Cílem byla zejména chemička v areálu

Kdo tak dlouho zadržoval informaci o teroristickém útoku Ruska na území ČR? Jakou roli v tom hraje prezident Zeman?

17. 4. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty
O tom, že výbuch areálu muničního skladu ve Vrběticích mají na svědomí agenti ruských tajných služeb, se podle všeho vědělo už v roce 2014. Zásadní otázkou dnes je, jak je možné, že trvalo více než 6 let, než byla tato informace zveřejněna. V souvislosti s tím se samozřejmě otevírá otázka vědomí nejvyšších ústavních činitelů, zejména prezidenta, o tomto podezření. A jeho trvalá snaha podporovat zájmy země, která na území suverénního státu, jehož je hlavou, spáchá teroristický útok a zavraždí dva lidi. A jak je možné, že vicepremiér Hamáček, který musel tuto informaci dostat minimálně několik dní, ale spíše týdnů předem, plánoval cestu do Moskvy, aby vyjednával o dovozu vakcíny Sputnik V. Vše je zcela nepochopitelné a při prokázání vědomého jednání to zejména u prezidenta ukazuje na podezření z řízené vlastizrady. 

Kromě zcela zjevné podpory Kremlu ze strany českého prezidenta i ze strany kontroverzní skupiny jeho spolupracovníků a poradců lze v souvislosti více než 6 let starého případu poukázat také na otevřenou snahu Zemana odstranit z vedení Bezpečnostní informační služby (BIS) jejího ředitele Koudelku. Právě za jeho působení začala BIS ve svých zprávách zcela otevřeně poukazovat na nebezpeční ruských aktivit, zejména v podobě špionáže a hybridních hrozeb v podobě kybernetických útoků a šíření dezinformací.


Je vysoce pravděpodobné, že právě BIS mohla dílčí informace o teroristickém útoku ve Vrběticích mít. Je zároveň možné, že se Zeman a lidé z Kanceláře prezidenta republiky dozvídali a v konzultacích s ruskou stranou se mohli snažit zabránit tomu, aby se informace dostala na veřejnost. Je naprosto klíčové, aby došlo k prošetření důvodů, proč byla informace, která je podle zjištění Britských listů minimálně v roli scénáře na stole už od roku 2014, tak dlouho utajována a zdali ústavní činitelé, kteří byli s touto informací seznámeni, nejednali v rozporu se zájmy ČR.

Z hlediska objasnění důvodů, proč se Rusko rozhodlo k tomuto válečnému aktu na území suverénního státu, je potřeba mnohem lépe upřesnit, co bylo cílem útoku. Podle informací, které má redakce k dispozici, nešlo o muniční sklad, nýbrž o továrnu na recyklaci raketového paliva, která se v areálu také nacházela. Šlo o projekt NATO. 

Podle zveřejněných informací se na teroristickém aktu podíleli Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, stejní agenti, kteří otrávili někdejšího ruského agenta Skripala a jeho dceru v Salisbury (Velké Británie). Právě Čepiga byl oceněn nejvyšším ruským vojenským vyznamenáním.


0
Vytisknout
12946

Diskuse

Obsah vydání | 20. 4. 2021