Převratnost vědy a technologií podle čerstvého výzkumu v Nature klesá
6. 1. 2023 / Boris Cvek
Vědecké články se opírají stále více jen o mělké výřezy z postupujícího vědeckého poznání a odkazují na stále omílané, známé, jednou navyklé studie. Chybí širší a hlubší záběr. Zůstává v platnosti, že převratné poznání vychází z růstu vědy a že věda roste, tento růst ale není reflektován ve východiscích dnešních vědeckých publikací. Cituji docela výmluvnou větu: „Vycházet z úzkých výřezů poznání prospívá kariéře jednotlivce, ale nikoli vědeckému pokroku obecně.“
Velmi zajímavé je zjištění, že převratné objevy stále existují a jejich počet se nemění. Jinými slovy řečeno: je mnohem více balastu, ale hodnotná věda zůstává a v zásadě se nemění co do své číselné hodnoty. Neznamená to ale, což autoři taky jasně ukazují, že by třeba na úrovni článků v Nature nebo dokonce objevů, za něž byla udělena Nobelova cena, neviděli stejný trend úpadku jako všude jinde. Podle autorů to, zda a kde dojde k převratnému objevu, záleží na „zralosti“ daného oboru pro takový průlom nebo na prioritách těch, kdo vědu financují, ale také na tom, čemu se věnují sami vědci. Ono to je hezky patrné, jak složitý, chaotický a nepředvídatelný proces je skutečně převratná věda, na příběhu mRNA vakcín, který jsem shrnul podle informací z Nature zde: https://blisty.cz/art/105539-dejiny-mrna-vakcin.html
Jisté je, což ukazuje neměnná číselná hodnota stále se dějících převratných objevů, že věda rozhodně není na svém konci a že velké, převratné objevy jsou stále před námi. Otázka je, zda kolem toho potřebujeme i ten balast a tu povrchnost a omezenost rozhledu, která slouží tak dobře osobním kariérám vědců.
Myslím, že je třeba také zdůraznit jednu důležitou věc: v 18. století jsme jistě vědecký pokrok potřebovali, abychom se zbavili nemocí, bídy, nevědomosti, abychom vytvořili postupně tuto společnost – nicméně kdyby lidstvo dodnes žilo na úrovni 18. století, žádné drastické poškození planety by nehrozilo. Naše poznání způsobuje takové následky, že potřebujeme skutečně převratný výzkum mnohem více, než jsme ho potřebovali v 18. století.
Dáváme do něj také naprosto nesrovnatelně více peněz, máme nesrovnatelně více vědců, laboratoří, výzkumných institucí, prakticky nikdo nepochybuje, že věda je zásadní, prakticky každý čte téměř každý den o nějakém novém léku na rakovinu atd., ačkoli je to téměř všechno samý hype a balast. Je ale právě děsivou otázkou, zda v době, kdy převratný výzkum je zásadní pro řešení problémů celé planety a kdy do něj dáváme tolik peněz a vkládáme do něj tolik nadějí, fakticky nepodporujeme jen růst balastu a hypu, a to právě v dobré víře, jak skvěle nám ta věda šlape. Ostatně v záplavě nových léků na rakovinu poznáme realitu právě až tehdy, kdy je pozdě a kdy jsme sami: když umíráme nebo nám umírá někdo blízký. Aby tomu tak nebylo i s klimatickou katastrofou.
Odkaz na článek v Nature: https://www.nature.com/articles/s41586-022-05543-x?fbclid=IwAR0p84MWsoFKdjTHqT27rmYIefY2JG3gjnHHnji2VVNoJXp75nTv6psyVCM
Diskuse