"Některé země NATO musejí dát dohromady poslední zbytky"

26. 10. 2022

čas čtení 7 minut
Julianne Smithová je velvyslankyní USA při NATO. Diplomatka má od aliančních partnerů jasná očekávání – a v rozhovoru pro WELT odkazuje na problém v obranné strategii Evropy, který je třeba rychle vyřešit. Ptal se Clemens Wergin.

WELT: Rusko pokračuje v raketových útocích na civilní cíle a ukrajinská města, podle posledních zpráv mají být vzácné zásoby balistických raket doplněny íránskými modely. Na druhou stranu, proč USA brzdí dodávky raket krátkého doletu pro veledůležitý systém HIMARS?

Julianne Smithová: Od začátku války jsme byli ve velmi těsném, téměř každodenním kontaktu s ukrajinskými veliteli na frontách, abychom lépe zhodnotili, co Ukrajinci skutečně potřebují. Během této války jsme dodávali různé typy zbraní v různých dobách. Nejprve jsme se zaměřili na protiletadlovou obranu, pak jsme mluvili více o pobřežní obraně, pak to byla munice a teď jsme v bodě, kdy se bavíme o věcech, jako jsou vícenásobné raketomety HIMARS. Očekávám tedy, že seznam potřeb, které nám Ukrajinci sdělují, se bude dále vyvíjet. Seznam kapacit zpřístupněných zeměmi aliance NATO se odpovídajícím způsobem mění. A to je přesně to, co byste očekávali, protože podmínky v první linii diktují, co je potřeba.

WELT: Ukrajina už měsíce vyvíjí tlak na Německo, aby dodalo tanky Leopard 2. Berlín nadále selhává a také odkazuje na USA, které nedodávají moderní západní tanky.

Smithová: Zda chce Německo dodávat tanky Ukrajině, je suverénní, národní rozhodnutí, které musí učinit kancléř a jeho tým. My jako USA jsme dali velmi jasně najevo, co bychom chtěli, aby všechny národy poskytující bezpečnostní pomoc hledaly více příležitostí k poskytování dodatečné pomoci. Zvláště v této době, kdy se zdá, že Ukrajina dosahuje na bojišti významných úspěchů. Chceme, aby to pokračovalo a chceme pokračovat v práci na posílení ukrajinských ozbrojených sil.

WELT: Poradila byste tedy Německu, aby dodalo tanky?

Smithová: Všem zemím doporučujeme udělat více. Více k tomu říci nemohu.

WELT: Němečtí vládní politici ve svých projevech říkají, že chtějí hrát vedoucí roli v bezpečnostní politice, ale fakta mluví jiným jazykem. Ve kterých oblastech byste od Berlína chtěla více vedení?

Smithová: Vidím to jinak. To, co jsme viděli po začátku války, je skutečná změna v německé bezpečnostní politice. Bod obratu má důsledky pro kroky, které Německo podniká jak k posílení vlastních obranných schopností, tak k přímé podpoře Ukrajiny a jejích ozbrojených sil. Ale rádi bychom spolupracovali s Němci jak v NATO, tak bilaterálně, abychom našli jiné způsoby, jak podpořit Ukrajinu. A v Allianci vidím příklady německého vedení každý den. Chtěla bych tedy Německo pochválit za úsilí, které vyvíjí jako součást bodu obratu.

WELT: V případě války má Německo munici pouze na dva dny, ačkoli standard NATO je 30 dní. Dodávky munice na Ukrajinu dále snižují množství munice dostupné ve všech západních zemích. Potřebujeme uvést náš obranný průmysl do válečného režimu, abychom udrželi nezbytnou úroveň podpory pro Ukrajinu?

Smithová: Klesající zásoby jsou skutečně problémem, o kterém diskutujeme v kruhu NATO. Protože s tolika spojenci, kteří ukrajinským ozbrojeným silám poskytují významnou podporu, zjišťujeme, že některé země dávají dohromady posledního kousky. Proto jsme se v uplynulých dvou týdnech několikrát sešli s referenty veřejných zakázek ministerstev obrany. Zapojili jsme také soukromý sektor, aby nám poradil, jak rychle může aliance NATO určit, jaké jsou skutečné potřeby v každé zemi, a jak rychle můžeme vyvinout transatlantická řešení, která nám umožní vysílat jasné signály průmyslu, který zprovozní výrobní linky tak rychle, jak je to možné. Jedná se o probíhající projekt a EU rovněž pořádá konzultace o problematice zmenšujících se zásob. Letos na podzim se z toho stane transatlantický projekt.

WELT: V minulých desetiletích se NATO více zaměřovalo na války proti povstalcům nebo islamistickým teroristickým skupinám, nikoli na rozsáhlé pozemní války, jak to nyní zažíváme. Jak to změní strategii NATO?

Smithová: Aliance byla původně založena se zaměřením na bezpečnost a národní obranu, na ochranu zemí NATO před sovětskými útoky. A postupem času se NATO přizpůsobilo novým výzvám a novým hrozbám, některé na vzdálených místech, některé blíže k domovu. Tato válka vrátila NATO k jeho hlavnímu poslání.

WELT: Takže návrat k jeho historické roli.

Smithová: Přesně tak. A pokud si přečtete strategickou koncepci představenou letos v létě, můžete vidět velký důraz na odstrašování a národní obranu. To také zahrnuje, že Alliance podnikne konkrétní kroky k zajištění obojího. V našem plánování se ubíráme směrem k novému modelu ozbrojených sil. Mluvíme o důvěryhodných bojových jednotkách, zásobujeme východní křídlo, abychom se ujistili, že tam můžeme rychle posílit síly, pokud to bude potřeba. Jsme tedy svědky zlomu a nové etapy evoluce v historii Aliance.

WELT: Přecenil Západ před válkou sílu ruské armády?

Smithová: Jsme překvapeni logistickými potížemi ruské armády, ale také problémy s velitelskou strukturou nebo s obecnou disciplínou, s morálkou vojáků. Také některé moskevské pokusy o modernizaci nepřinesly schopnosti, které si mnozí představovali. Na druhé straně na ukrajinské straně existuje mnoho pozitivních prvků, když se podíváte na fungování frontových jednotek. Je působivé, jak jsou přizpůsobiví v reálném čase. Jejich schopnost ovládat zařízení dodávaná ze všech koutů světa a jejich strategie rychle se přizpůsobit tomu, co se děje v předních liniích. Každý týden, co válka trvá, bojují statečně. Velmi pozitivně nás tedy překvapily ukrajinské ozbrojené síly. A také nás částečně překvapilo, jak špatně operovaly ruské jednotky na bojišti.

WELT: Západ v současnosti není připraven přijmout Ukrajinu do NATO. Jaké další bezpečnostní záruky by mohly být poskytnuty po válce, aby byla zajištěna budoucnost Ukrajiny?

Smithová: V našich zprávách Moskvě i Ukrajině jsme jasně uvedli, že dveře NATO zůstávají otevřené. Bukurešťská deklarace z roku 2008 stále platí. Rozhodují členské státy NATO a kandidátská země. Moskva v této věci nemá právo veta. Ale jak v minulých týdnech řekli členové Bidenovy administrativy, soustředíme se nyní na praktickou pomoc Ukrajině a ne na nějaké procesy v Bruselu. Na to, aby Ukrajina získala všechny zdroje, které potřebuje k překonání této krize.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
5671

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2022