak, aby moji lidé měli co největší prospěch z těchto trendů a co nejlépe se vyhnuli jejich záporným dopadům?

Takže - v jakém že to světě žijeme? Žijeme ve světě, který začíná být natolik provázaný - díky digitalizaci, internetu, broadbandu, mobilním telefonům, cloudu a nadcházejícímu vysílání na systému 5G, že na sobě navzájem po celém světě začínáme být bezprecedentním způsobem závislí. V tomto světě závisí hospodářský růst stále více na schopnosti vaší, vaší komunity, vašeho města, vaší továrny, vaší školy a vaší země propojovat se stále více do proudu znalostí a investic - a ne jen záviset na zásobách věcí.

Během staletí, upozorňuje John Hagel, který v současnosti stojí v čele centra Deloitte pro inovace, bylo podnikání soustředěno "kolem zásob znalostí jako základny pro vytváření hodnot. Klíčem k vytváření hospodářských hodnot bývalo získat určitý znalostní kapitál ve vašem oboru, agresivně tyto zásoby chránit a pak efektivně z těchto zásob znalostí extrahovat ekonomickou hodnotu a dodat ji na trh. Problémem v rychleji se měnícím světě je, že zásoby znalostí stále rychleji ztrácejí svou hodnotu. V tomto světě se klíčový zdroj hospodářské hodnoty přesunuje od zásob k proudům.

Firmy, které vytvoří v budoucnosti největší množství hospodářských hodnot," říká Hagel, "budou ty, které naleznou způsoby jak se podílet efektivněji na co nejširším množství proudů nejrůznějších znalostí, které dokáží obnovovat zásoby znalostí pokud možno stále rychleji."

A Británii dnes vládne strana, která se chce odpojit od propojeného světa. Představa, že Británie náhle obdrží vynikající obchodní dohodu od Trumpa, jakmile odejde z EU, je absurdní. Trump věří v konkurenční nacionalismus a důvodem, proč Trump podporuje rozpad EU, je, že je přesvědčen, že Amerika dokáže dominovat jednotlivým ekonomikám EU daleko efektivněji, než když jsou schopny vyjednávat společně jako největší jednotný trh na světě.

Druhou věcí, jíž nejlepší státníci rozumějí, je to, že ve světě zároveň probíhajícího zrychlování v technologii i v globalizaci přináší rozhodnutí udržovat vaši zemi co nejotevřenější co největšímu množství proudů výhody ze dvou důvodů: Získáte totiž jako první signály změny, musíte na ně reagovat, a přilákáte tak nejinteligentnější pracovníky ochotné riskovat, a to bývají lidé, kteří zakládají nové firmy.

Kdo je v USA generálním ředitelem Microsoftu? Satya Nadella. Kdo je generálním ředitelem Googlu? Sundar Pichai. Kdo je generálním ředitelem Adobe? Shantanu Narayen. Kdo je generálním ředitelem Workday? Aneel Bhushri. Haló, Londýne! Nejlepší talent chce jít do nejotevřenějších systémů - otevřených jak imigrantům, tak obchodu - protože tam je největší množství příležitostí. Británie se chystá vystavit velký nápis: JDĚTE PRYČ!

Nejmoudřejší politikové také chápou, že všechny velké problémy dneška jsou globální problémy a mají jen globální řešení. Hovořím o globálním oteplování, o předpisech pro obchodování, o technologických normách a o bránění výstřelkům a nákaze na finančních trzích. Jestliže chce vaše země mít vliv na to, jak se tyto problémy řeší - a nejmenuje se Amerika, Rusko, Čína nebo Indie - musíte být součástí širší koalice, jako je Evropská unie. Členství Británie v EU jí poskytlo daleko větší vliv v globálních záležitostech, než jaký by jinak měla.

A nejmoudřejší politikové vědí ještě jednu věc. Znají tak trochu historii. Trumpovi se hodí svět navzájem si konkurujících nacionalismů, nehodí se mu Evropská unie. Totéž platí pro Vladimíra Putina. Totéž, jak se zdá, platí pro brexitéry. Jak rychle ti všichni zapomněli, že EU a NATO byly vytvořeny, aby zabránily právě tomu konkurenčnímu nacionalismu, který se v Evropě ve 20. století vymkl z rukou a přinesl nám dvě světové války.

Dnešní britská vláda není kompetentní. Je to loď hlupáků - blok Konzervativní strany, který je nyní radikální ve své posedlosti odchodem z Evropy, a Labouristická strana, která propadla marxismu. Jestliže lidé v Británii nedokáží donutit své politiky, aby uzavřeli mezi sebou a se skutečností kompromis (ještě existuje drobná naděje, že by se to stát mohlo), britský politický systém se rozpadne a dojde k vážným hospodářským škodám. Je to vážné: je to děsivé.

Kompletní článek v angličtině ZDE  

0
Vytisknout
12703

Diskuse

Obsah vydání | 9. 4. 2019