Válečné hry NATO a Ruska prohlubují riziko jaderné války

27. 10. 2022

čas čtení 6 minut

Prezident Spojených států Joe Biden tento měsíc varoval, že pokud jeho ruský protějšek Vladimir Putin použije na Ukrajině taktickou jadernou zbraň, může svět čelit armaggedonu. Dovedete si představit, že taková prognóza povede k naléhavým krokům ke zmírnění konfrontace. Přesto není vyvíjena žádná snaha o odvrácení tohoto rizika. Naopak, vlády na všech stranách hromadí další hrozby, provádějí další militarizaci a kroky, které zvyšují riziko jaderné války.

Minulý týden NATO zahájilo sérii jaderných cvičení simulujících svržení "taktických" jaderných bomb B61 nad Evropou. Ačkoli jsou tato cvičení prezentována jako rutinní, probíhají souběžně s ruskými cvičeními. Těžko si lze představit horší načasování, píše generální tajemnice Kampaně za jaderné odzbrojení Kate Hudson.

 

Je jisté, že vzhledem k obavám z armaggedonu vyjádřeným na nejvyšších mocenských místech by tato cvičení měla být odvolána jako vzkaz, že Západ nebude přispívat k eskalaci jaderného napětí Místo toho naši vedoucí představitelé systematicky selhávají při snižování tohoto rizika.

Přesto existují silné hlasy, kterým by se mělo naslouchat a podle kterých by se mělo jednat. V srpnu generální tajemník OSN Antonio Guterres varoval, že svět "dělí od jaderného zničení jeden chybný odhad". Jeho slova musí sloužit jako varovný signál pro vůdce, kteří provádějí politiku nezadržitelně směřující k jaderné válce, a pro obyvatelstvo, které dosud nepřijalo opatření k zastavení tohoto strašného nebezpečí.

Guterres varoval, že se nacházíme v době jaderného nebezpečí "nevídané od vrcholu studené války". Varoval před tím, aby země hledaly "falešnou bezpečnost" vynakládáním obrovských částek na "zbraně soudného dne". Uvedl, že svět měl štěstí, že jaderné zbraně nebyly od roku 1945 použity. Jak však správně řekl: "Štěstí není strategie. Není ani ochranou před geopolitickým napětím, které přeroste v jaderný konflikt."

Na štěstí se skutečně spoléhat nemůžeme. A musíme si uvědomit, co znamená použití jaderných zbraní, a pochopit, jak by dnes vypadala jaderná válka.

Hirošimská bomba byla z dnešního pohledu vlastně malou jadernou bombou. Současné jaderné zbraně - dokonce i údajně "taktické" jaderné zbraně s omezeným dosahem, které jsou určeny pro boj na bojišti a o kterých se nyní běžně diskutuje v souvislosti s válkou na Ukrajině - jsou mnohokrát, mnohokrát silnější. Ty, pro které jsou určena současná cvičení nad Evropou, mají až dvacetkrát větší sílu  než bomba, která v roce 1945 zničila Hirošimu.

Stejně znepokojivá je i nedávná politika států, které disponují jadernými zbraněmi. Po několik desetiletí jsme byli svědky postupného snižování počtu jaderných zbraní. Nyní jsme svědky modernizačních programů na všech stranách: Spojené státy plánují modernizaci raket, které mohou nést jaderné zbraně, Francie zahájila projekt výstavby nové generace balistických ponorek s jaderným pohonem a Velká Británie, Indie a Pákistán připravují zvýšení svého jaderného arzenálu.

Nejhorší ze všeho je však zglajchšaltování myšlenky použití jaderných zbraní. Zdá se, že teorie vzájemně zaručeného zničení, která převládala během studené války - že tyto zbraně nebudou nikdy použity - byla opuštěna.

Dnešní politika výslovně počítá s použitím jaderných zbraní, a to i v konvenčních válkách, dokonce i proti zemím, které jaderné zbraně nemají. Tabu týkající se použití jaderných zbraní skončilo a světové společenství se s touto skutečností musí vyrovnat, protože dopady jaderné války nelze omezit na jednu zemi nebo dokonce na jeden region. Taková válka představuje existenční hrozbu pro celé lidstvo a všechny formy života. Jaderné odzbrojení je nezbytnou podmínkou našeho přežití.

Nejsou to jen mírová hnutí, která se o to zasazují. Globální většina ve skutečnosti aktivně usiluje o svět bez jaderných zbraní a je si velmi dobře vědoma toho, že právě aktivity nepatrné menšiny států - pouhých devíti států s jadernými zbraněmi - nás všechny udržují v nebezpečí vyhlazení. Proto se již prakticky celý globální Jih sám organizuje do zón bez jaderných zbraní. Smlouva o nešíření jaderných zbraní a Smlouva o zákazu jaderných zbraní jsou iniciativami globálního Jihu. Právě v tom spočívá zdravý rozum a právě k tomuto prosazování jaderného odzbrojení se musíme obrátit, abychom dosáhli bezpečnosti založené na lidskosti a míru, nikoli na ničení a smrti.

V osmdesátých letech minulého století byl bývalý švédský premiér, velký Olof Palme, průkopníkem společné bezpečnosti - žádný stát nebo společenství nemůže být v bezpečí, aniž by ostatní nezažili stejnou úroveň bezpečnosti. Je to koncept, jehož čas nyní nadešel. Evropa a svět nutně potřebují společný bezpečnostní rámec, nikoliv masivní zvyšování militarizace. Myšlenka, že síla dělá právo nebo že lze poslat tisíce lidí na jatka a nechat je povraždit, nesmí být nikdy přijatelná.

V lednu vydali vedoucí představitelé USA, Ruska, Číny, Francie a Spojeného království prohlášení, v němž potvrdili, "že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy nesmí být vedena". V pondělí, kdy vstoupíme do Týdne odzbrojení OSN, musíme všichni tyto vedoucí představitele naléhavě vyzvat, aby se tímto závazkem řídili.

Jaderné odzbrojení podporované většinou států světa může náš svět ještě zachránit. Čas se však krátí.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

 

1
Vytisknout
7565

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2022