NATO v "éře strategického soupeření" plánuje obrovskou modernizaci sil rychlé reakce

29. 6. 2022

Reakční síly NATO v současnosti čítají kolem 40 000 vojáků, kteří mohou být v případě potřeby rychle nasazeni.

Společně s dalšími opatřeními, včetně nasazení sil na obranu konkrétních spojenců, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že tento krok je součástí "největší revize kolektivní obrany a odstrašování od studené války".

Stoltenberg to řekl na tiskové konferenci před summitem NATO, který se koná koncem tohoto týdne v Madridu. Očekává se, že se 30 spojenců také dohodne na další podpoře Ukrajiny v její válce proti Rusku.

Stoltenberg řekl, že očekává, že spojenci dají jasně najevo, že považují Rusko "za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro naši bezpečnost".

V nové strategické koncepci NATO se také očekává, že aliance bude poprvé řešit bezpečnostní výzvy, které představuje Čína, řekl Stoltenberg. V Madridu budou spojenci diskutovat o tom, jak reagovat na rostoucí vliv Ruska a Číny v jejich "jižním sousedství".

Stoltenberg řekl, že spojenci budou souhlasit s poskytnutím další vojenské podpory Ukrajině, až se sejdou ve Španělsku, přičemž členové NATO jsou připraveni přijmout "posílený balík komplexní pomoci", včetně dodávek bezpečných komunikačních a protidronových systémů.

Z dlouhodobého hlediska je cílem pomoci Ukrajině při přechodu od výzbroje ze sovětské éry k modernímu vybavení NATO. Sedm předních světových ekonomických mocností v pondělí zdůraznilo svůj závazek vůči Ukrajině, "jak dlouho to bude potřeba".

Setkání lídrů Turecka, Finska a Švédska

Dalším ústředním tématem summitu NATO bude možnost Finska a Švédska vstoupit do aliance po ruské invazi na Ukrajinu.

Turecko, které je členem NATO, zatím žádosti zablokovalo s odkazem na to, co považuje za měkký přístup obou zemí k organizacím, které Turecko považuje za teroristické, jako je Strana kurdských pracujících neboli PKK.

Turecko požaduje, aby Švédsko a Finsko vyhověly žádostem o vydání osob, které hledají turecké úřady. Ankara tvrdí, že země poskytují útočiště členům PKK a také lidem, kteří jsou podle ní spojeni s neúspěšným převratem v roce 2016.

Turecko také chce ujištění, že budou odstraněna omezení týkající se zbraní uvalená oběma zeměmi kvůli vojenské invazi Turecka do severní Sýrie v roce 2019.

Stoltenberg uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, finský prezident Sauli Niinisto a švédská premiérka Magdalena Anderssonová se dohodli na setkání ohledně summitu.

"Tvrdě jsme pracovali od doby, kdy Finsko a Švédsko požádaly o členství, abychom zajistili, že se budou moci připojit k alianci co nejdříve," řekl Stoltenberg, protože "žádost Finska a Švédska o vstup do NATO je historická."

Podrobnosti v angličtině: ZDE