První vyhrání, aneb Proč Zeman zřejmě neuspěje

15. 1. 2013 / Karel Dolejší

Média, respektive jejich převážně němečtí majitelé, si už prezidenta zcela nepokrytě vybrala. Před druhým kolem nenechají na Zemanovi chlup suchý. Je ale příliš snadné to celé svádět výhradně na ně. Zeman je skutečně hulvát, napadání médií přehání a některé jeho reakce (když kvůli sloupku ve slovenském dvojčeti Lidových novin, který ho přirovnal k Mečiarovi, odmítne komunikovat se všemi slovenskými médii) jsou jednoznačně přeexponované a kontraproduktivní. Slováci ho i bez posledního extempore vesměs rádi nemají, za to si ovšem také může sám, dobře si pamatují, jak o nich mluvil.

Těžko říci, kdo z kandidátů prvního kola Zemana před volbami otevřeně podpoří. Mohla by to být Jana Bobošíková, která s ním částečně sdílí xenofobní agendu. Už bylo avízováno, že oba kandidáti, kteří podle analýzy thinktanku CESTA blízkého ČSSD v programových otázkách reprezentovali levici, tj. Jiří Dienstbier a Táňa Fischerová, nebudou vyzývat své voliče k podpoře žádného z obou postupujících kandidátů. Předběžně se tedy dá předpokládat, že ti z voličů Fischerové, kdo vůbec přijdou znovu volit, se vcelku rovnoměrně rozdělí mezi Zemana a Schwarzenberga, kterého opravdu tragikomicky, ale nakonec nikterak překvapivě (zcela "v dobrých tradicích" strany) podpořil šéf SZ Liška. U "Dienstbierových" hlasů si musíme počkat, nakolik zabere měkká podpora Zemana z Lidového domu, nakolik distance samotného Dienstbiera od obou zbývajících kandidátů a co zde ovlivní vysloveně protizemanovská a dokonce kontroverzně proschwarzenbergovská linie kruhů kolem Vladimíra Špidly. Každopádně nelze počítat s tím, že by Zeman získal nějakou výraznou většinu hlasů těch, kdo v prvním kole hlasovali pro Jiřího Dienstbiera s úplně odlišnou agendou a osobním politickým stylem.

Všichni ostatní kandidáti prvního kola se pravděpodobně přikloní ke Schwarzenbergovi. Jsou to vesměs kandidáti pražští a Zeman právě zde má mimořádně neprůstřelné image hulváta a hospodského neurvalce, který nepatří do dobré společnosti. Šloufovské vazby na Rusko a obava, že by prezident Zeman mohl usilovat o změnu zahraničněpolitické orientace (ať už je oprávněná, nebo ne - to zde není podstatné, rozhodující je voličská percepce), představují na pravici, ale nakonec nejen zde, silný protizemanovský mobilizační faktor. Schwarzenberg má vůči exkandidátům značný "podpůrný potenciál", kdežto Zeman naopak minimální.

Zde se dostávám k umění MZ vyrábět si nepřátele jako na běžícím páse. To by mohla být docela zajímavá vlastnost třeba u dandyho, k němuž měl ovšem Zeman vždy nekonečně daleko, nikoli ale u politika, který už dávno neurčuje všeobecný směr. Například: Již v tomto roce se zřejmě stane zásadním zahraničněpolitickým tématem krize kolem íránského jaderného programu. Podle některých amerických plánovačů meteorologické okno příležitosti pro ozbrojený zásah spadá někam do období na konci jara, kdy se nad Íránem protrhá hustá oblačnost typická pro přelom prvního a druhého čtvrtletí. Kdekdo ví, že Schwarzenberg je vesměs slepým schvalovatelem (ani ne vykonavatelem, to obstarávají jiní) požadavků americké zahraniční politiky, a ne úplně nevýznamná část levicových voličů by si přála, aby budoucí prezident k této záležitosti zaujal vyváženější stanovisko, než na jaká byli zvyklí od Václava Havla. Bohužel, Miloš Zeman takovou alternativou rozhodně není. Jeho militantní antiislámská (nikoliv antiislamistická, ale vysloveně antiislámská) rétorika a jednoznačná podpora militarizované zahraniční politiky znamenají, že v případě krize by Zeman zřejmě k náletům na Írán zaujal dokonce ještě vstřícnější stanovisko, než jaké lze čekat od Schwarzenberga. Mezi těmi, kdo si nepřejí válku proti Íránu a její možné rozšíření v konflikt nadregionálního charakteru, kdo netouží po podpisu českého prezidenta na nějakém dalším prohlášení koalice ochotných, bude Zemana volit opravdu málokdo. Dokonce i od Schwarzenberga se dá čekat když nic jiného, tedy alespoň jistá opatrnost, jak ji někdy předváděl například během libyjské krize. Od Zemana nikoliv.

Téma boje s korupcí Zeman i jeho mediální přímluvci bagatelizují. To ale odrazuje středové voličské segmenty, které mohou hlasovat pro kandidáta levice, ačkoliv jinak v plném rozsahu nepodporují levicový program - ovšem za předpokladu, že se jedná o někoho, kdo z hlediska politické kulturnosti splňuje požadavky lépe než pravicoví kandidáti. Šloufův Zeman je jednoznačně nesplňuje a uvnitř ČSSD ho "naprostou náhodou" nejhlasitěji podporují právě ti, kdo jsou počítáni ke kmotrům, kdo jsou zvyklí se s ODS "šábnout" o "vejvary" z veřejných zakázek. Ti, kterým hodně vadí korupce, Zemana tedy také příliš často volit nebudou.

Zeman je symbolem opoziční smlouvy a jeho kandidaturu na prezidenta otevřeně podpořil dosluhující Václav Klaus. Mnozí voliči dobře vědí, že Klaus prezidentoval bez ohledu na ústavou definované pravomoci, a Zeman kandiduje s ambiciózním programem, který jako prezident v parlamentním ústavním systému nemůže nikdy uskutečnit. Nesystémová přímá volba prezidenta ve spojení s kandidátem, který už dopředu dává najevo, že ani neplánuje hrát podle pravidel, mnohé znepokojuje. Také mezi nimi se najde jen málo hlasů pro Zemana.

Skuteční aktivisté zabývající se ochranou přírody nejsou ani zdaleka totožní s aparátem Strany zelených a značná část si z výkonů jejího předsedy spíše nepokrytě utahuje. Ani jejich hlasy ovšem Zeman nezíská, protože během kampaně se ostře a neslušně vymezil vůči všem, kdo mají cokoliv společného s ekologií.

V prvním kole Zeman vyhrál o prsa, ve druhém se však povede drsná opotřebovací válka o každý zlomek procenta voličské podpory. Dalších hlasů, které může Zeman získat, ale již není mnoho. Bude o ně bojovat za nepříznivých podmínek a za situace, kdy si mnoho dveří sám dopředu zavřel, či lépe řečeno pořádně nahlas s nimi praštil.

Proto jsou Zemanovy šance ve druhém kole mnohem menší, než si někteří jeho příznivci myslí. Pokud vše dopadne víceméně podle očekávání, podpora Lidového domu pro již druhého neúspěšného prezidentského kandidáta po sobě rozhodně vedení ČSSD nijak neposílí - a před parlamentními volbami straně sotva přidá na popularitě a voličské podpoře.