Zelenskij je Churchill s iPhonem, ale videoválku bude snazší vyhrát než tu skutečnou

26. 3. 2022

Zdá se, že Zelenskij si je tohoto nebezpečí vědom, a pokud s ním někdo dokáže bojovat, je to on. Není to jen politik s komunikačním talentem. V popisech jeho osoby coby bývalého baviče často chybí fakt, že byl fenomenálně úspěšný televizní producent. Jádro jeho týmu v prezidentském paláci tvoří stejná skupina, která vedla jeho produkční společnost: autor jeho projevů je scenárista. Kyjevský rodák Peter Pomerancev, autor knihy Tohle není propaganda, o Zelenského vnitřním kruhu říká:  Všichni jsou to lidé, kteří se podílejí na tvorbě televizních seriálů.

Všimněte si přítomného času. Na povolání Zelenského a jeho kolegů není nic bývalého: jsou producenty i nyní. Mezi dvěma inkarnacemi Zelenského jako politika a umělce je skutečně sotva znatelný rozdíl. Jeho nejslavnější seriál se jmenoval Sluha lidu; jeho politická strana se jmenuje Sluha lidu.

Zelenskij není zdaleka první, kdo pochopil těsné spojení mezi politikou a vyprávěním příběhů. V některých ohledech se mu pouze daří to, po čem toužil Donald Trump: vést prezidentství jako špičkový televizní seriál, se skvělým vizuálem, šokujícími dějovými zvraty a spoustou akce. Až na to, že Trump nejenže postrádal Zelenského talent, ale musel se spoléhat na vykonstruované drama a vymyšlené nepřátele. Ukrajinský prezident je v krvavé válce proti nepříteli, který je až příliš skutečný.
 
Zelenského poselství zní, že je služebníkem lidu, protože je jedním z lidu, nijak se od obyčejných občanů neliší. Ve svých charakteristických krátkých videích nosí vojenskou olivově zelenou, ale není to formální uniforma, tím méně slavnostní výstroj hlavy státu. Nosí přesně to, co by si oblékl civilní dobrovolník.

Stejně záměrně jsou vybrány i lokace. Pokud Zelenskij nesedí za obyčejným stolem v obyčejné kanceláři, je zrovna před prezidentským palácem, v záběru jsou pamětihodnosti, které  Ukrajinci  poznají.  V těchto videích je Zelenskij doslova mužem z ulice. Spolu s talentem pro demotické, nekvětnaté projevy - "Potřebuji munici, ne odvoz" - se stal mistrem toho, co Patrikarakos nazývá "digitální státnictví". Je to Churchill s iPhonem.

V porovnání s ním Moskva, donedávna obávaná jako mistr manipulace prostřednictvím sociálních médií, vypadá těžkopádně, pomalu a staře: "Je tu Zelenskij," říká Patrikarakos, "a pak je tu tenhle botoxový bondovský padouch, který si nesedne ke stolu s jinými lidmi. Chybí už jen propadlo a bazén se žraloky." (Jako by chtěl ukázat, že ještě úplně neztratil cit pro rozdmýchávání kulturních válek na Západě, pokusil se nyní Vladimir Putin postavit do role obhájce J. K. Rowlingové před západním neduhem "levicovosti" - což by bylo přesvědčivé, nebýt toho, že Rowlingová není jeho spojencem, ale naopak vydává velké peníze na ochranu zranitelných dětí na Ukrajině).

Úspěch Kyjeva v mediálníy má však své meze. Za prvé, zatímco na Západě vznikl z ukrajinského prezidenta hrdina, jinde známý není. Pozoruhodné bylo, že 35 zemí, které se tento měsíc zdržely hlasování o rezoluci OSN odsuzující invazi Moskvy, představuje polovinu světové populace. Zelenskij je hitem v Paříži a Berlíně, v Pekingu a Dillí už tolik ne.

Další překážkou je však onen problém Bosny, riziko, že čím déle to bude trvat, tím pravděpodobněji se dostaví únava a nuda. Sociální sítě touží po novinkách. Jakmile opadne prvotní šok ze záběrů rozbombardovaných budov nebo zoufalých obětí, mohla by Ukrajina z povědomí veřejnosti ustoupit.

Možná si je Zelenskij vědom tohoto nebezpečí, a proto se snaží nabídnout pestrost. Ve své průběžné sérii videopřenosů do světových parlamentů - což je samo o sobě novinkou - se snaží přizpůsobit své poselství publiku. Ve svém projevu k Westminsteru se inspiroval Churchillem. Pro Kapitol to byla Amerika, "vůdce svobodného světa". V Budapešti se ve čtvrtek dovolával památky fašistického masakru na březích Dunaje. Zintenzivňuje i svůj jazyk, když zahanbuje západní spojence, že nedělají dost. "Proč od vás nemůžeme dostat zbraně?" zeptal se v neděli izraelských zákonodárců a připomněl jim, že se svým rozhodnutím "budou muset žít".


Ale obratné sdělení a silné produkční hodnoty vás dovedou jenom tak daleko. Pomerancev říká: "Sympatie nestačí. Musí lidem něco nabídnout." Kromě každodenního přežívání musí být nějaký konkrétní cíl: třeba snaha Ukrajiny o vstup do EU.  Zelenského velkým darem jako komika byla jeho schopnost poznat, čeho se jeho publikum "bojí": možná bude jeho dalším krokem hrát na globální obavy z ruského jaderného, chemického nebo biologického útoku.

Popravdě řečeno, nemělo by to být všechno necháno jen na Zelenského a jeho mimořádný tým televizních mistrů. Putinova hrozba se netýká jen Ukrajiny, ale celého světa, který ještě plně nevstřebal hrozbu, jíž nyní čelí: diktátora připraveného vyhladit města v srdci Evropy, jehož hlava je plná fantazií o dobývání a nadvládě a který s radostí hrozí rozpoutáním  jaderné spouště. Odvrácení tohoto nebezpečí nemůže být ponecháno na malé skupině tvůrců v bunkru v Kyjevě, ať už jsou jakkoli nadaní. Je to úkol pro celý svět.

Zdroj ZDE