Svět se blíží "nezvratnému" klimatickému zlomu, varují významné studie

27. 10. 2022

čas čtení 10 minut
 

Klíčové zprávy OSN zveřejněné v posledních dvou dnech varují před nutností naléhavé a kolektivní akce - zatímco ropné společnosti hlásí astronomické zisky.

 

Jeden z předních světových klimatologů prohlásil, že klimatická krize dospěla do "opravdu děsivého okamžiku" poté, co řada významných zpráv odhalila, jak blízko je planeta katastrofě.

Podle profesora Johana Rockströma je nyní zapotřebí kolektivní akce národů světa více než kdykoli od druhé světové války, aby se zabránilo klimatickému zlomu, ale geopolitické napětí je na vrcholu.

Řekl, že svět se blíží "velmi, velmi blízko nevratným změnám ... čas se opravdu velmi, velmi rychle krátí".

 
Emise musí do roku 2030 klesnout přibližně o polovinu, aby byl splněn mezinárodně dohodnutý cíl oteplení o 1,5 °C, ale stále rostou, ukázaly zprávy - v době, kdy ropní giganti vydělávají astronomické částky.

Ve čtvrtek společnosti Shell a TotalEnergies zdvojnásobily své čtvrtletní zisky na přibližně 10 miliard dolarů. Ropní a plynárenští giganti se těší prudce rostoucím ziskům v souvislosti se skokovým nárůstem poptávky po covidu a po ruské invazi na Ukrajinu. Očekává se, že tento sektor v roce 2022 nashromáždí 4 biliony dolarů, což posílí volání po vysokých jednorázových  daních na řešení krize životních nákladů a financování přechodu na čistou energii.

Všechny tři klíčové agentury OSN vypracovaly v posledních dvou dnech usvědčující zprávy. Zpráva agentury OSN pro životní prostředí konstatovala, že "neexistuje žádná věrohodná cesta k dosažení 1,5 °C" a že "žalostně nedostatečný" pokrok ve snižování emisí uhlíku znamená, že jediným způsobem, jak omezit nejhorší dopady klimatické krize, je "rychlá transformace společností".

Podle agentury OSN pro klima by současné závazky týkající se opatření do roku 2030, i kdyby byly splněny v plném rozsahu, znamenaly nárůst globálního oteplení přibližně o 2,5 °C, což je úroveň, která by svět odsoudila ke katastrofálnímu zhroucení klimatu. Pouze několik zemí v posledním roce zvýšilo své plány, přestože většian slíbila to učinit na klimatickém summitu OSN Cop26 v Glasgow v listopadu loňského roku.
 
Meteorologická agentura OSN oznámila, že všechny hlavní plyny způsobujicí globální oteplování dosáhly v roce 2021 rekordních hodnot, přičemž alarmující byl nárůst emisí metanu, silného skleníkového plynu.

Samostatně zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) o světové energetice nabídla záblesk pokroku, že emise CO2 z fosilních paliv by mohly dosáhnout vrcholu do roku 2025, protože vysoké ceny energie tlačí státy k čisté energii, i když varovala, že to nebude stačit k tomu, aby se zabránilo vážným dopadům na klima.

Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima v Německu, řekl: "Je to opravdu chmurný okamžik, nejen proto, že zprávy ukazují, že emise stále rostou, takže neplníme ani pařížskou, ani glasgowskou dohodu o klimatu, ale máme také tolik vědeckých důkazů, že jsme velmi, velmi blízko nevratným změnám - blížíme se k bodům zvratu."

Výzkum Rockströma a jeho kolegů, který byl zveřejněn v září, zjistil, že v důsledku dosavadního globálního oteplování způsobeného lidstvem již mohlo dojít k překročení pěti nebezpečných klimatických zlomových bodů, včetně zhroucení grónského ledovce, přičemž dalších pět bodů může nastat při oteplení o 1,5 °C.

"Svět se navíc bohužel nachází v geopoliticky nestabilním stavu," uvedl Rockström. "Takže když potřebujeme kolektivní akci na globální úrovni, pravděpodobně více než kdy jindy od druhé světové války, abychom udrželi stabilitu planety, máme historické minimum, pokud jde o naši schopnost kolektivně jednat společně."

"Čas se opravdu velmi, velmi rychle krátí," dodal. "Musím říci, že v mém profesním životě klimatologa je to nejnižší bod. Okno pro 1,5 °C se zavírá právě teď, když mluvím, takže je to opravdu těžké."

Jeho výroky přišly poté, co generální tajemník OSN António Guterres ve středu prohlásil, že opatření v oblasti klimatu "žalostně zaostávají". "Směřujeme ke globální katastrofě [a] k ekonomice ničící svět mírou  globálního oteplování."

Dodal: "Sucha, záplavy, bouře a lesní požáry ničí životy a živobytí po celém světě [a] každým dnem se zhoršují. Potřebujeme opatření v oblasti klimatu na všech frontách a potřebujeme je hned." Řekl, že země G20, které jsou zodpovědné za 80 % emisí, musí jít v čele.

Inger Andersenová, vedoucí programu OSN pro životní prostředí (UNEP), konstatovla,  že energetickou krizi je třeba využít k urychlení realizace nízkouhlíkového hospodářství: "Hrozí, že propásneme příležitost, a krize je strašná věc, lze ji promarnit."

Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia ve Velké Británii uvedla: "Krize je velmi vážná: "Pro zamezení kaskádovitých rizik je zásadní, aby se na stávající krize reagovalo způsobem, který omezí změnu klimatu na nejnižší možnou míru."

V dalších zprávách zveřejněných v posledních dvou dnech se uvádí, že zdraví lidí na světě je vydáno na pospas globální závislosti na fosilních palivech, přičemž s prohlubující se klimatickou krizí přibývá úmrtí v důsledku veder, hladu a infekčních onemocnění.

Vysoké ceny plynu a ropy přinesly ve středu obrovské zisky společnostem Shell a TotalEnergies, které zaznamenaly zisky  9,5, resp. 9,9 miliardy dolarů. Společnost Shell uvedla, že v letošním roce nebude platit žádnou jednorázovou  daň uloženou Spojeným královstvím, protože její zisky byly započteny proti investicím do polí v Severním moři.

Podle další nové zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nashromáždil průmysl fosilních paliv jako celek v roce 2022 4 biliony dolarů, což je částka, která by jinak mohla změnit opatření v oblasti klimatu.

Zpráva IEA uvádí: "Čistý příjem světových producentů ropy a zemního plynu se v roce 2022 zdvojnásobí na bezprecedentní 4 biliony dolarů, což představuje obrovský nečekaný zisk ve výši 2 bilionů dolarů." Ropný a plynárenský sektor získal za posledních 50 let v průměru 1 bilion dolarů ročně na nezasloužených ziscích.

IEA uvedla, že investice do čisté energie by musely do roku 2030 činit nejméně 4 biliony dolarů ročně, aby bylo možné do poloviny století dosáhnout čistých nulových emisí. "Pokud by světový ropný a plynárenský průmysl investoval tyto dodatečné příjmy [2 biliony dolarů] do nízkoemisních paliv, jako jsou vodík a biopaliva, financoval by veškeré investice potřebné do těchto paliv po zbytek tohoto desetiletí."

Profesor Myles Allen z Oxfordské univerzity řekl: "Kombinované zisky, daně a licenční poplatky vygenerované ropným a plynárenským průmyslem za posledních několik měsíců by stačily na zachycení každé molekuly CO2 vyprodukované jejich činností a jeho opětovné vtlačení zpět do podzemí. Proč tedy mluvíme pouze o transformaci společnosti, a ne o tom, že bychom měli vysoce ziskový průmysl zavázat k tomu, aby  zlikvidoval nepořádek způsobený produkty, které prodává?"

"Situace je vážná a bezútěšná," řekl profesor Simon Lewis z University College London. "Shell letos vydělal 26 miliard liber, emise oxidu uhličitého se vrátily na úroveň před pandemií, zatímco v létě zemřelo v Evropě 53 000 lidí na tepelný stres a záplavy vyhnaly z domovů miliony lidí od Nigérie po Pákistán. Řešením je udělat vše pro to, abychom porazili průmysl fosilních paliv - stojí mezi námi všemi a prosperující budoucností."

Rockström byl pesimistický ohledně jakéhokoli průlomu v rychlosti klimatických opatření na klimatickém summitu v Kodani27, kterému podle něj budou dominovat státy, jako je Pákistán, požadující finanční prostředky na obnovu svých zemí po klimatických katastrofách. Bohaté státy s vysokými emisemi takové požadavky dlouhodobě odmítají, protože se obávají neomezených závazků.

"Je to nutná diskuse," řekl Rockström. "Vede však k hlubšímu rozkolu mezi globálním severem a jihem. A to je přesně to, co nyní nepotřebujeme."
'Jako něco, co sledujete ve filmu': klimatická krize se prohlubuje katastrofálními povodněmi - video

Podle něj by se však pokroku mohlo dosáhnout během několika let: "Válka na Ukrajině je hřebíkem do rakve vyspělých ekonomik poháněných fosilními palivy. V krátkodobém horizontu nás to bude hodně stát a ztratíme rychlost v opatřeních v oblasti klimatu." V dlouhodobějším horizontu však podle něj energetická a potravinová krize přidává k celoplanetárním a zdravotním důvodům pro opatření v oblasti klimatu i národní bezpečnost.

Odborníci na klima se shodují, že každé opatření, které omezuje globální oteplování, snižuje utrpení lidí v důsledku klimatických dopadů. "Cíl 1,5 °C je nyní téměř nesplnitelný, ale každý zlomek stupně se bude rovnat obrovským škodám, kterým se vyhneme pro příští generace," řekl profesor Dave Reay z Edinburské univerzity ve Velké Británii.

Röckstrom řekl: "Přestože je situace depresivní a velmi náročná, vřele doporučuji všem, aby jednali v oblasti podnikání, politiky, společnosti nebo vědy. Čím hlouběji se propadáme do temné propasti rizika, tím více musíme vynaložit úsilí, abychom z této díry vylezli. Není to tak, že bychom nevěděli, co dělat - spíše jde o to, že neděláme to, co je nutné."

Podrobnosti v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
4811

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2022