Nadešel čas, aby Biden ukončil nekonečné války a normalizoval vztahy s Íránem

21. 1. 2021

Kvůli Trumpově šílené honbě za íránským generálem a jeho vzteklosti má před sebou Bidenův tým spousty diplomacie. Turecko je problém. Izrael/Palestina je matkou všech problémů. Avšak vážně pochybuji o tom, že se Biden a nastupující ministr zahraničí Anthony Blinken zásadním způsobem postaví krajně pravicové izraelské vládě. Toto téma si každopádně zaslouží samostatnou knihu.

Dnes se budu zabývat otázkami týkajícími se Íránu a arabského světa. Za prvé, Joe Biden musí obnovit jadernou dohodu s Íránem z roku 2015, a on to moc dobře ví. Možná si ale neuvědomuje, jak málo má času a jak nebezpečné by v této chvíli bylo klást Teheránu další požadavky. Jaderná dohoda s Íránem (JCPOA) zastavila 80 procent tamního civilního jaderného programu a zabránila jeho militarizaci. Írán přísně dodržoval závazky vyplývající z této smlouvy, dokud JCPOA Trump v květnu 2018 nezlikvidoval. A konečně: proč by měl stále dodržovat své závazky, a zároveň být i nadále pod ekonomickou blokádou?

Biden má jen asi šest měsíců na to, aby dal věci do pořádku. V červnu bude v Íránu pravděpodobně zvolena vláda tvrdé linie. Je absolutně nutné, aby Biden nepoužil reaktivaci JCPOA jako páku k dosažení dalších politických cílů USA vůči Íránu. Možná se nám nelíbí, že mají Íránci v Sýrii nebo Iráku vojáky, a rozhodně se nám nelíbí program na výrobu balistických raket. Pokud však Biden spojí obnovení jaderné dohody s těmito irelevantními záležitostmi, Íránci se k nám postaví zády a příležitost bude ztracena.

Mám pro Bidenovu vládu jiný návrh. Pokud chce, aby se Írán stáhl ze Sýrie, nebo aby zastavil výzkum a vývoj balistických raket, dovolte Francii v Íránu oživit její továrnu Renault. Ať zaměstná tisíce osob a vydělá miliony dolarů. Poté Íránu řekněte, že je obtížné ospravedlnit jeho integraci do světové ekonomiky, pokud bude nadále špatným aktérem: jeho investice a obchod budou v ohrožení. Darebácké státy jsou většinou darebáckými proto, že disponují nějakým zdrojem bohatství nebo moci, který jim nelze jen tak odebrat. Nepotřebují nikoho jiného a nezajímá je, co si o nich ostatní myslí. Izolace a blokáda Íránu zvyšuje pravděpodobnost, že bude ještě „darebáčtější“.

Bidenova vláda by měla stáhnout zbývajících 2 500 amerických vojáků z Iráku. Irácký parlament hlasoval pro jejich odchod a USA by se měly řídit zásadami právního státu. Navíc americké síly nebudou v Iráku nikdy v bezpečí, zejména poté, co Trump oddělal iráckého velitele Abú Mahdího Muhandise, kterého usmrtil společně se Solejmáním.

Pokud Irák i nadále potřebuje vojenský výcvik nebo pomoc s likvidací ISIL, zapojte ostatní země NATO. Francie měla problém s ISIL a pro většinu Iráčanů by mohla být přijatelnější než USA. Kdokoli by mohl nahradit 2500 vojáků. Není mi jasné, proč USA potřebují v Iráku své vojáky. Jestliže se jedná o boj proti Íránu, tak to nefunguje. Šíitská vláda má dobré vztahy s Íránem a pár tisíc amerických vojáků to nezmění. Není to o ochraně irácké ropy. Pokud se Bidenovi navíc v příštím desetiletí podaří ekologizovat americkou dopravu, koho by zajímala ropa? USA mohou obchodovat a investovat v Iráku, aniž by tam měly své vojáky. Dělají to tak s mnoha zeměmi. Jediným důvodem, proč nyní usilujeme o přítomnost amerických jednotek v Iráku, je fakt, že představitelé národní bezpečnosti chtějí mít pocit, že jsou pány vesmíru. To musí skončit.

USA se musí přestat podílet na saúdskoarabské válce proti Jemenu. Pomohly proměnit Jemen v peklo, kde žije 12 milionů lidí na pokraji hladovění. Je ostudné, že se USA účastní tohoto genocidního podniku. Ve skutečnosti by měl Washington tlačit na všechny strany konfliktu, aby zasedly k jednacímu stolu.

Odejděte ze Sýrie. USA nemají legitimní důvod mít své vojáky v Sýrii. Jejich přítomnost v této zemi je podle mezinárodního práva ilegální. Doktrína, podle které Obamova administrativa vstoupila na syrskou půdu a spolupracovala se syrskými Kurdy proti ISIL, stála na sebeobraně. Před čím se v Sýrii v roce 2021 bráníme? Rozhodnutí Washingtonu nepovolit v Sýrii rekonstrukci zničené infrastruktury – jen aby to neposílilo odpornou vládu Bašára Asada – nakonec ublížilo jen běžným Syřanům. Zvyšování jejich mizérie ekonomickými sankcemi v marné snaze svrhnout Asadovu vládu je kruté.

 

Celá článek v angličtině ZDE