Diplomacie by ve válce na Ukrajině neměla být sprostým slovem

27. 10. 2022

čas čtení 4 minuty

Joe Biden je jedním z mála světových lídrů, kteří si budou živě pamatovat kubánskou raketovou krizi. Byl studentem, bylo mu téměř 20 let, když se USA a Sovětský svaz ocitly na pokraji jaderné války. Nyní, jako americký prezident, Biden konstatuje, že svět je v současnosti blíže jadernému armaggedonu než kdykoli od krize, která se odehrála v říjnu 1962 - přesně před 60 lety, píše Gideon Rachman v listu Financial Times.

Objevilo se několik výtek, že Biden by takové věci neměl říkat. Argumentuje se tím, že veřejnou diskusí o jaderné válce americký prezident nahrává Vladimiru Putinovi. Ruský prezident a jeho armáda jsou ve stále zoufalejší situaci. Západní zpravodajské služby se domnívají, že Rusům dochází munice a že si to Putin uvědomil teprve nedávno. Vyhrožováním použitím jaderných zbraní Putin využívá jeden ze svých zbývajících nástrojů - snaží se zastrašit Ukrajinu a její západní podporovatele a přimět je k ústupkům.

Biden však není sám, kdo o jaderné hrozbě veřejně hovoří. Také Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Putin psychologicky připravuje ruský lid na použití jaderných zbraní. Jak řekl ukrajinský vůdce, je to "velmi nebezpečné".

Vzhledem k rostoucímu nebezpečí eskalace - vedle počtu obětí - je absence seriózního diplomatického úsilí o ukončení konfliktu zarážející a znepokojující.

Pro některé z nejhorlivějších stoupenců Ukrajiny se dokonce i řeči o diplomacii rovnají ústupkům. Jejich argumentem je, že jediným přijatelným a realistickým způsobem ukončení války je porážka Putina. To je v pořádku jako principiální prohlášení, ale v praxi to příliš nepomáhá.

Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby bylo Rusko komplexně poraženo a v Moskvě by se dostala k moci nová kajícná vláda, která by se zavázala zaplatit válečné reparace a postavit Putina před soud za válečné zločiny. Ale takový výsledek, ačkoli je v rámci možností, zůstává velmi nepravděpodobný. V dohledné budoucnosti je mnohem pravděpodobnější, že s tím, jak se jeho možnosti zmenšují, bude ruský vůdce okolí dále eskalovat.

Mezi možnosti Rusů patří ekonomický nátlak, nevybíravé bombardování Ukrajiny a sabotáže západní infrastruktury. Pravděpodobné jsou však také stále otevřenější jaderné hrozby. Skutečné použití taktických jaderných zbraní nelze vyloučit. Frekvence, svědčí o tom, že se jim dostává informací v soukromí.

V roce 1962 se jaderné šarvátky odehrávaly na pozadí tajné diplomacie, která nakonec zažehnala kubánskou raketovou krizi. Tento druh diplomatické aktivity nyní chybí.

Velkou chybou je domnívat se, že diplomacie je alternativou k silné vojenské podpoře Ukrajiny. Naopak, oba přístupy by měly jít ruku v ruce a vzájemně se doplňovat.

Diplomacie by však měla probíhat současně s boji. A Ukrajinci musí být do ní zapojeni.

Dokonce někteří západní vojenští představitelé vyjadřují frustraci, že jejich úsilí na Ukrajině není podpořeno souběžnou diplomacií.

Předpokládá se, že vysoce postavení členové Bidenova týmu hovořili se svými protějšky v Moskvě. Výsledky však nebyly příliš inspirativní, protože ruská strana se držela Kremlem schválených bodů.

Diplomacie třetích stran by mohla být plodnější cestou. Vzorem by zde mohla být dohoda, která byla uzavřena s cílem umožnit odvoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Turecko hrálo při zprostředkování těchto jednání klíčovou roli. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan není sice stabilní prostředník, má však dlouholeté vazby ve Washingtonu, Bruselu a Moskvě. Potenciálními prostředníky jsou také Indové.

Na Západě někteří z těch, kdo uvažují o případné mírové dohodě, vytyčují široké parametry. Rusko se musí stáhnout přinejmenším tam, kde byly jeho síly před invazí 24. února. Ukrajina musí mít zajištěnou budoucnost jako životaschopný stát - s přístupem k moři, kontrolou vlastního vzdušného prostoru a spolehlivými bezpečnostními zárukami, které nebudou záviset na dobré vůli Ruska. Status Krymu bude nejobtížnější otázkou při jakémkoli vyjednávání. Hledání kreativních řešení neřešitelných problémů je však podstatou diplomacie na vysoké úrovni. Je třeba, abychom se s tím to postupem setkávali častěji.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

0
Vytisknout
7407

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2022