Tichý návrat jaderné hrozby

8. 11. 2019

"Kolosalnaja opasnosť." V nedávném rozhovoru pro BBC bývalý sovětský lídr Michal Gorbačov použil tato dvě slova - "kolosální nebezpečí" - aby vyjádřil znepokojení nad rizikem, jemuž svět čelí, zatímco roste napětí mezi Ruskem a Západem. Co vyvolalo takový důrazný jazyk? Další dvě slova: Jaderné zbraně, napsala Anna Akageová.

Jistě, Gorbačov sám byl o generaci dříve klíčovým hráčem bezprecedentního jaderného odzbrojení a s Ronaldem Reaganem podepsal přelomovou smlouvu z roku 1987 o omezení arzenálu tehdejších dvou supervelmocí (INF Treaty). V posledním roce USA i Rusko oznámily odstoupení od této smlouvy.

V roce 2021 vyprší další klíčový dokument - dohoda o redukci a omezení strategických útočných zbraní, START III, která omezuje počet strategických ofenzívních zbraní, jimiž na sebe Rusko a Spojené státy míří, na 3 000 kusů.

Avšak současný stav odzbrojování, nebo spíše ozbrojování, se netýká jen Ruska a Západu. Napětí roste od Pchjongjangu přes Teherán až po Islámabád. Jak pravděpodobná je jaderná válka? A bylo by možné vést takovou válku omezeným způsobem?

V květnu 2018 Spojené státy odstoupily od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Tento týden, když Teherán oznámil, že obnoví svůj jaderný program a zvýší produkci obohaceného uranu, i když tvrdí, že to je "jen pro civilní účely", region i svět se staly o něco nebezpečnějším místem.

V rozhovoru, který v říjnu poskytla ruskému listu Kommersant zástupkyně generálního tajemníka OSN pro odzbrojení Izumi Nakamitsuová vysvětlila, že odzbrojení jak mu běžně rozumíme už nelze ve světě pozorovat.

Moskva viní Washington z porušování mezinárodních protijaderných dohod. Washington viní Peking. Peking viní všechny ostatní. A seznam jaderných mocností také zahrnuje Severní Koreu, Pákistán, Indii, Izrael a Velkou Británii. Stojí dále za zmínku, že třetí v pořadí, pokud jde o počet jaderných hlavic, není po Rusku a USA Čína, ale Francie.

Země s jadernými zbraněmi se běžně účastní regionálních konfliktů a soupeření. Takových jako v Kašmíru, na Blízkém východě a Korejském poloostrově. Pokud v minulosti existovaly jen dvě supervelmoci, dnes je takzvaný "bipolární svět" tím větším luxusem, čím déle ještě existuje. Odzbrojování se kvůli tomu stává mnohem komplikovanějším.

Izumi Nakamitsuová zmiňuje důležitost dalšího faktoru: Rapidního rozvoje vědy a nových technologií. Kontrola zbrojení a odzbrojování se vždy zaměřovaly na kvantitativní charakteristiky arzenálů. Ze 70 000 bojových hlavic coby důsledku karibské krize zůstává kvůli odzbrojování "jen" 13 000. Ale pokud jde o kvalitativní charakteristiky, opět jsme svědky závodů ve zbrojení.

Takže co kdo vlastní?

Rusko: 1 461 strategických hlavic rozmístěných na 524 mezikontinentálních balistických raketách, raketách odpalovaných z ponorek a strategických bombardérech.

Spojené státy: 1 365 strategických hlavic na 656 mezikontinentálních balistických raketách, ponorkových raketách a strategických bombardérech.

Francie: celkem 300 hlavic.

Čína: Celkem 290 hlavic.

Velká Británie: 120 strategických hlavic, z nichž ne více jak 40 je vždy v každém okamžiku nasazeno na moři na raketových ponorkách. Británie má celkem čtyři raketové ponorky. Celkové zásoby jaderných hlavic (včetně taktických - KD) jsou odhadovány na 200 ks.

Zeměmi, které Smlouvou o nešíření jaderných zbraní nejsou uznány za jaderné mocnosti, jsou Indie, Izrael a Pákistán. Nikdy smlouvu nepodepsaly, ale je známo, že disponují jadernými zbraněmi.

Pákistán má zřejmě 150-160 jaderných hlavic, Indie 130-140, Izrael 80-90, ale štěpný materiál až na 200 ks.

Státy vyvolávající bezprostřední obavy jsou Írán, Severní Korea a Sýrie. Írán provozoval program obohacování uranu a další projekty, které mu dávají schopnost produkovat štěpný materiál vhodný k vývoji jaderných zbraní. Severní Korea oznámila odstoupení od smlouvy o nešíření v roce 2003 a testoval jaderné hlavice a balistické střely schopné nést jaderné zbraně. Dosud není jasné, kolik by mohla mít jaderných hlavic. A Sýrie odmítla spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii poté, co ji Izrael obvinil z výstavby jaderného reaktoru.

Možná největší důvod ke znepokojení představuje Jižní Asie. Nedávné napětí v Kašmíru proti sobě postavilo dvě jaderné mocnosti, Pákistán a Indii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2941

Diskuse

Obsah vydání | 12. 11. 2019