Rusko: Rizika, o kterých se nemluví

6. 1. 2023

čas čtení 2 minuty
V případě rozpadu Ruska existují zjevná rizika, ale je chyba posuzovat je izolovaně. Spíše je musíme porovnávat se stejně zřejmými riziky, která nás čekají, pokud se Rusko nerozpadne. A tato rizika jsou mnohem větší, píše Vitalij Ginzburg.

Za posledních třicet let měli mnozí na celém světě možnost vidět, k čemu vedl rozpad Sovětského svazu. Náklady byly natolik vysoké, že se nyní mnozí obávají, že zánik sjednocené Ruské federace je třeba zastavit za každou cenu.

Ale takový přístup k hodnocení rizik je špatný. Málokdo si našel čas, aby zvážil rizika, kterým by svět čelil, kdyby se Sovětský svaz nerozpadl. A ještě méně lidí se nyní ptá, jaká rizika hrozí mezinárodnímu společenství a národům Eurasie, pokud to neudělá Ruská federace.

Náklady plynoucí pro svět ze zachování Ruské federace, pokud se této zemi podaří udržet pohromadě, jsou zřejmé, vezmeme-li v úvahu důsledky jejího rozpadu: Konec globální vojenské hrozby, konec hlavního zdroje korupce na celém světě, konec hlavní pračky špinavých peněz a konec hlavního organizátora opozice vůči demokracii.

Náklady pro Rusy, pokud bude Ruská federace držet pohromadě, jsou stejně zřejmé a je třeba se jim pokud možno vyhnout: Pokračující zapojení do agresivních válek, mezinárodní izolace a režim zavázaný k represím vůči vlastnímu lidu, místo aby mu naslouchal a naplňoval jeho potřeby.

To neznamená, že z rozpadu Ruska neplynou žádná rizika. Ale o těch se hodně diskutuje, zatímco rizika vyplývající ze situace, kdy by Ruská federace zůstala vcelku, obvykle nejsou. A to je třeba změnit, místo abychom jen předpokládali, že rozkladu se musíme za každou cenu vyhnout – a že Rusko lze nějakým způsobem transformovat v rámci současných hranic.

Zdroj v ruštině: ZDE

2
Vytisknout
4900

Diskuse

Obsah vydání | 10. 1. 2023