Jiří David píše ProAltu: Neslyšel jsem váš názor na prezidentské volby

20. 1. 2013 / Jiří David

Vážení členové a příznivci ProAlt,

neznám váš postoj ( a to mne překvapuje a je mi to líto!) k současné volbě prezidenta, ale možná mi unikl (pak se omlouvám!), tak Vám jen posílám poslední text Václava Bělohradského (ale asi jste ho již četli).

Své postoje jsem veřejně publikoval a vězte, že nejsem zemanovec (ani salónní levičák), natož klausovec, ale taky se odmítám účastnit davové psychózy , či halucinace s kampaní okolo K.Schw. a není to osobně jednoduché.... ...neslyšel jsem však bohužel doposud názory (veřejné) a velmi mne zajímají, od té menšinové, progresivní "alternativní", jindy halasné kulturní scény, postkonceptuálníi, sociálně laděné vizuální scény Čech.....ale možná jen nečtu vše co bych měl? Většinová kulturní scéna má, jak je slyšet i vidět, jasno....!

Jiří David

Zeman a Schwarzenberg - zoufale špatní kandidáti na prezidentský úřad

19. 1. 2013 / Boris Cvek

Z prezidentské volby jsem už notně unaven a znechucen. Dokážu snad pochopit už jenom nějaký v zásadě cynický kalkul, který může vést k podpoře jednoho z kandidátů proti druhému. Něco jako propočet v šachové partii, který ovšem může velmi dobře selhat. A spíše se mi zdá, že i tyhle propočty jsou motivovány mírou antipatie vůči jednomu z kandidátů, která se pak přenáší do hádek a nenávisti.

Česká republika mezi Hulvátovem a Sprosticí

19. 1. 2013 / Karel Dolejší

"Když máte přítelkyni nebo partnerku, která jisté úkoly nerada dělá, tak když jim dáte krásný náhrdelník, tak to posílí vztahy," řekl v televizní debatě Karel Schwarzenberg, aby "objasnil" uplácení rebelujících poslanců ODS. Miloš Zeman ho (pokud je to ještě vůbec možné) trumfnul výrokem, že "Knížata měla právo první noci, a tak zdegenerovala, neboť ty nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si museli svá práva vždy vybojovat, proto jsme nedegenerovali," čímž de facto prohlásil znásilnění za eugenický test. Uchazeči o prezidentský úřad v ČR se tak dělí na toho, který ženu považuje za úplatnou služku, a toho, který v ní vidí kořist a objekt násilí. Bude opravdu zajímavé sledovat, kdo z nich nakonec mezi oddanými voličkami získá větší oblibu.

Proti tomuhle se Schwarzenberg taky nepostavil - přesto ho nadšenci volí

Kdokoliv v ČR při uzavírání úvěrů může účtovat zákazníkovi cokoliv. Spravedlnosti se nedovoláte

19. 1. 2013

Jak může "slušný a neúplatný" Karel Schwarzenberg svou účastí ve vládě a ve vedení vládnoucí strany TOP09 zaštiťovat tyto sviňárny a nespravedlnosti? Jako člen vlády za ně nese odpovědnost. (JČ)

Nejrůznější dodatečné poplatky u úvěrů na koupi auta připravují lidi o desítky tisíc korun. Některé položky jsou nedohledatelné, kde se najednou vzaly, v čem mají oporu. Kdokoliv, určený bankou, tak může klientovi účtovat cokoliv.

Čtenář Petr Martínek si v jednom z největších autobazarů loni koupil auto za 160 tisíc korun. Prodejce mu mezi řečí řekl, že poplatek za vyřízení úvěru bude tři tisíce, jenže ve smlouvě bylo třicet. Vrátil se do autobazaru. Tam si ho podávali od dveří ke dveřím s tím, že co je psáno, to je dáno. Zákon o spotřebitelském úvěru? Ale jděte, tomu se jen vysmáli.

Zdroj: ZDE

Slavný "neúplatný" a "slušný" vládní kandidát Schwarzenberg nese za tuto situaci přímou odpovědnost. Nikdy nehnul pro nápravu těchto šokujících problémů, a přidruženého problému s parazitickými exekutory a právníky, prstem. (JČ)

Otevřený dopis panu profesorovi Václavu Bělohradskému

Fenomén Schwarzenberg je výrazem vzdoru občanské společnosti proti diktátu médií

20. 1. 2013 / Hynek Jeřábek

Vážený pane profesore,

v devadesátých letech jsem rád četl Vaše fejetony později shrnuté do dvou knížek Přirozený svět jako politický problém a Myslet zeleň světa. Nyní se však musím ohradit proti jednostrannosti Vašeho článku hýřícího slovy "simulakrum" a "fetiš". Věc je daleko jednodušší, než jak ji líčíte, píše Hynek Jeřábek. Obraz Karla Schwarzenberga nevytvořila mediální fronta nebo kulturní fronta či akademická fronta. Jak si každý soudný čtenář může sám ověřit, obraz Karla Schwarzenberga zformulovali jeho podporovatelé na sociální síti. Počínaje koncem září (a nikoliv až v týdnu před prvním kolem voleb) posílali na webové stránky www.volimkarla.cz své krátké formulace, zcela svobodně a na sobě nezávisle. Byly to projevy svobodné vůle jednotlivých občanů v celonárodní diskusi před první přímou volbou hlavy státu. Fenomén Schwarzenberg je výrazem vzdoru občanské společnosti proti diktátu médií, která po čtyři měsíce viděla jen Zemana a Fišera.

Proč nevolit Karla Schwarzenberga ? Protože jako člen vlády nese spoluodpovědnost a jako předseda TOP 09 PŘÍMOU ODPOVĚDNOST

20. 1. 2013

1. Za deficit účtu důchodového pojištění způsobeného zákonem č. 261/2007 Sb., který zavedl institut maximálního vyměřovacího základu, z důsledku čehož se důchodový systém dostal z téměř 6 miliardového přebytku v roce 2008 do více než 30 miliardového schodku v roce 2009. Tento schodek pak slouží v současnosti:

a) pro ospravedlňování nižší míry valorizace důchodů;

b) pro obírání vdov. Zatímco do konce roku 2009 stačilo k trvalému pobírání vdovského důchodu, aby vdova dosáhla věku 50 let, letos to musí být 57 a půl roku. Ženy, které ovdoví ve věku 50let až 57 let a pět měsíců budou pobírat důchod jen 1 rok;

c) ke znevýhodnění studentů, kterým nebylo do konce roku 2009 18 let, píše Jan Hutař.

25967

V Anglii napadlo trochu sněhu a země je opět v krizi

20. 1. 2013 / Jan Čulík

Od pátku napadlo především v Anglii cca 5 až 30 centimetrů sněhu (těch 30 spíš v horách ve Walesu) a v zemi to, jako každý rok, zase vyvolalo absolutní krizi. K apokalyptickým scénám došlo především na londýnském letišti Heathrow, kde musely stovky cestujících po zrušených letech přespávat na zemi. Média zaznamenávají rozhořčení mezinárodních cestujících, mnozí z nichž se zapřísáhli, že už nikdy nepoužijí letecké společnosti British Airways a už nikdy nevstoupí na půdu tak neschopné země, jakou je Velká Británie. Stovky škol byly uzavřeny, protože napadlo 5 cm sněhu, a desetitisíce lidí se nedostaly do práce. Železnice provozují nouzový, omezený jízdní řád a dálnice jsou v podstatě nefunkční. Hovoří se o tom, že sníh způsobí Británii třetí, tentokráte už fatální, hospodářský pokles.

Problémy vznikají zcela zjevně v důsledku převládající neoliberální manažerské kultury. Ta dává přednost maximalizaci zisků před službou veřejnosti. Když došlo k sněhové kalamitě předposledně, o Vánocích 2009, jel jsem s rodinou vlakem spektakulární trasou do severozápadního Skotska. Při návratu z výletu měl vlak tříhodinové zpoždění, mj. proto, že ve stanici Crianlarich, kde se měl spojit s vozy z jiného směru, se železničním zřízencům nepodařilo propojit zamrzlé vozy. Bylo mi vysvětleno, že britské železnice prostě nepoužívají nemrznoucí mazací směs, protože "je příliš drahá". A tak je to se vším. Letiště v Heathrow případně anglické železnice mají hlavní imperativ vydělávat, a tak neinvestují do infrastruktury, která by dokázala zvládnout změnu počasí. Angličané si nekupují zimní obutí pro automobily, a tak - překvapení! jakmile napadne pět centimetrů sněhu, dochází na silnicích k drastickým silničním nehodám.

Jediným řešením by samozřejmě byla legislativní úprava: Zákonná hrozba, že jestliže letiště či železnice nebudou fungovat, provozovatel dostane milionovou pokutu - v librách. Jenže v zemi, kde vláda prosazuje princip zisku nade všechno ostatní, se to jen těžko prosadí a Angličané budou mezinárodně i dále za idioty.

Václav Bělohradský: Podzámčí volí pankáče ze zámku

19. 1. 2013

Je nebezpečně snadné vytvořit v Česku simulakrum -- to je hrozivé poselství přímé volby prezidenta. Pro mediální konstrukt Schwarzenberg, vyrobený naší "kulturní frontou" a naservírovaný publiku a mládeži s využitím formálních prostředků anarchistické a punkové subkultury, použil ten výraz poprvé Jan Čulík v Britských listech.

Slovem simulakrum se označuje obraz, který skutečnost nezobrazuje, ale nahrazuje a snadno může být proměněn ve fetiš. "Je zde vyprázdněn komunikační kód celé subkultury a absurdně zneužit pro pravý opak toho, co kdysi symbolizoval... je ukraden přesně tím, co tak bytostně nenáviděl a proti čemu revoltoval -- (establishmentem)," dodává Dominik Forman.

Přímá volba prezidenta byla od počátku vějička, nabízená pod heslem: Na stranickou politiku rozhořčený lid si chce sám zvolit svého prezidenta. Byl to fetiš, který měl lidi smířit s úpadkem demokracie pod vládou "rozpočtové zodpovědnosti".

O vznikání a zanikání kolektivních fetišů v politických dějinách moderního českého národa jsem už mnohokrát psal. Fetiš je ztělesněná lež, ke které se lze přimknout, abychom vytěsnili nesnesitelnou pravdu.

Kompletní článek ZDE

Pár komentářů k diskuzi o prezidentských kandidátech na Britských listech

19. 1. 2013 / Vladimír Wagner

Docela s údivem jsem sledoval na Britských listech příspěvky týkající se výsledku prvního kola prezidentské volby a rozboru kandidátů, kteří postoupili do kola druhého. Vyhlášení redakce o postupu výběru či vylučování konkrétních příspěvků, které se kandidátů týkají, je hodně absurdní. Tvrzení, že redakce nebude publikovat žádné články, doporučující čtenářům, aby volili jednoho z kandidátů, je nerealizovatelné. Ať už bude popisovat autor pozitivní vlastnosti jednoho kandidáta nebo negativní vlastnosti toho druhého, je z toho jasné, koho preferuje a tedy, koho doporučuje i čtenáři. Pokud tedy redakce předpokládá, že omezením publikovaných příspěvků pouze na ty, které kandidáty kritizují, vyloučí vyjádření podpory konkrétnímu kandidátovi, je to nesmysl. Jediné, k čemu taková redakční politika vede, je preference negativní kampaně a házení špíny. Možnost, že by se při takové formě výběru daly rozebírat reálné politické programy, pohledy na roli prezidenta a potenciál jednotlivých kandidátů, je téměř nulová. Redakce zároveň v tomto svém vyhlášení píše, že podle ní jsou oba kandidáti pro funkci prezidenta nevhodní a zároveň, že kritika Karla Schwarzenberga je snadnější a oprávněnější. Tím vyjádřila jasně své doporučení volby pro čtenáře: "Jde o volbu nejmenšího zla a tím nejmenším zlem je Miloš Zeman". Redakce navíc v příspěvcích redaktorů jasně deklarovala, jaké jsou její hlavní linie při této kritice a ty ukazují její jasně danou ideologickou zakotvenost.

Lidové noviny: "Dejdar volí Zemana. Skončili jsme s tebou, vzkázali mu tvůrci Zdivočelé země"

20. 1. 2013

20. ledna 2013 12:00

PRAHA - Tvůrci populárního seriálu Zdivočelá země se naštvali na protagonistu hlavní role Martina Dejdara. Režiséra Hynka Bočana a scénáristu Jiřího Stránského rozlítila hercova podpora Miloše Zemana v blížícím se druhém kole prezidentských voleb. "Skončili jsme s ním," píší Stránský s Bočanem.

Zdroj: ZDE

Pozn. JČ: Představa, že by se někdo mohl rozhodovat jak volit, na doporučení herce, je však úsměvná... Vždycky si připomínám velmi skromnou reakci velkého herce Antonyho Hopkinse, který při jakési příležitosti řekl: "Neptejte se mě na nic složitějšího, já jsem přece jenom blbej HEREC. Škraboška... Já přece sděluju myšlenky a věty, které napsal NĚKDO JINÝ..."

Demokracie

20. 1. 2013

Ano, Zeman byl jako mladík krátce v minulém režimu členem KSČ. Ano, Zeman žádal o podporu KSČM Vojtěch Falmera Filipa. Ano, Zeman má kontakty na ruskou ambasádu a dělají pro něj totalitní esa Zdeněk Zbytek a Miroslav Šlouf. Ale to neznamená, že by Dejdar neměl právo ho volit.

Oč jde? Dejdar nespolkl tu fintu s čírem, Schwarzenberga jako punkáče, možná nemá punk rád, čert ví. Možná mu vadí, že kníže je prvním místopředsedou Nečasovy opravdu ne moc pěkné vlády, v níž vysedávají kmotři ministři. Dejdar se postavil proti názoru většiny ve svém ranku.

Ale to přece může. Nebo ne?

Martin Fendrych, Dejdar zhřešil proti Karlovi ZDE

Rozpory v Blesku a v IDnes

19. 1. 2013

Dobrý den všem. Vzhledem k tomu že v Britských listech probíhá diskuse na téma jak české deníky informují (manipulují) pokud jde o předvolební kampaně, tak jsem chtěl jen krátce upozornit na protichůdné informace o předvolební průzkumu zveřejněné jednak v iDnes a jednak na Blesk.cz kde se v prvním ze dvou jmenovaných píše: "zatímco u mužů jsou šance obou rivalů vyrovnané, u žen má nyní více sympatií Zeman. 'To je překvapivé, ale Karel to svou noblesou v této skupině určitě otočí,' věří Schwarzenbergova příznivkyně, socioložka Jiřina Šiklová."

Ve druhém deníku se naopak dočteme že "Důležitým faktorem, podle kterého se voliči rozhodují, je zejména vystupování kandidátů, řekla Blesk.cz socioložka Jiřina Šiklová. 'Málokdo z voličů se rozhoduje opravdu podle názorů kandidátů,' řekla pro Blesk.cz. Podle ní také více ženy volí na pohled kultivovanějšího Karla Schwarzenberga, který aristokratickou výchovu etikety v sobě nezapře. Jde také o to, že ženy pracují více ve městech či menších městech, která právě více volí knížete."

Jde tedy o dvě naprosto protichůdné informace kde podle iDnes má u žen více sympatií Zeman a podle Blesk.cz naopak Schwarzenberg. Zajímavé je že oba deníky se v této souvislosti zmiňují Jiřinu Šiklovou a možná se pletu, ale podle formulací se zdá jako by Jiřina Šiklová byla v obou případech zdrojem informací o předvolebním průzkumu ppf factum a nikoliv průzkum sám. Zajímavé také je že iDnes považuje informaci o preferencích žen za "zajímavost", kdežto podle Blesk.cz jde o "důležitý faktor". Jak to vlastně je se ale nedozvíme. Nevím zdali se jedná o záměrnou manipulaci nebo jen hloupost, to ať si udělá názor každý sám. Jde hlavně o informaci o tom jak spolehlivé je to čtení, píše Jiří Litvín. Zmíněné články jsou zde ZDE a ZDE

Pozn. JČ: Mně přijde neprofesionální a zavádějící, že deníky citují v obou případech Jiřinu Šiklovou, která ostře vystupuje na podporu Karla Schwarzenberga. Jak tedy může být objektivní hodnotitelkou stavu podpory obou kandidátů?

KOMENTÁŘ

BBC má mezinárodní ostudu. Zpronevěřila se svému poslání

18. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Připravovaný prodej české pobočky BBC komerčnímu mediálnímu domu Lagardere je mezinárodní ostudou. BBC se tímto krokem zpronevěřila svému veřejnoprávnímu poslání sloužit veřejnosti. BBC se prodala.

"Bylo by velmi nešťastné a pro pověst ctihodné BBC jistě nikoliv povzbuzující, kdyby unikátní soubor dvanácti kvalitních kmitočtů v pásmu FM byl prostřednictvím prodeje podílu BBC v dceřiné společnosti BBC Praha vyveden z prostoru veřejné služby pro potřeby komerčního vysílání," uvedl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan pro Lidové noviny. Velmi diplomaticky řečeno. Lze to říci i méně diplomaticky.

Obávám se, že BBC je to jedno

19. 1. 2013 / Jan Čulík

BBC žádnou mezinárodní ostudu nemá, protože se její rozhodnutí předat veřejnoprávní frekvence FM, které dostala darem od Václava Havla a české vlády, komerční společnosti nedostane do žádných západních médií. Nikoho to nezajímá, Česká republika není v zájmu západních médií (pokud zrovna v ČR nekandiduje na prezidenta potetovaný kandidát) a informace o tomto kontroverzním rozhodnutí nebudou v západním světě medializovány. Česká republika je pro britské novináře opět "vzdálenou zemí, o níž nevíme nic" (Chamberlain) a nevidí důvodu, proč by měli o ní psát.

Lagardère Active ČR: ČRo nevhodně zasahuje do rozhodování o BBC

18. 1. 2013

tisková zpráva Lagardère Active ČR

Společnost Lagardère Active ČR se rozhodla reagovat na dnešní prohlášení ČRo (Vyjádření Českého rozhlasu k BBC), ve kterém ČRo uvádí zavádějící informace a stanoviska. Společnost Lagardère se ohrazuje vůči vyjádření generálního ředitele ČRo p. Duhana, ze kterého vyplývá, že by snad měla být méně hodnotným partnerem pro BBC než Český veřejnoprávní rozhlas.

PESTROST V SEGMENTU STANIC MLUVENÉHO SLOVA PODLE SPOLEČNOSTI LAGARDERE

Frekvence 1: Zdroj sprostoty

17. 12. 2012 / Anthony Tun

Jaký je rozdíl mezi citronem a sekretářkou?

Citron nejdříve přeříznete a pak lížete..

Pro některé jistě výborný vtip (pro ty, kdo mají rádi ponižování žen, pozn. red.) , pokud ale právě jedete v 7:45 do školy a vedle vás sedí vaše desetiletá dcera a vzadu osmiletý syn, máte co vysvětlovat.

Na Frekvenci 1 je tento druh sprostého a pro velmi ženy ponižujícího humoru asi běžný, nevím, dnes jsme naladili poprvé a naposledy. Později ve škole mi mladší kolegové potvrdili, že tento hospodský druh zábavy je na některých českých rádiích každodenním jevem.

V Dolním Sasku se o tomto víkendu konají volby

19. 1. 2013 / Uwe Ladwig

Ty volby budou pro Německo zajímavé, hlavně pro liberály, protože je otázka, jestli se dostanou do parlamentu a co bude s vedením strany po volbách.

Pro nás v Německu by to mělo být zajímavější než prezidentské volby v ČR, ale s označením Beneše za válečného zločince získaly i české prezidentské volby pro Němce a Rakušany na zajímavosti.

Mě ale zajímá, jestli většina aktivních českých voličů souhlasí volbou Karla Schwarzenberga s politikou současné vlády a s jejími církevními restitucemi. Podle mého názoru neokradla česká vláda většinu národa jen věčným, nekončícím tunelováním, ale právě - a to v ohromném rozsahu co do peněz i nemovitostí - prostřednictvím církevních restitucí.

Bylo by tedy zajímavé se dovědět, co českým voličům vadí víc, že jsou okrádáni, anebo že byl Beneš právem označen za válečného zločince.

Dokázala se Česká republika plně vyrovnat se vzpomínkami na druhou světovou válku?

13. 9. 2010 / Muriel Blaive

Historie, kolektivní paměť a politika, týkající se paměti tvoří v dnešní České republice nezdravý trojúhelník. Během dlouhé vlády komunismu a v důsledku neexistence svobodné veřejné diskuse a také v důsledku nekvalitního historického výzkumu a nekvalitní výuky historických věd, které následovaly, se stává válka a poválečné období obětí politické instrumentalizace, aniž by na to občanská společnost byla schopna výrazněji reagovat. Tři traumatické události, které ovlivnily Českou republiku v nedávné minulosti, totiž nacistická okupace, deportace sudetských Němců a komunistická represe, a kolektivní vzpomínky na tyto události navzájem vstupují do interakce, ovlivňují se a spolu soutěží - pod dohledem politiků ze všech stran.

An English version of this article is in CLICK HERE

Beneš by ale z dnešního hlediska byl skutečně odsouzen jako válečný zločinec

18. 1. 2013 / Jan Čulík

Zeman to ve čtvrtečním televizním duelu se Schwarzenbergem ironizoval, ale ono je pravda, že by z dnešního hlediska byl Edvard Beneš zřejmě souzen jako válečný zločinec. Schwarzenberg má pravdu, že poválečný odsun Němců byl založen na nepřípustném principu kolektivní viny, je pravda, že odsun schválili Spojenci, ovšem na základě nepřesných informací, které jim poskytl právě prezident Beneš. Je nesporné, že odsun německého obyvatelstva z Československa proběhl nesmírně krutým způsobem a teror a násilí odnesly především německé ženy a děti. Součástí odsunu byli kupodivu i Maďaři na Slovensku (tam došlo k výměně obyvatelstva) - Beneš prostě využil všeobecně rozhořčené protiněmecké poválečné situace k etnickému očištění Československa.

Velmi sporným způsobem se vůči poraženému německému civilnímu obyvatelstvu chovala v roce 1945 většina vítězných států, Československo nebylo ve své brutalitě výjimkou. Extremismus a teror však byl v Evropě, a především ve střední Evropě, na pořadu dne - společnost byla předchozími léty zbrutalizována.

Je chybou kreslit Čechy a Slováky jako nevinné oběti a hrdiny v boji proti nacismu a Němce jako jediné zloduchy. Ve skutečnosti byla škála šedivá a totalitní a teroristické tendence projevovali všichni. Slovensko bylo po celou dobu války fašistický stát, poválečné Československo r. 1945 se svým vypjatým nacionalismem od autoritářského státu příliš nelišilo. Podobně se jistě chovala např. i Francie vůči vichystickým kolaborantům, i Francie deportovala ze svého území německé obyvatelstvo - ovšem nebylo to tam na rozdíl od Československa obyvatelstvo původní. Henleinova Sudetoněmecká strana nebyla původně stranou nacistickou, tou se teprve stala během třicátých let, kdy se výrazně posunuly k extremismu i mnohé české politické strany.

Klaus: Poválečný odsun Němců je z dnešního hlediska nepřijatelný

20. 1. 2013

Patnáctého března 1939 naše země ztratila samostatnost a na mnoho let v ní zavládl nacistický teror. Ten tragickým způsobem zasáhl životy obyvatel tehdejšího Československa a to bez ohledu na jejich individuální činy, názory, postoje či eventuální viny. Zasáhl nejprve osudy Čechů a dalších národností, žijících v naší zemi, a nakonec -- v podobě poválečného odsunu -- i českých Němců. Tyto události, plné násilí a lidských tragédií, poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes.

V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné. Obracejme se do budoucnosti a podpořme kroky, které nastolují vzájemnou spolupráci, přátelství a porozumění.

Václav Klaus 15.3.2003

Zdroj: ZDE

Miloš Zeman: Benešovy dekrety jsou vyhaslé

20. 1. 2013

Tak já si myslím, že to byly dekrety, které odrážely ducha té doby a jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemích po pádu nacismu. A my nemůžeme dnešním prismatem hodnotit ducha té doby. To je v podstatě totéž, jako kdybyste mustroval situaci, která se u nás odehrávala po třicetileté válce nebo jako kdybyste se vyjadřoval k popravě českých pánů na Staroměstském náměstí dnešním prismatem. Každý dokument, a Benešovy dekrety jsou takovým dokumentem, musíte posuzovat v daném historickém kontextu. Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé a byl jsem za to mnohokrát kritizován a přesto jsem měl odvahu to říci prostě proto, protože si myslím, že je to pravda. Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa a není pravda, že zakládaly odsun a není pravda, že zakládaly mýtus kolektivní viny. V Benešových dekretech, když si je konečně přečtete, pane redaktore, není ani slovo o odsunu, protože odsun je definován článkem 13 Postupimské dohody a samozřejmě se netýkal jenom tehdejšího Československa, ale například i Polska a dalších zemí. A za druhé jestliže Benešovy dekrety vyjímají z konfiskace majetek antifašistů, pak se domnívám, že nelze mluvit o kolektivní vině, leda že byste tvrdil, že mezi sudetskými Němci, a to není pravda, byl nulový počet antifašistů.

Miloš Zeman v Radiožurnálu 28. února 2002 ZDE

Pohádka o tom, kterak kníže Karel Benešovy dekrety vymazal

19. 1. 2013 / Václav Jumr

Ve čtvrtek se odehrálo další kolo duelu kandidátů do funkce presidenta České republiky. Došlo v jeho průběhu k neskutečné a těžko uvěřitelné insinuaci naší historie. Kandidát s „noblesním chováním“ označil někdejšího prezidenta Československé republiky Dr. Edvarda Beneše za válečného zločince. Došlo k tomu v průběhu diskuse o poválečném odsunu sudetských Němců z naší vlasti. Nejdříve nabídnu čtenářům text Benešova historického dopisu.

FAZ: Budou Češi považovat Schwarzenbergovy výroky o odsunu Němců za šokující?

19. 1. 2013

Šokujícím mohou mnozí Češi shledat Schwarzenbergovo prohlášení [ve čtvrtek v televizi], že tehdejší činy [odsun Němců z Československa od r. 1945] by za dnešních okolností byly odsouzeny jako těžké porušení lidských práv - a Beneš by přišel před trestní tribunál v Haagu. Takovou větu neřekl ještě žádný pražský politik, který se chtěl ještě něčím stát. Ani Havel ne. Na závěr těchto českých voleb může být člověk opravdu zvědavý, míní Berthold Kohler v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ZDE

JAK "ČESTNÝ" SCHWARZENBERG NEZASÁHL PROTI KORUPCI NA SVÉM MINISTERSTVU

IHNED: "Odhalil korupci. Ze Schwarzenbergova úřadu musel odejít, teď dostal cenu"

18. 1. 2013

"Shromáždil jsem důkazy [o korupci na MZV] a šel jsem za panem náměstkem současného ministra Karla Schwarzenberga. Ten mi odpověděl, že jsem paranoidní," řekl Klouzal. Z ministerstva nakonec Kllouzal musel odejít, protože nesouhlasil se zařazením v oddělení. "Nabídli mi práci, pro kterou jsem potřeboval školení. To mi ale odmítli poskytnout," dodává.

Zdroj: ZDE

Pozn. JČ: Z výše uvedeného vyplývá, že představy stoupenců Karla Schwarzenberga o jeho "neúplatnosti a poctivosti" jsou naprostá fantazie. Předvolební prezidentská kampaň v ČR se vyznačuje neschopností požadovat od kandidátů, aby se zodpovídali ze svých poklesků. Které jsou známy, ale média je dnes ignorují. Najdete je dokonce i na stránkách těch médií, kteří například Schwarzenberga dnes nekriticky adorují. Články odrážející skutečnost zapomněla vymazat... :)

Vadí nám to bezostyšné lhaní. Britské listy se na něm nebudou podílet, přestože nás někteří čtenáři kritizují, že nelžeme taky.

Ubohost a reflektovaná ubohost české levice

16. 1. 2013 / Karel Dolejší

Miloš Zeman tvrdí, že ve druhém kole prezidentských voleb půjde o "klasický souboj, na který jsou ve všech demokratických zemích zvyklí. Souboj mezi pravicovým a levicovým kandidátem." Martin Hekrdla bere toto tvrzení zcela nekriticky a na jeho základě obratem rozpřádá úvahu, v níž jen tak mimochodem stihne namlátit klackem "postmodernistům", Patočkovi i Dienstbierovi. A přitom je postavena na úplně chybném předpokladu.

První vyhrání, aneb Proč Zeman zřejmě neuspěje

15. 1. 2013 / Karel Dolejší

V prvním kole prezidentských voleb "o prsa" zvítězil Miloš Zeman. Ve druhém kole je však výrazně pravděpodobnější, že nakonec odejde poražen. A příčinou není jen obligátně vyzdvihovaná nepřízeň zaujatých médií, ale také řada minulých kroků a vyjádření kandidáta, jež efektivně zastropovala počet voličských segmentů, které může ještě získat nad to, co již dostal.

ČTVRTEČNÍ TELEVIZNÍ DUEL ZEMAN-SCHWARZENBERG:

ČT včera "nevpustila do obecenstva stoupence Miloše Zemana"

18. 1. 2013

Tvrdí to člen SPOZ Praha Jiří Bejlovec:

Skutečnost je jednoduchá. Osoby pověřené z volebního týmu jednaly s Českou televizí, která tvrdila, že je vhodné dodat od nás 200 podporovatelů Miloše Zemana. Bohužel, byli jsme přespříliš důvěřiví. Ze zmíněné schůzky se neudělal žádný zápis, protože se věřilo, že podání ruky jako stvrzení řečeného stačí. A v průběhu 17.1., kdy již bylo připraveno 200 lidí z Prahy i zbytku republiky, kteří se chtěli jít podívat na duel, jsme dostali zprávu, že se s nimi nepočítá, jako kdyby se s ČT vůbec nejednalo.

Snad Vám to jako výpověď stačí, přeji pěkný zbytek dne.


Jiří Bejlovec
Pověřený místopředseda pro organizaci SPOZ Praha
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
Opletalova 1418/23
110 00 Praha 1

http://praha.spoz.cz/

Na svém facebooku uvádí Česká televize toto:

Všechna místa pro diváky byla obsazena už 9.ledna, tedy ještě před výsledky 1.kola volby - přihlásit se mohl kdokoli ve formuláři na našem webu.

Znamená to tedy, že ČT nevybírá diváky pro politické diskuse tak, aby to byl vyvážený sociologický vzorek? Pokud nikoliv (BBC to samozřejmě činí), výsledek je manipulace veřejnosti. (JČ)

Kolik máme Karlů ze Schwarzenbergu?

18. 1. 2013 / Vojtěch Merunka

Praha přesvědčuje celý národ, že hlásit se "k našemu Karlovi" je zkrátka in. Mládež v Praze v těchto dnech s "naším Karlem, kterého všichni známe", připevněným na placce demonstruje proti jinému Karlovi, který řídí politickou stranu a vládu, která jim chce zrušit školu. Je to aktuální případ protestů proti zrušení Gymnázia na Evropské. Studenti gymnázia své kníže Karla ze Schwarzenbergu milují, ale proti politice jiného knížete protestují.

"Zemanovi stoupenci" šíří spamy

18. 1. 2013

Obracím se na Vás s prosbou: Poslední dny mi začínají chodit na mou privátní adresu články z BListů, dehonestující jednoho z prezidentských kandidátů, píše Martin Páleník.

Svou soukromou adresu jsem nikomu z údajných odesilatelů (ani jednoho z nich neznám) neposkytnul, lze tudíž toto počínání nazvat terorizováním. Aby nebylo možno bránit se, odcházejí tyto e-maily pokaždé z jiné, nepochybuji o tom, že vždy smyšlené adresy. Jednou z (mnoha) adres, odkud mi tyto e-maily chodí, je i culik@blisty.cz.

Dnes pachatelé své terorizování povýšili na vyšší "level" špinavosti a e-maily s články BListů chodí z prázdné "adresy".

Pozn. JČ: Rozesílání spamů je za každých okolností praxe politováníhodná a odporná. Britské listy se od ní distancují, ať to praktikuje kdokoliv.

Doporučovat kandidáta netřeba, stejně jako znát slova hymny jakési

18. 1. 2013 / Luděk Prokop

Rád bych považoval BL i nadále za internetový deník, přispívající alespoň částečně malinkou měrou k vyváženosti našeho mediálního prostoru. Rozhodnutí vedení BL o nepublikování žádných článků doporučujících volbu toho či onoho kandidáta, k vyváženosti mediálního prostoru, dle mého subjektivního pocitu, příliš nepřispívá. Ale budiž. Je to plné právo vydavatele.

Český rozhlas nesouhlasí, že BBC předává své veřejnoprávní frekvence komerční společnosti

18. 1. 2013

tisková zpráva Českého rozhlasu - Vyjádření Českého rozhlasu k žádosti BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o předchozí souhlas s převodem celého 100% obchodního podílu z BRITISH BROADCASTING CORPORATION (britská BBC) na společnost Lagardere Active ČR

Dne 17. 12. 2012 podala společnost BBC Radiocom (Praha) s r.o., která má v ČR licenci k provozování stanice B B C, k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) žádost o předchozí souhlas s převodem 100% obchodního podílu z britské veřejnoprávní BBC na obchodní společnost Lagardere Active ČR, a.s.

Mediální skupina Lagardere Active ČR, a.s. provozuje skupinu komerčních rádií -- Evropa 2, Frekvence 1, rádio Bonton, Dance Radio, její součástí je také mediální zastupitelství dalších komerčních rozhlasových stanic. Značka Lagardere patří holdingu se sídlem v Paříži.

Kotrba podal RRTV návrh na odnětí licence BBC, Lagardere tak může přijít o kšeft

18. 1. 2013

tisková zpráva Štěpána Kotrby

Bývalý člen Rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrba předal 17.1. 2013 do podatelny Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podnět Radě k zahájení správního řízení s BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o odnětí licence provozovatele rozhlasového vysílání pro dlouhodobé porušování licenčních podmínek a §21 odst. 10 zákona 231/2001 Sb..

K televizní debatě Zeman-Schwarzenberg-Moravec

18. 1. 2013

Tak jsem ze včerejší debaty získal tyto pocity, píše Lubomír Ježek. Ze všech nejvíce arogantní byl pan Moravec. A také nekorektní. Ironické komentáře a jedovaté poznámky měl jen vůči Miloši Zemanovi. Karla Schwarzenberga šetřil. Publikum? Jaké bylo jeho složení? Jak se tam ti lidé dostali? Korektní by bylo, aby tam oba kandidáti měli půl na půl své příznivce. Jednoznačně však dominovali příznivci Karla Schwarzenberga. Jak je to možné? No, natáčí se to v Praze. Tedy ve Schwarzenbergově baště. Složení publika je svým způsobem manipulací s televizní veřejností. Nejvíce smutno by bylo, když toto publikum tleskalo výrokům, týkajících se Benešových dekretů. Podle Karla Schwarzenberga dvacet let prý už neplatí. A publikum aplaudovalo.

Největší slídilové v našem soukromí za rok 2012 odhaleni!

18. 1. 2013

Tisková zpráva Iuridicum Remedium, o. s.

Výsledky osmého ročníku soutěže pro slídily v našem soukromí Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra) za rok 2012 byly vyhlášeny 16. ledna v kině Atlas na slavnostním večeru organizovaném už tradičně občanským sdružením Iuridicum Remedium. Sedmičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů vybírala vítěze z nominací zaslaných širokou veřejností. Anticeny se udílejí v celkem sedmi kategoriích jako např. Dlouhodobý slídil, Největší firemní slídil, Právní norma Velkého bratra či Výrok Velkého bratra. Pravidelně se uděluje i pozitivní cena jako ocenění za ochranu soukromí. Z letošních výherců lze zmínit Ministerstvo práce a sociálních věcí za projekt sKarty, Prahu 13 za přebujelý kamerový systém nebo lyžařská střediska, která zavedla nové způsoby kontroly lyžařů s permanentkami.

Kritika Zeman - Schwarzenberg

17. 1. 2013

Rozhodli jsme se, že v Britských listech až do druhého kola prezidentských voleb nebudeme publikovat žádné články, doporučující čtenářům, aby volili jednoho z kandidátů, nejsme IDnes ani Respekt. Naštěstí nás žádný magnát ani politik nevlastní a nemusíme tedy prosazovat jeho zájmy. Kritika, to je něco jiného, zastáváme názor, že novinář kritizovat může, neměl by dělat reklamu svému příznivci. Redakčně určit, co je jen kritika a kde se přesouváme k implicitní podpoře nějakého kandidáta je ovšem obtížné.

Britské listy programově nezastávají žádný jednotný redakční názor a v tomto případě je myslím potřebné jasně zdůraznit, že při nynějších prezidentských volbách nepodporují žádného kandidáta. Oba kandidáti jsou podle názoru Britských listů z různých důvodů pro prezidentskou funkci nevhodní.

Publikujeme víc kritiky vůči Karlu Schwarzenbergovi, protože ten člověk je v současné vládě a podílel se v posledních měsících a rocích na velkém množství kontroverzních či zjevně chybných vládních rozhodnutí, z nichž další a další (jako například doporučení za ČR podepsat kontroverzní smlouvu ACTA) vyplouvají na povrch a o nichž propagandistická kampaň Karla Schwarzenberga nehovoří.

Kritizovat Miloše Zemana je o něco obtížnější, protože nebyl řadu let v žádné vládě a jeho kontroverzní kroky jako politika jsou spíš historií. Mají-li však čtenáři věcnou kritiku na adresu Miloše Zemana, s níž by měla být veřejnost seznámena, rádi ji vydáme.

Je nám poněkud nepochopitelné, že autoři nedokáží pochopit, že čtenář bude právem reagovat zhnusením, pokud mu budou vnucovat, že má nějak volit. Odmítli jsme v těchto dnech vydat snad dvacet článků na téma "Podporuji Zemana" či "Podporuji Schwarzenberga".

šéfredaktor

PS: Napsal nám jeden čtenář, že mu přijde zajímavé, že redakce Britských listů nepreferuje žádného kandidáta. To je sice pravda, ale je to irelevantní. I kdybychom dospěli k názoru, že některý z kandidátů je lepší, bylo by naprosto obscénní, kdybychom se ho snažili čtenářům vmanipulovat.

Monarchie -- přirozená volba levičáka

18. 1. 2013

V souvislosti s volbou prezidenta a především s kandidaturou Karla Schwarzenberga se opět objevily v českém prostředí již tradiční útoky proti monarchii jako takové, doprovázené invektivami vůči Habsburkům, jež zde patří k dobrému tónu, konstatuje historik Marek Pavka.

Nebudu zde rozebírat příčiny této averze, pokusím se spíše přiblížit skutečnosti, v jejichž světle se, pro někoho možná překvapivě, ukazuje, že idea obnovy monarchie může být lidem se socialistickým, levicovým či progresivistickým myšlením velmi blízká.

Především středoevropské monarchie, ta rakouská a německá, totiž ztělesňovaly principy nebo prováděly politiku, které by i v současných levicových kruzích měly nalézt ohlas.

Olovo a cesium

18. 1. 2013 / Přemysl Janýr

Nemám nejmenší chuť dělat advokáta Schwarzenbergovi, asi bych tím byl nejvíc zaskočen on sám. Nabývám ale velmi intenzivního pocitu, že Britské listy v téhle volební kampani rezignovaly na svou základní funkci být nestranným a nezávislým deníkem občanské společnosti, otevřeným nejrůznějším názorovým směrům a že část jejich autorů svůj vlastní význam nehorázně přeceňuje. Snad se domnívají, že celá váha prezidentské volby leží jen na nich a že musí hysterickou štvanicí zabránit národní katastrofě nedozírných následků. Když už jsem se k tomu jednou neuváženě přimotal, musím také říct, že osobně bych považoval ztrátu posledního nezávislého média za podstatně větší katastrofu, než jestli bude za prezidenta zvolen ten či onen.

Nekritický příspěvek není analýza

18. 1. 2013 / Jan Čulík

Příspěvek pana Jeřábka je podle mého názoru špatný, protože zcela nekriticky shrnuje názory nadšenců nad Schwarzenbergem, nekonfrontuje je s fakty a říkal tomu analýza. Z článku jsem vyškrtl slova "analýza" a nahradil jsem je slovy "Shrnuli jsme důvody", protože nemůžeme čtenářům předstírat, že je něco analýza, co není. Dále jsem z článku vyhodil několik obdivných formulací vůči stoupencům Karla Schwarzenberga, protože podle názoru BL něco takového nepatří do seriozního textu, a poslední větu, jíž se článek zcela otevřeně přihlásil k Schwarzenbergovi.

Už jsme v BL uvedli, že nebudeme publikovat články, které podporují toho či onoho kandidáta.

Redakční práci s texty považujeme v BL za normální. Texty často posíláme před publikací odborníkům ke zhodnocení. Pokud nalezneme v textech tvrzení, která podle našeho názoru neodpovídají skutečnosti, falešné informace po vyrozumění autora z textu samozřejmě odstraňujeme, nemůžeme čtenáře plést nesmysly.

Je to součástí běžné redakční praxe. Každý má samozřejmě právo na svůj názor a my v BL publikujeme takové názory, které redakce - jistě zcela subjektivně - považuje za zajímavé.

Nemůžeme však v textech zanechávat věcné chyby a také prostě nepublikujeme texty, které jsou buď manipulativní, anebo věcně zavádějící.

Česká politika rozhodně není "postmoderní". Je jednoduše ubohá

18. 1. 2013 / Karel Dolejší

Úvahy pana Komrsky o "postmodernosti" české politiky necítím potřebu nijak zvlášť komentovat (a příspěvky lokalizující mne do pražských kaváren už vůbec), ale jednu věc bych přece jen chtěl doplnit: "Levice", která se seskupuje kolem Zemana, právě nepoužívá a ani není schopna používat žádné "dvojí kódování". Elitu, jak se ukázalo, na rozdíl od Jiřího Dienstbiera ve větší míře oslovit nedokáže - a ve velkých českých městech, jak na to upozornil Jan Keller, je se svým placatým národovectvím zcela bez šance. Nebýt přízraku Zemana, hysterická pravicová mobilizace by patrně byla nemožná. Výzvy, aby se levice sjednotila kolem Zemana a přestala ho kritizovat, jsou tedy nejlepším receptem na to, jak ji na řadu let zcela spolehlivě vyřídit.

V odpovědi na anketní otázku řekl režisér Zdeněk Troška Právu: "V druhém kole nebudu volit nikoho, protože nechci vybírat mezi dvěma zly. - Takže s politikou končím a radši představím lidem komedii Babovřesky..."

Troška je pro mě jedním z nejreprezentativnějších arbitrů lidovosti, ještě výmluvnějším než sousedé, jejichž zájem o druhé kolo voleb evidentně každým dnem klesá.

V politice dnes dominuje polarita "moderní/postmoderní"

17. 1. 2013 / Jan Komrska

Pan Dolejší ve své recenzi 'Ubohost a reflektovaná ubohost české levice' doslova zpohlavkoval Martina Hekrdlu, mimochodem jednoho z té hrstky žurnalistů, které ještě pořád upřímně zajímá osud běžného člověka v Čechách. Pan Dolejší obvykle (postmoderně) nic neradí a nepodsouvá, tentokrát ovšem doporučuje postmoderně reflektovat změny v sociální struktuře voličstva a přizpůsobit jim nabídku. Otázkou je, zda toto "dvojí kódování" můžeme číst v daném kontextu jinak, než jako jednu další strategii populismu, která doufá v zisk za cenu zpochybnění osobní/stranické integrity, potažmo konzistence sdělení. O to se nyní koneckonců pokoušejí oba prezidenští kandidáti, každý po svém. Jeden oslovuje kromě "elit" i tu svou "lůzu" ve městě, druhý na venkově.

Kritikou Karla Schwarzenberga se Britské listy zdiskreditovaly

18. 1. 2013

Děkuji Vám za článek "Olovo a cesium", píše Jan Potměšil Přemyslu Janýrovi - přežil bych, že na BL dorazila smršť článků proti Karlu Schwarzenbergovi, šlo to čekat. Poněkud mě překvapilo, že i šéfredaktor BL Jan Čulík se do této smrště opakovaně zapojil (proč ne, nejde o vyvážené periodikum a proč by redaktor nemohl mít intenzivní odpor k výše jmenovanému a ventilovat ho). Ale přijde mi už poněkud trapné a jako ztráta soudnosti zakázat články (údajně) podporující kandidáta A, fakticky nezakázat články podporující kandidáta B a zároveň útokům na kandidáta A dát i nadále co nejširší prostor. Mezi "nevolte A, je to lump" a "volte B" nevidím valného rozdílu, tím spíš, že teď už bude kampaň spíš jen negativní, když na obou kandidátech toho moc pozitivního nalézt nelze. (Souhrn "pozitiv" KS mi navíc ani nepřišel jako agitka, naopak mě zaujalo, co všechno si příznivci KS do jeho osoby promítají.)No, ještě jednou dík, že se i nadále pokoušíte zachovat určitou alternativu pohledu, když už se BL zřejmě rozhodly zapojit do negativní kampaně proti jednomu z kandidátů.

Právě jsem poděkoval p. Janýrovi za článek "Olovo a cesium", píše Daniel Michalík. Způsob a duch Vaší argumentace považuji za nepřijatelný a lidsky za hranici úcty a slušnosti. Z vašich článků vyzařuje hluboké a nezdvořilé pohrdání jedním z prezidentských kandidátů, které by si šéfredaktor objektivního média neměl dovolit. Situace je pro mě velmi překvapující, protože dosud jsem Vaše články četl rád a oceňoval zejména jejich vyváženost, věcnost a schopnost uvést věci na pravou míru. Britské listy se tím značně diskreditovaly a proto "ruším předplatné" - svou další finanční podporu, byť skromnou, Britských Listů považuji za nemožnou. Budu ještě nějaký čas sledovat, zda se neodhodláte k omluvě a uvedení věcí na pravou míru.

Pozn. JČ: Představa, že by sdělovací prostředek měl nekriticky adorovat volební kandidáty, je směšná. Britské listy by neplnily svou veřejnoprávní funkci, kdyby ostře nekritizovaly kandiáty do jakýchkoliv voleb a nehledaly jejich nedostatky. Představa, že se před "dokonalým" kandidátem máme pokorně sklonit, patří kamsi do feudálního světa, nikoliv do evropské demokracie.

Jak jsme na to v Britských listech právem četnými příspěvky upozornili, předvolební "debata" týkající se přímé volby českého prezidenta především upozornila na její otřesně nízkou úroveň, kdy velká část veřejnost není vůbec schopna reflektovat faktické údaje (falešné představy o tom, že je například Karel Schwarzenberg vzorem slušnosti a poctivosti vůbec neodpovídají skutečnosti) a řídí se čistě mytologií, kterou společností bezostyšně manipulují zkorumpovaná média, prosazující konkrétní podnikatelské a politické zájmy. Je ironické, že oběti této manipulace si pak stěžují, že někdo poukázal na skutečnost. "Nechceme se probudit a vnímat realitu," stěžují si. Fakta jsou však nezvratná, kdo je nechce vidět, je to jeho problém. Jak jsme na to už také na tomto serveru poukázali, o nedostatcích Miloše Zemana se diskutuje relativně otevřeně, obdobné nedostatky Karla Schwarzenberga jsou ignorovány. Proto je, domnívám se, nutné kritizovat víc Schwarzenberga než Zemana.

SPaS odpovídá Přemyslu Janýrovi

18. 1. 2013

Přemysl Janýr ve své ostré reakci proti vyjádření SPaSu, kde jsme vysvětlili proč je pro nás nepřijatelné, aby na pražském Hradě usedl představitel katolické habsburské šlechty a místopředseda asociální vlády, která svými "reformami" ožebračuje neprivilegované občany, Karla Schwarzenberga omlouvá, že prý jen "loajálně hlasoval s vládou, jejíž je členem". Tedy za prvé, není jen členem, je místopředsedou vlády a předsedou krajně pravicové strany, která především tuto zpupnou politiku prosazuje. A za druhé, pokud by měl tu čest, svědomí, zásady a sociální cítění, které mu jeho příznivci nyní přisuzují, tak by jednoduše tu ruku nezvedl. Nebo o svém hlasování vůbec nepřemýšlí a je mu jedno, co podporuje? Na Hradě bude také jen skákat podle toho, jak bude větší autorita pískat? A kdo bude tou větší autoritou, k níž bude cítit loajalitu? Kalousek, který z něho udělal předsedu TOP 09? Za třetí, za hlasováním vyjádřený nesouhlas s premiérem se dnes ministři nezavírají, a nutně ani netrestají. Přemysl Janýr napsal, že "přinejmenším Jan Kavan by ale měl umět vyplnit příslušné kolonky také u Zemana, jedné z nejprofláknutějších osobností...".Jan Kavan v této souvislosti podotkl, že jako ministr v Zemanově vládě několikrát hlasoval proti svému premiérovi, který jeho nesouhlas plně respektoval.

Britské listy publikují tento text SPaSu výjimečně, jen proto, že je pokračováním diskuse, která zde už začala; není snad třeba zdůrazňovat, že se neztotožňují s podporou žádného z obou prezidentských kandidátů a nedoporučují čtenářům ani jednoho, ani druhého.

Vítězem 1. kola prezidentských voleb byla Táňa Fischerová

18. 1. 2013 / Jiří Bátěk

Paní Fischerová byla nestranickou kandidátkou, nestála za ní žádná silná zájmová skupina či hromady peněz od pochybných dárců. Byla volena skutečnými Občany -- těmi, kteří se rozhodli sami za sebe, na základě názorového souznění a ocenili její charakter a pohled na svět. Egocentricky se nikam nehnala, nepřetvářela se a neopakovala líbivé fráze. Byla snad jediná, která nedala do urny svoje jméno. Ostatní se s dobrým pocitem ocenili jako ti nejlepší a vhodili volební lístek se svým jménem, píše Jiří Bátěk.

Hrabata, knížata, erteplata...

18. 1. 2013 / Pavel Táborský

Tak roztomile zvukomalebně si pohrál se slovy v této škádlivce neznámý autor. Z textu lze mimo jiné usoudit, že nepatřil mezi příslušníky šlechty, i když pořadí termínů svědčí o podvědomém řazení důležitých osob na přední místa. Přesto lze předpokládat, že propojení titulů s denní potravinou neprivilegovaných může mít určitý skrytý význam. Pravděpodobně i ten, že autorovi lezly ty tituly krkem tak špatně jako nemaštěné brambory. To už je ovšem dávno. Dnešní doba znovu přijala feudální tituly za své. I přes zákon z první republiky, který jejich používání sankcionoval.

Jeho nejasná jasnost

18. 1. 2013 / Lubomír Brožek

Někdy si připadám jako v pohádce v této zemi české, svém domovu, o němž tak nezapomenutelně zapěla Jeho jasnost, aby bylo jasno, že jsme všichni Češi jako poleno, bez ohledu na svůj pas. Například švýcarský. V souladu s ústavou, jakož i s dalšími dokumenty, včetně listiny základních práv a svobod, jsme si všichni rovni, někteří však jsou si rovnější, co si budeme povídat -- Jiří Menzel už to ostatně objasnil. V podstatě se my, Češi, dělíme na lokaje, umělce a...jeho Jeho jasnost, která je rodu vznešeného, urozeného, z čehož vyplývá, že volit ho je zbytečná námaha, neboť, jak naznačuje pan režisér, Jeho jasnost se de facto již prezidentem narodila.

Nový prezident a 40 000 000 000 Kč

18. 1. 2013

Neberte prosím těchto pár vět jako agitaci ve prospěch Miloše Zemana, ba naopak tento kandidát na post prezidenta České republiky již dávno pozbyl důvěry a morálního kreditu a jako hlavu státu si ho lze představit jen stěží. Jenže druhé kolo prezidentských voleb vykrystalizovalo do rozhodnutí mezi pověstným menším a větším zlem. Ať si každý sám rozhodne, kdo z kandidátu představuje to větší. Zde bych se chtěl věnovat Karlu Schwarzenbergovi a jeho majetkovým poměrům, píše Tomáš Běl.

Šlechtický titul jako marketingový tah

18. 1. 2013

Podstatu Schwarzenbergova úspěchu v prvním kole prezidentských voleb nejlépe vystihl Jiří Menzel, když rozdělil účastníky voleb na šlechtice a potomky nevolníků. Tento nešťastný výrok ale o výsledku mnohé napovídá, a právě neustálé titulování Schwarzenberga knížetem se ukazuje jako největší triumf, který má velký vliv na sympatie voličů. Co na tom, že šlechtické tituly byly zrušeny téměř před sto lety?, ptá se Petr Černoch.

Když mloci volí svého prezidenta

18. 1. 2013 / Jaroslav Bašta

Již Enea Silvius Piccolomini ve svém díle o českých dějinách poukázal na to, že země obývané národem Čechů jsou prosyceny magií a často se v nich odehrávají zázraky. Nešlo o výroky a básnickou licenci pouhého renesančního literáta, ale o názor znalce, neboť se jako papež Pius II. stal nejvyšší duchovní autoritou své doby. Jednu z těch zvláštních vlastností představuje schopnost některých Čechů předvídat budoucnost. A neschopnost těch ostatních jim porozumět a uvěřit. Ano, mám na mysli Válku s mloky Karla Čapka.

Dvojí občanství u prezidentského kandidáta je podvod

16. 1. 2013 / Jan Čulík

"Nejsem Rakušan," tvrdil o sobě v rozhlase Schwarzenberg. Je to neuvěřitelná drzost a bezbřehé pokrytectví. Jak na to poukázal právník Čestmír Kubát, prezident nemůže mít občanství jiné země. Schwarzenberg má občanství švýcarské. Nemůže být tedy stoprocentně loajální České republice. Až vznikne válka mezi Švýcarskem a Českou republikou, na které straně bude Schwarzenberg bojovat? Totéž platí i o Američanovi Jiřím Dientstbierovi.

Čestmír Kubát upozorňuje:

Prezident republiky by měl sdílet osudy českého státu a lidu. Měl by být zárukou jeho rozvoje a bezpečí a neměl by mít závazky k cizí moci ani ústupovou cestu a zázemí v zahraničí. U kandidáta s dvojím státním občanstvím lze dovodit jednoznačný závěr o ústavním zákazu jeho kandidatury s ohledem na budoucí výkon funkce neslučitelný s jeho závazky občana k cizímu státu z následujících čtyř prostých premis

  • Česká republika je alespoň podle své Ústavy svrchovaný (suverénní) stát,
  • prezident republiky jako hlava státu je především vrchním velitelem armády a zastupuje stát navenek -- přitom nemá jen ceremoniální funkci, jak se někdy bez znalosti věci uvádí,
  • státní občan je povinen být svému státu věrný a oddaný,
  • všechny svrchované státy jsou ve vnitřní politice založeny na monopolu fyzického násilí a navenek prosazují v konkurenci s jinými státy velmi široké spektrum nejrůznějších zájmů, vyplývající především z dominantních obecných podstatných a dlouhodobých zájmů právě svých občanů, přitom si navzájem konkurují až do té míry, že užívají i zpravodajské služby, připravují se na válku a vedou války -- to vše je nemyslitelné také bez utajovaného působení (do jisté míry i mezi spojenci), protože opak by znamenal popření státní svrchovanosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy.

Čl. 60 Ústavy stanoví: "Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen". Složení slibu prezidenta a případné výhrady k němu jsou nepochybně právní úkony, tedy projevy vůle směřující ke vzniku, zániku či změně právních vztahů. Lidé svoji vůli neprojevují jen slovy, ale také bez použití slov (konkludentně - svým chováním), což pro politiky platí dvojnásob. Aby byl právní úkon platný, musí být učiněn určitě, vážně, svobodně a srozumitelně. Pro výklad projevu vůle neplatí žádná zjednodušující zásada jako "kdo mlčí, souhlasí", ale jeho výklad je třeba provádět vždy ve vztahu ke všem souvisejícím okolnostem.

Pokud by zvolený prezident, který by byl vedle českého občanství vázán věrností ještě k dalšímu státu, složil prezidentský slib bez vyslovení výhrady ve prospěch oddanosti tomuto dalšímu státu bylo by to nejen nečestné, ale mohlo by to znamenat, že tuto výhradu ve skutečnosti konkludentně učinil patrně v jednočinném souběhu s veřejným pohrdáním Českou republikou, jejím lidem a Ústavou a spolu s mařením volby prezidenta republiky nebo, že jedno ze svých občanství nehodlal nadále brát vážně (ve vztahu k ČR sliboval v žertu, křivě, anebo prezidentský slib chápal jako bezvýznamný nezávazný rituál -- vždy by šlo o neplatný právní úkon). Bylo by možné uvažovat i o trestní kvalifikaci. Při nejistotě, jak si jeho počínání vykládat, případně které z obou státních občanství nemyslí vážně, by šlo o neurčitý a tedy také neplatný právní úkon rovněž s důsledkem vzniku právní fikce nezvolení prezidentem ("hledí se na něho, jako by nebyl zvolen").

Potíž je, že loutka jen přitakává a bere si výhody. To není férová transakce. Schwarzenberg se přece mohl švýcarského občanství vzdát, když chce být českým prezidentem. Něco pro to mohl udělat, ne? Mrzí mě, když se Češi spokojují s podřadnými kandidáty. S podřadným vším. Neměli by sakra aspoň na prezidentského kandidáta mít vysoké nároky? Když chceš být prezidentem, tak se vzdej cizího občanství. S cizím občanstvím je to neférová transakce a může to být podvod, protože, jak praví ústava, prezidentská přísaha se koná PLNĚ a když není za ní stoprocentní angažmá, je neplatná.

Česká televize: "Manipulace voličů médii před volbami je normální"

16. 1. 2013 / Jan Čulík

Česká televize se zase vyznamenala:

V anglosaském světě je to věc [stranit kandidátům] zcela běžná. Například ze stovky největších deníků podpořilo v loňských prezidentských volbách v USA 41 otevřeně Obamu, na Romneyho stranu se postavilo 35. Jen necelá čtvrtina největších deníků nevyjádřila otevřeně podporu žádnému kandidátovi.

Nejznámějším příkladem takzvaného endorsementu, tedy otevřeného doporučení kandidáta, je The Sun v Británii. Jeho majitel Rupert Murdoch řekl, že bulvární The Sun určí vítěze voleb, a tak se také do určité míry stalo. Nejčtenější britský deník se v roce 2001 postavil za Tonyho Blaira a významně pomohl jeho znovuzvolení premiérem. Tehdy ale překvapily také třeba The Times, když vyjádřily podporu Blairovým labouristům pouhých 48 hodin před volbami. The Guardian zase dal před posledními britskými parlamentními volbami svůj pomyslný hlas Liberálním demokratům.

Zdroj: ZDE

Je těžko říct, zda je to nevzdělanost, nebo záměr. Česká televize jaksi zapomněla říct, že mediální impérium Ruperta Murdocha, v USA i ve Velké Británii, je naprosto zdiskreditováno. Veřejnost dospěla k názoru, že neprovádělo novinářskou práci, ale jakousi zvláštní sérii kriminálních aktivit, zaměstnanci Murdochova impéria podpláceli policii, hackersky pronikali do mobilních telefonů obětí trestný činů i celebrit. Celá řada vysokých manažerů a novinářů Murdochova impéria je nyní v Británii trestně stíhána.

Americká média v posledních letech nelze naprosto nikomu dávat za vzor, protože tam došlo k drastickému úpadu mediální kultury. Bývalo to tam však tak, že šéfredaktor New York Times demonstrativně ANI NECHODIL K VOLBÁM, aby neprojevil svou zaujatost a stranickost. Takových novinářů a periodik si pak veřejnost váží. Slušná média samozřejmě sponzorsky nikoho nepodporují. Sporné je i Českou televizí citované prohlášení Miloše Čermáka "nezávislého novináře", že je prý dobré, když média podporují kandidáta otevřeně, aspoň ví čtenář, na čem je, a nepodporují ho skrytě.

Není to trochu málo, co očekáváme od novinářské práce? Co takhle nepodporovat nikoho.

Samozřejmě, že veřejnoprávní BBC zásadně nikoho před volbami nepodporuje. To Česká televize jaksi zapomněla.

Kampaň pro Schwarzenberga je výsměch osvícenství

16. 1. 2013 / Boris Cvek

Motto: "Ona v ČR ještě neproběhla Francouzská revoluce?!" Dotaz studenta University of Glasgow po zhlédnutí informací o kampani pro Karla Schwarzenberga.

Rabské, nevolnické, otrocké chování a myšlení nespočívá v tom, že se člověk narodí v nějakých poměrech, ale v tom, že adoruje nerovnost, urozenost, nezasloužené společenské postavení.

V moderním světě se považuje za skvělé a žádoucí, když se potomci lidí, kteří byli zotročeni a znevolněni zločinnými režimy minulosti, kdy si lidé nebyli rovni před zákonem, když se tito potomci vlastní pílí, nadáním, vzděláním atd. prosadí do těch nejvyšších funkcí ve státě. Pan Menzel tohle bohužel nechápe, a to je hanebné.

Někteří lidé mi v průběhu dne měli potřebu psát, že Barack Obama nepochází z otroků, protože jeho černošští předkové, otec a otcovi rodiče, byli svobodní obyvatelé Afriky. Jenže to je biologický úhel pohledu a o ten přece nejde ani u Schwarzenberga. Z biologického hlediska mohl být otcem kohokoli kdokoli (podle zásady "otec je vždy nejistý"). V adorování "knížete" není problém biologický, nýbrž sociální. Můžeme americké republikány považovat za sebevíce zabedněné, ale takový John McCain ve svém projevu bezprostředně po prohraných volbách s Obamou považoval právě Obamovo vítězství za významný, pozitivní krok ke konečnému zrovnoprávnění Afroameričanů, bývalých otroků.

Buržoazie touží po titulech

17. 1. 2013 / Věra Říhová

Překvapilo mne překvapení z výsledků prvního kola prezidentských voleb a hledání důvodů, proč tomu tak je. Zvolená dvojice přesně odpovídá vývoji naší společnosti v uplynulých dvaceti letech a podobný výsledek předpovídalo velké množství lidí.

Nejvíce se situaci u nás přibližuje svým článkem "Jak se z lidí stává dav" Mojmír Grygar. Dvacet let se u nás vyčleňuje část občanské populace a dvacet let se snaží vytvořit elitní třídu. Mnoho našich občanů začalo hned po revoluci tvořit své generační stromy a hledat šlechtické předky. Pokud je nenašli v archívech, alespoň oprášili rodinné legendy o dětech zámeckých služek. Touha po šlechtické krvi a šlechtických titulech je v naší zemi obrovská.

Dienstbierova "důvěřivost" a Zemanovo "mafiánství"

17. 1. 2013 / Aleš Uhlíř

Místopředseda ČSSD a neúspěšný kandidát této politické strany na prezidenta Jiří Dienstbier bezprostředně poté, co byly vyhlášeny výsledky prvního kola voleb, ve svém vyjádření, neskrývaje zklamání, odmítl ve druhém kole podporovat Miloše Zemana. Vzhledem k tomu, že jako kandidát ČSSD se svými 16,12 % hlasů z prvního kola nepostoupil do kola druhého a na vítěze mu chybělo něco málo přes 8 % hlasů, se to v tu chvíli dalo vykládat jako něco, co bylo vyřčeno jen v tomto okamžiku zklamání a co dlouhé trvání mít nebude.

ČEMU je nutné dát přednost v 2. kole prezidentských voleb?

17. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Tuto otázku jsem dostal od jednoho moudrého starého muže - novináře, který se mnou externě spolupracoval, když jsem byl členem Rady ČRo. Otázka mne překvapila právě akcentem na ono ČEMU - na místo KOMU (na což se ptá většina současných - a hloupých - novinářů). Starý pán mne přinutil k dlouhému a koncentrovanému zamyšlení. O výsledek se nyní dělím s vámi čtenáři a svůj vlastní pohled na možnou moc (či bezmoc) prezidenta nevnucuji vám, ani zbylým dvěma kandidátům. Stačí, když podle něj budu volit já sám.

Proč volili Karla Schwarzenberga jeho podporovatelé?

17. 1. 2013 / Hynek Jeřábek

Názory vyjádřené podporovateli Karla Schwarzenberga na stránkách www.volimkarla.cz

Shrnuli jsme důvody, proč Karla Schwarzenberga volili jeho podporovatelé. Přepsali jsme je ze stránky www.volimkarla.cz, na níž jeho podporovatelé píší v krátkých vyjádřeních, proč jej budou volit jako presidenta republiky. Je možno najít několik skupin důvodů této volby: jsou to obecné vlastnosti kandidáta, jeho morální vlastnosti, jeho minulá činnost a vztah k občanům, ke světu, k naší zemi a její budoucnosti.

O "cizáckých" prezidentských kandidátech

17. 1. 2013 / Karel Dolejší

Problém na který upozorňují Jan Čulík a Čestmír Kubát - konflikt loajalit prezidentských kandidátů s dvojím občanstvím - se v České republice neřeší poprvé. Během poslední nepřímé volby bylo dvojí občanství Jana Švejnara kuloárně využíváno k podkopání jeho vyhlídek na zvolení ve prospěch Václava Klause. Nikdo se nepokusil Švejnarově kandidatuře formálně zamezit, poukaz na jeho americké občanství nicméně fungoval coby "pavlačový" nástroj podkopávání jeho kredibility. Jak známo, tato strategie byla úspěšná.

Přitom by v zásadě ze strany kandidáta stačilo tak málo: Veřejně prohlásit, že v případě zvolení se druhého občanství samozřejmě vzdá, aby potenciální konflikt loajalit udusil hned v samotném počátku.

Karel Schwarzenberg hlasoval pro smlouvu ACTA

17. 1. 2013

Karel Schwarzenberg ve vládě navrhl podpis kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA, která se pokusila nepřípustně přehnaným způsobem ochránit autorská práva, především na internetu a kterou Evropská unie nakonec odmítla. Schwarzenberg hlasoval pro její přijetí. ZDE

Součástí článku je i usnesení Vlády ČR č. 825 ze dne 9. listopadu 2011, v kterém vláda vyjadřuje podporu této smlouvě: ZDE, píše Tomáš Bílek.

Český president s americkým občanstvím?

17. 1. 2013 / Petr Frish

Ztratit americké občanství není snadné, a jeden důvod pro to jsou daně. Americký občan musí platit daně v USA, i když žije trvale jinde, píše Petr Frish.

Když Američan získá občanství jiného státu, neztrácí automaticky občanství americké. Americký zákon nezná formálně pojem dvojího občanství, ale toleruje ho. Zákon ale stanoví jak o americké občanství přijít.

Jedou metodou (bod 4 dole) je přijmout zaměstnání, tedy třeba i funkci presidenta, v cizí vláďě, i ve vládě spřátelené země. Takže americká strana takto brání střetu zájmů.

Proč bychom si neskočili, když nám pánbůh Karla dá

17. 1. 2013 / Milan Daniel

Dodatečně dávám odpůrcům přímé volby prezidenta republiky za pravdu. Jen velmi talentovaný scénárista by dokázal napsat příběh prezidentské volby, v jehož finále by na jevišti stáli dva handicapovaní kandidáti, z nichž jednomu by slušel psychiatr a druhému gerontolog.

Ale máme je tady: Zemana, který pečlivě skrývá touhu po pomstě, k níž mu chybí poslední krok na cestě k moci, a švýcarského / českého Schwarzenberga, jenž by rád ozdobil rod dosud nedosaženým titulem prezidenta země, v níž má (také) své statky.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

96236