Putin vzkazuje NATO, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu vyvolá jadernou válku

29. 2. 2024

čas čtení 4 minuty
 
Ruský prezident během projevu o stavu země pohrozil "tragickými" následky válečných intervencí

Vladimir Putin ve výročním projevu o stavu země vzkázal zemím NATO, že pokud vyšlou své vojáky do bojů na Ukrajině, riskují vyprovokování jaderné války, a vystupňoval tak své hrozby vůči Evropě a USA.

V narážce na výroky Emmanuela Macrona ze začátku tohoto týdne, v nichž otevřel dveře k vyslání evropských pozemních jednotek na Ukrajinu, ruský prezident uvedl, že by to vedlo k "tragickým" důsledkům pro země, které by se k tomu rozhodly.

"Hovořilo se o možnosti vyslání vojenských kontingentů NATO na Ukrajinu," řekl Putin ve svém bojovném dvouhodinovém čtvrtečním projevu.

 
"[Západní státy] musí pochopit, že máme také zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území. To vše skutečně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní a zničením civilizace. Copak jim to nedochází? Pamatujeme si osud těch, kteří kdysi vyslali své kontingenty na území naší země. Nyní budou následky pro případné intervenční síly mnohem tragičtější."

Putin označil varování Západu, že by Rusko mohlo zaútočit na Evropu, za "nesmysl", ale hovořil o možném jaderném konfliktu, pokud by se Západ pokusil o "intervenci" v Rusku.

"Oni si myslí, že je to nějaká hra. Jsou zaslepeni vlastním komplexem nadřazenosti," řekl.

Výroky francouzského prezidenta ze začátku tohoto týdne, v nichž odmítl vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu, přiměly další západní země, včetně Německa a Spojeného království, aby uvedly, že žádné takové plány nemají, ačkoli ve čtvrtek se zdálo, že estonský premiér Kaja Kallas Macrona podpořil a uvedl, že vedoucí představitelé by měli projednat všechny možnosti pomoci Ukrajině.

Rusko je připraveno vést s USA dialog o kontrole zbrojení, uvedl Putin, ale prohlásil, že jaderné síly země jsou plně připraveny k použití.

Ruský prezident, který hovořil jen několik týdnů před volbami, v nichž se všeobecně očekává, že získá další šestileté funkční období, hodnotil válku, která vstoupila do svého třetího roku, velmi růžově a uvedl, že ruské jednotky mají "iniciativu" a "osvobozují nová území".

Jeho výroky jsou podpořeny nedávnými ruskými úspěchy na bojišti, neboť zpoždění vojenské pomoci USA a EU Ukrajině již přinutilo její jednotky omezit některé vojenské operace, což ještě více zvedlo náladu v Moskvě.

Po dobytí strategického severovýchodního ukrajinského města Avdijivka na začátku tohoto měsíce se ruské jednotky v posledních několika dnech zmocnily dalších tří vesnic, což naznačuje rostoucí dynamiku jejich postupu.

Zdálo se, že Putin zopakoval svůj tvrdý postoj, který požadoval bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny po nevýrazné protiofenzívě Kyjeva letos v létě a zpoždění kritické vojenské pomoci USA Ukrajině, které způsobily stranické boje ve Washingtonu.

Vyzval k "denacifikaci Ukrajiny" a prohlásil, že Rusko udělá "vše pro dosažení všech našich cílů".

Značnou část projevu věnoval Putin diskusi o úbytku ruské populace a hrozbě, kterou pro zemi představuje.

Rusko po rozpadu Sovětského svazu trpělo dvě desetiletí postupným úbytkem obyvatelstva, přičemž tento problém ještě zhoršila Putinova invaze na Ukrajinu, během níž na bojišti zahynuly desítky tisíc ruských vojáků.

Putin navrhl řadu finančních opatření na podporu početných rodin a zároveň kritizoval "západní hodnoty" za ničení "rodinných vazeb".

Letošní projev o stavu země byl živě promítán v kinech a na veřejných místech po celé zemi ve snaze posílit Putinovo poselství před prezidentskými volbami.

Spojenci zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného uvedli, že ruské úřady zasáhly, aby jim zabránily uspořádat ve čtvrtek jeho pohřeb, protože se obávaly, že by zastínil Putinův projev.

Putin se k úmrtí svého nejhrozivějšího oponenta  nevyjádřil.

Očekává se, že se Navalného příznivci sejdou v pátek v Moskvě na jeho pohřbu uprostřed nejistoty, zda policie nezatkne ty, kteří se s ním přišli rozloučit.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1598

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2024