Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Návrat stalinismu: Strašení "kosmopolitismem", ruské elity prý opět "přisluhují Západu"

27. 4. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty

Pojem ze stalinské éry využívaný v kampani sovětského diktátora proti intelektuálům a židům, totiž "přisluhovači Západu", se vrací do putinského Ruska. Jde o známku toho, že se režim snaží roznítit xenofobii mezi obyčejnými Rusy a využít ji ve prospěch současného diktátora a jeho válečného dobrodružství.

Článek nacionalistického komentátora Anatolije Širokoborodova jako by z oka vypadl podobným textům z doby "kampaně proti kosmopolitismu" v závěru Stalinova života.

Najdeme v něm stejný stereotyp kontrastující "zdravé a loajální lidové masy" s inteligencí, která se honí za západní kulturou a "zrazuje" zemi. Proto, tvrdí autor, inteligence překáží spojenectví mezi vládcem a lidem.

Podle Širokoborodova jsou to právě lidé z ruské periferie, často nepříliš vzdělaní, jejichž životní cesta začíná službou v armádě, kdo "intuitivně" volí správný směr.

Proto politická a světonázorová zralost Ruska závisí spíše než na politolozích na kuchařích a dalších manuálně pracujících, kterým se posledních třicet let inteligence posmívala. Právě tito ruští "absolventi vysoké školy života" chrání zemi před "petrohradskou a moskevskou kavárnou". Naštěstí Putin konečně pochopil, že je obklopen nepřáteli - a obrací se o pomoc k prostému lidu.

Někteří tvrdí, že lid byl oblbnut vládní propagandou, nakažen šovinismem, opileckým vlastenčením a nostalgií po SSSR, píše Širokoborodov. Ale nic z toho není pravda. Ruský lid je prostě zase jednou naplněn nedůvěrou k politikům a novinářům a perfektně přitom rozumí společnosti, ve které žije.

Bohužel ruská inteligence nestojí na straně sedřených mas, ale amerických a evropských politiků, kteří proměnili Ukrajinu ve fašistické hnízdo. A dělá to proto, aby se povyšovala nad lid, který nenávidí, protože jej považuje za beznadějně zaostalý.

To vede ruskou inteligenci k "přisluhování Západu". Znamená to, že lid a vláda v Rusku musejí v inteligenci rozeznat svého nepřítele a zacházet s ním podle toho, zdůrazňuje ruský komentátor.

V tmářském carském Rusku kdysi platívala zásada, že pokud se ve společnosti rozšířila nespokojenost, vládnoucí připsali vinu "přílišné vzdělanosti" a ihned omezili výdaje na školství i jeho dostupnost.

Jak vidět, mezi metodami ruských vládců po prohrané válce s Japonskem v roce 1905 a na pokraji porážky na Ukrajině v roce 2022 je těžké najít nějaký zásadní rozdíl.

Zatímco se mnoho jednotlivých Rusů nepochybně úspěšně vzdělalo a vzdělává, země jako celek se ve svém fungování za více než sto let "vyvinula" natolik nepatrně, že to opravdu zaráží.