Co si vlastně počneme s tím Německem…
27. 10. 2022
/
Boris Cvek
čas čtení
4 minuty
Ze studie vyplývá, že jízdenka na vlak za 9 euro na měsíc jízdy vlaky, které nejsou rychlíky, v Německu obrovskou měrou zvýšila společenskou participaci chudých rodin. Výrazně zlepšila jejich celkovou kvalitu života a odstranila pocity samoty.
S velkým
zájmem sleduji pozdvižení, jaké v Česku vyvolávají
německé postoje. Na jedné straně prý Německo selhává, ničemu
pořádně nerozumí, nejméně pak energetice, ekonomice. Na druhé
straně prý co si to to Německo dovoluje dotovat svou ekonomiku nad
možnosti, které má český rozpočet. Jak si ti Němci vůbec
dovolují mít více peněz a lepší ekonomiku než my, kteří
všemu rozumíme lépe (nemluvě o tom, jak umíme dokonale
tunelovat)!
V nedělních
Otázkách V. Moravce paní Drábová řekla, že ve Francii vypadl
výkon jaderné energetiky na úrovni výkonu celé ČR. Ano, nad tím
se ale u nás nikdo nepohorší. Francie se tak stala z největšího
vývozce elektřiny čistým dovozcem. Ale jistě za vše může
Německo.
Samozřejmě
ani Francie není v naší zemi oblíbená. Setkal jsem se vůči
Francii s mnohým apriorním pohrdáním, i když se stačí
podívat na její vlaky a naše vlaky, aby si ty země každý mohl
srovnat. Jenže Francie v debatě o energetice je prý na „naší
straně“, protože má přece tu jadernou energetiku (nyní z velké
části neschopnou provozu, ale o tom právě raději nebudeme
mluvit) stejně jako my. Zatímco to údajně hnusné a šílené
Německo sází na obnovitelné zdroje. A za všechno může, úplně
za všechno.
Dana
Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,
v Otázkách V. Moravce řekla, že bychom měli rozvíjet
obnovitelné zdroje, jak je to jen možné. Volá po tom i český
průmysl a vyzývá stát a úřady, aby konečně přestaly házet
klacky pod nohy těm podnikům, které se chtějí v této
oblasti na vlastní náklady a pro svůj vlastní prospěch rozvíjet.
Co
si ale počneme s tím, že Německo má tolik peněz? Že
Francie s ním udržuje exkluzivní vztahy? Že v otázce
zastropování ceny plynu, používaného na výrobu elektřiny, má
možná pravdu? Vždyť není pořád jasné, odkud se vlastně
vezmou peníze na tento tzv. iberský model a jak by měl fungovat na
unijní úrovni. Německo prý „ustoupilo“, ale fakticky to
znamená, že chce vidět jasná čísla. Jistě to už mají Němci
dávno propočítané a jen chtějí, aby to spočítala i Komise,
které se do toho pochopitelně nechce (zbytečná práce).
Česko
se bojí německé konkurence, ale stejně tak jsem slyšel i názor,
že pokud německá vláda zajistí fungování svého průmyslu,
pomůže to mnoha českým podnikům na německý průmysl navázaným.
Proč
vlastně česká ekonomika slouží jako dodavatelská pro finální
výrobu v Německu? Protože všemu rozumíme lépe? V nedělních
Otázkách V. Moravce mě zaujalo, jak mírně šéf ČEZu Beneš
„tlačil“ jadernou energetiku. Nebylo to žádné arogantní
vymezování se vůči Němcům, spíše volání po usnadnění
výstavby jaderných zdrojů, když už se bude usnadňovat výstavba
těch obnovitelných.
Skoro
jako by fotovoltaická nebo větrná elektrárna byla stejně náročná
stavba jako jaderná elektrárna. Pan Beneš dokonce připustil, že
kolem roku 2030 budeme mít v Česku elektřiny málo. Ono
stavět jadernou elektrárnu není jen tak, zejména v Česku,
které neumí stavět ani dálnice, ani železnice (ale rozhodně
všemi rozumíme nejlépe!).
A
po jejím postavení se pak taky může zjistit, že je zbytečná,
protože technologie v získávání elektřiny obnovitelně se
stále zlepšují a zlevňují. Abychom nakonec kolem roku 2050
s výhodami a radostí nebyli čistým dovozcem německé zelené
elektřiny (Německo je na rozdíl od Francie stále čistým
vývozcem).
12776
Diskuse