Kolumbijská levicová vláda by útokem na nerovnost mohla zachránit Amazonii - a planetu

30. 6. 2022

čas čtení 5 minut

Amazonský deštný prales, jak nám říkají vědci, funguje v podstatě jako plíce našeho světa. Pokud tyto amazonské plíce někdy přestanou dýchat, přestaneme dýchat i my. Amazonský deštný prales nebude nikdy v bezpečí, dokud budou klíčové národy v povodí Amazonky tak nerovné, uvádí web commondreams.org.

Tento jednoduchý vztah může z Gustava Petra, nově zvoleného prezidenta Kolumbie, udělat jednu z nejvýznamnějších hlav státu naší planety. Pokud se mu to v příštích čtyřech letech podaří, má Amazonie šanci na přežití - a my ostatní také.

Petro a jeho spolukandidátka, ekologická aktivistka Francia Marquez, se zavázali spolupracovat s progresivistou Luizem Inácio Lula da Silvou - který je největším favoritem na vítězství v brazilském prezidentském klání v říjnu tohoto roku - na záchraně amazonského pralesa. Pod vedením Petra a Marquez může být toto úsilí úspěšné. Oba tito zkušení aktivisté hluboce chápou základní realitu - ekonomickou nerovnost -, kvůli níž je amazonský prales tak katastrofálně zranitelný.

Podle zprávy Světové banky zveřejněné letos na podzim je Kolumbie v současné době druhou nejnerovnější velkou zemí na světě z hlediska příjmů. Brazílie je jediná velká země, která je na tom ještě hůře. Světová banka uvádí, že 10 % nejbohatších obyvatel Kolumbie nyní pobírá jedenáctinásobek příjmů 10 % nejchudších obyvatel země.

Kontrola nad kolumbijskou rozlohou vypovídá o ještě těžším příběhu horních vrstev. Největší jedno procento soukromých vlastníků půdy v zemi vlastní 81 procent kolumbijské rozlohy.

Daně v Kolumbii dělají jen velmi málo pro to, aby změnily toto nápadné špatné rozdělení příjmů a bohatství. Daň z příjmu fyzických osob se v zemi vybírá až od čtyřnásobku průměrného kolumbijského příjmu, což je podle Světové banky sazba, která většině kolumbijských boháčů umožňuje zaplatit na daních maximálně 10 % jejich skutečného celkového příjmu.

Kolumbijské programy sociálního zabezpečení mezitím trpí velkými úniky ve prospěch domácností s vysokými příjmy a státní důchodový systém vytváří dotace, které připadají převážně příjemcům vysokých důchodů.

Taková dynamika způsobila, že kolumbijská nerovnost je ve světě nevíce zakořeněná. Analýza Světové banky z loňského podzimu o hluboce zakořeněných nerovnostech v Kolumbii tvrdí, že snižování těchto nerovností má mimořádný smysl jak z morálních, tak z ekonomických důvodů. Větší rovnost v Kolumbii, zdůrazňují analytici Světové banky, by podpořila růst a sociální soudržnost.

Tito analytici ale nezdůrazňují, že  větší rovnost v Kolumbii by také pomohla zachránit Zemi. Amazonský deštný prales nebude nikdy v bezpečí, dokud budou klíčové národy v povodí Amazonky trpět takovou nerovností.

Stále větší koncentrace vlastnictví nejlepší zemědělské půdy v Kolumbii žene chudé zemědělské rodiny ještě hlouběji do deštného pralesa.

Proč je nerovnost v Kolumbii tak důležitá pro naši klimatickou budoucnost? Stále větší koncentrace vlastnictví nejlepší zemědělské půdy v Kolumbii vyhání chudé zemědělské rodiny stále hlouběji do deštného pralesa. Stejná koncentrace vytvořila pracovní sílu, která je natolik zoufalá, že přijímá práci u překupníků bohatnoucích na chovu dobytka, těžbě dřeva a různých dalších útocích na deštný prales.

Gustavo Petro a Francia Marquez se nyní ujmou úřadu poté, co kandidovali na platformě, která klade blaho chudých Kolumbijců a naše globální klima nad zájmy bohatých, kteří Kolumbii tak dlouho dominovali. Jejich navrhované agrární reformy zaručí venkovským rodinám právo na půdu. Petro a Marquez se také zavázali, že se postupně zbaví fosilních paliv - včetně ropy, která je v současnosti hlavním vývozním artiklem Kolumbie - a budou chránit neuvěřitelně bohatou biologickou rozmanitost své země, která patří k nejrozsáhlejším na světě.

Pokud jde o daně, Petrova vláda zvýší požadavky na "4 000 největších kolumbijských majetků". Mezi Petrovy prvotní hlavní cíle patří příjmy z dividend, které jsou v současnosti z velké části nezdaněné, a převody majetku do zahraničí. Petro například slibuje, že odepře vládní zdroje jednotlivcům, kteří mají finanční účty v zemích "daňových rájů".

"Převody do zahraničí," poznamenává britský analytik Nick Corbishley, který hodně cestoval po Jižní Americe, "jsou zajímavým cílem vzhledem k tomu, že bohaté latinskoamerické podniky a rodiny mají tendenci přesouvat své peníze do zahraničí, zejména do Miami, kdykoli se k moci dostane vláda byť jen mírně levicového smýšlení."

Odpor bohatých proti Pretově ekologickému a rovnostářskému programu se již podle očekávání začal sjednocovat.

"Petrovi kritici se obávají, že jeho ambiciózní plány, včetně politiky přerozdělování a návrhu na zákaz nové těžby ropy, by mohly zničit kolumbijskou ekonomiku," poznamenává Samantha Schmidt z Washington Post.

Tyto tradiční elity však nikdy nečelily tak rozsáhlé výzvě, jaké čelí nyní. Pokud se Lula na podzim stane brazilským prezidentem, což průzkumy naznačují, budou pokrokáři jako Preto řídit šest největších latinskoamerických zemí. 

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
6039

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2022