Jak Rusko využívá online rekruty pro sabotážní kampaň v Evropě

4. 5. 2025

 
Serhij S. – jak je identifikován v souladu s polským zákonem o pojmenovávání podezřelých z trestných činů – je jedním z desítek lidí, kteří byli v posledních dvou letech zatčeni po celé Evropě a obviněni z toho, že jsou pěšáky na nové frontě ruské války proti Západu.

Evropské zpravodajské služby konstatují, že Moskva zahájila kampaň sabotáže, žhářství a dezinformací proti kontinentu. Někdy se zaměřuje na konkrétní cíle související s podporou ukrajinské války, ale častěji má za cíl pouze vyvolat chaos a neklid.

V Litvě byl zapálen obchod Ikea, v Británii bylo sedm lidí obviněno z žhářského útoku na podnik s vazbami na Ukrajinu, ve Francii bylo pod Eiffelovou věží ponecháno pět rakví s nápisem „Francouzští vojáci na Ukrajině“ a v Estonsku byla rozbita okna auta ministra vnitra a místního novináře. V Polsku došlo k řadě podezřelých požárů, včetně jednoho, který zničil obrovské nákupní centrum ve Varšavě.

Všechny tyto incidenty naznačují, že ruské zpravodajské služby přešly k novému druhu útoků na Západ, které jsou nebezpečné a násilné, ale také roztříštěné a těžko prokazatelné.

Na místě jsou tyto činy prováděny lidmi, kteří jsou rekrutováni online a často placeni v kryptoměnách. Někteří přesně vědí, co dělají a proč, jiní si neuvědomují, že ve skutečnosti pracují pro Moskvu. Profesionální zpravodajští důstojníci, kteří operace řídí, nikdy nemusí opustit ruské území.

Tento popis sabotážní ofenzívy Ruska vychází z tisíců stran soudních dokumentů z Velké Británie a Polska, rozhovorů s současnými a bývalými bezpečnostními a zpravodajskými úředníky v několika evropských zemích a USA a z diskusí s lidmi, kteří znali některé z pachatelů.

Jak agresivní tato kampaň může být, zůstává předmětem spekulací. Západní zpravodajští důstojníci tvrdí, že v posledních měsících došlo k uklidnění, možná proto, že Vladimir Putin zkoumá možnost zlepšení vztahů s USA pod vedením Donalda Trumpa.

Před změnou americké administrativy však existovaly náznaky, že Moskva zvyšuje sázky. Loňské informace zpravodajských služeb o zjevném plánu poslat do USA výbušné balíčky, které mohly způsobit leteckou havárii a masové ztráty na životech, vyvolaly ve Washingtonu takovou paniku, že nejvyšší bezpečnostní představitelé Bidenovy administrativy zavolali svým ruským protějškům a varovali je, že takové eskalace donutí USA reagovat. Nebyli si jisti, zda rozkaz přišel z Kremlu, nebo od příliš horlivých plánovačů ze střední úrovně.

„Nevěděli jsme, zda to Putin schválil nebo o tom věděl,“ řekl bývalý americký bezpečnostní úředník. V sérii telefonátů vysocí ruští představitelé popřeli, že by se nějaká taková operace připravovala, ale slíbili, že předají zprávu Putinovi.

Telefonáty zdánlivě ukončily plán s výbušnými balíčky, ale tato epizoda zanechala nervozitu ohledně toho, jaké hranice by Rusko mohlo být ochotno v budoucnu překročit a jaké by to mohlo mít důsledky.

„Jejich cíl není stejný jako cíl islamistických džihádistů, kteří chtějí co nejvíce obětí,“ řekl Harrys Puusepp, šéf estonské vnitřní bezpečnostní agentury Kapo. “Ale pokud někdo zemře, je jim to jedno.“

Serhij se narodil v Oděse v roce 1974 v rodině sovětského vojáka. Když dokončoval školu, Sovětský svaz se rozpadl a jeho rodné město se stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Roky plynuly a Serhij stále více pohrdal vládou v Kyjevě, protože se domníval, že diskriminuje rusky mluvící obyvatele, jako je on.

Jeho motto, které měl na své facebookové stránce, znělo: „Mluvím rusky. Pouze rusky.“ Po revoluci na Majdanu v roce 2014 trávil hodně času procházením proruských zpravodajských webů. Brzy po zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 zanechal komentář pod politickým videem na kanálu Telegramu a jiný komentátor, muž jménem Alexej, mu v soukromé zprávě napsal, že souhlasí s Serhijovým názorem.

Alexej uvedl, že je podnikatel v stavebním sektoru se sídlem v Kyjevě, a kladl Serhijovi mnoho otázek o jeho životě a práci. Dal jasně najevo, že také nenávidí Volodymyra Zelenského a ukrajinské úřady.

V polovině roku 2023 se Serhij, který se bál, že bude odveden do ukrajinské armády, aby bojoval ve válce, ve kterou nevěřil, nelegálně dostal přes hranice do Moldavska. Dostal se do Německa, kde mu bývalý spolužák z Oděsy řekl, že je tam příležitostná práce za 75 eur denně.

Po několika měsících těchto příležitostných prací se mu ozval jeho starý kamarád Alexej z Telegramu z nového účtu. Alexej řekl, že nyní žije v pobaltských státech a navrhl setkání v Lotyšsku nebo Litvě, aby projednali obchodní návrh.

Serhij mu řekl, že je to pro něj příliš daleko a drahé, ale Alexej mu nabídl, že mu cestu zaplatí, a navrhl bližší cíl – Vratislav v Polsku. Na bankovní účet Serhijovy ženy převedl asi 400 dolarů v ukrajinské měně a Serhij si koupil jízdenku na autobus do Vratislavi. Odjel 27. ledna 2024.

Krátce po Serhijově příjezdu do Polska mu Alexej zavolal a omluvil se – něco mu do toho vlezlo a nemůže přijet. Mohl však prozradit, o jaký obchodní návrh jde: chtěl, aby Serhij ve Vratislavi vyhledal nákupní centra a průmyslové areály a vyfotil je. Pokud by našli vhodné místo, měl ho Serhij zapálit. Alexej mu zaplatí 2 000 dolarů předem a dalších 2 000 dolarů po obdržení důkazu o žhářském útoku.

Pro Serhije, který se živí příležitostnými pracemi,  to byla obrovská částka. Podle výpovědi, kterou později poskytl polským vyšetřovatelům, se neptal, kdo by mohl mít zájem o takový plán ani proč.

Serhij procházel ulicemi Vratislavi a hledal možné cíle. Nakonec se rozhodl pro velkoobchod s barvami v průmyslové zóně na okraji města. Fotografie budovy poslal Alexejovi, který souhlasil, že je to vynikající cíl – v blízkosti různých citlivých infrastrukturních objektů a nedaleko kanálu, který by mohl být silně znečištěn, pokud by se do něj vylila barva. Serhij nakoupil materiál potřebný k založení požáru.

Ale v určitém okamžiku, když byl sám ve Vratislavi a uvědomil si vážnost toho, k čemu se zavázal, Serhij dostal strach.

Vzpomněl si na budovu poblíž svého domu v Německu, která shořela, a požádal svou ženu, aby mu poslala její fotografii. Možná, pomyslel si, by ji mohl poslat Alexejovi a vydávat ji za místo ve Vratislavi, aby dostal peníze, aniž by musel spáchat čin. Rozhodl se, že alespoň tentokrát k žhářství nedojde, a koupil si jízdenku na autobus zpět do Německa. Těsně před nástupem do autobusu byl zatčen.

Týden po Serhijově zatčení se v malé telegramové skupině s 28 členy, která sdílela obsah propagující nadřazenost bílé rasy, objevila zpráva. Byla zveřejněna pod obrázkem horského hřebene, který při přimhouření očí připomínal tvář Adolfa Hitlera.

„Pozor! Bojujte s černochy. Hledáme partyzány v Evropě,“ zněla zpráva v angličtině. ‚Hledáme kamarády, kteří zapálí obchod černých migrantů.‘ Odměna byla 5 000 dolarů. Přiložena byla fotografie budovy, kterou Serhij identifikoval.

Účet, ze kterého byla zpráva zveřejněna, patřil stejné osobě jako „Alexej“, který Serhijovi řekl, že je stavební magnát z Kyjeva. Nyní se tento účet vydával za evropského neonacistu.

Polské úřady se domnívají, že jej spravoval důstojník ruské vojenské rozvědky GRU.

Ruská kampaň žhářství nevznikla z ničeho nic. Výzkum v archivech komunistických bezpečnostních služeb ukazuje, že sabotáž v nepřátelských zemích byla součástí zpravodajské doktríny KGB již v 60. letech a měla být spuštěna v době zvýšeného napětí nebo války.

Po anexi Krymu a začátku války na východě Ukrajiny v roce 2014 se ruští agenti zaměřili na muniční továrny a obchodníky se zbraněmi v Evropě, kteří podporovali Ukrajinu. Na rozdíl od většiny současné vlny sabotážních akcí byly tyto útoky pečlivě naplánovány a prováděly je vycvičení agenti proti konkrétním cílům.

Mnozí z těch, kteří je prováděli, patřili k tajné jednotce GRU známé jako 29155, jejíž úkoly zahrnovaly sabotáže a atentáty po celé Evropě. Jejich činnost však byla tak drzá, že nakonec byli odhaleni. Po otravě Sergeje Skripala nervovým jedem novičok v roce 2018 britské úřady – stejně jako investigativní novináři z média Bellingcat – identifikovali vrahy jako agenty 29155.

V reakci na to evropské země nařídily vyhoštění stovek ruských zpravodajských důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím z velvyslanectví. Na základě kontroly pasových databází se Bellingcat podařilo identifikovat mnoho dalších agentů 29155, kteří byli nasazeni na krátkodobé mise, odhalit jejich krytí a znemožnit jim cestování. Poté, po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v únoru 2022, došlo k nové vlně diplomatických vyhoštění.

Tyto události vážně narušily schopnost Moskvy operovat mimo Rusko a šéfové špionážních služeb museli začít být kreativní, aby zaplnili mezery. Nejprve byli kooptováni někteří z čistých diplomatů, kteří byli stále v zahraničí. „Viděli jsme, jak pověřovali běžné diplomaty zpravodajskými činnostmi, a nejde o jev omezený pouze na Estonsko,“ řekl Puusepp v rozhovoru v sídle domácí bezpečnostní agentury v Tallinnu.

Za druhé, Rusko aktivovalo svou síť „nelegálů“, tajných agentů vydávajících se za cizince, jejichž mise mohly trvat i desítky let. Svěřování odvážnějších úkolů znamenalo větší riziko odhalení, a v roce po invazi na Ukrajinu byli nelegálové identifikováni ve Slovinsku, Norsku, Řecku a Brazílii. Ti, kteří nestihli uprchnout, byli zatčeni.

Za třetí, Rusko se obrátilo na služby nejrůznějších nezávislých pracovníků. V některých případech to znamenalo najímání lidí s vazbami na organizovaný zločin, jako například Orlin Roussev, Bulhar žijící ve Velké Británii, který pro Rusko prováděl sledování a další operace s pomocí skupiny bulharských spoluobčanů, které nazýval „své poskoky“ a z nichž tři byli minulý měsíc shledáni vinnými u londýnského soudu Old Bailey.

Kromě využití nových aktérů k plnění starých úkolů zahájila Moskva také sabotážní kampaň, která byla mnohem rozsáhlejší než cokoli, co bylo dosud vidět. Na rozdíl od dřívějších cílených akcí byla tato vlna rozptýlenější a měla různé cíle.

Jeden bývalý americký zpravodajský důstojník uvedl, že bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu Washington očekával masivní kybernetické útoky Ruska proti Západu. Tyto útoky se však z velké části neuskutečnily a jedna z teorií je, že se Moskva místo toho rozhodla pro výbušnější variantu.

V mnoha případech je těžké prokázat zapojení Moskvy nade vší pochybnost. Existují protichůdné signály ohledně toho, zda poškození řady podmořských kabelů v Baltském moři bylo výsledkem nekalých činů Ruska, nebo mělo nevinnější příčiny. Ale i když neexistují žádné zjevné důkazy o nekalém jednání, jako například v případě požáru, který minulý měsíc uzavřel letiště Heathrow, nyní se nevyhnutelně spekuluje o možné účasti Ruska.

„Vytváří to jakousi mlhu,“ řekl jeden z vysokých evropských bezpečnostních úředníků. “Zpočátku některé z těchto věcí vypadají přirozeně, ale pak se to stává čím dál častěji a začnete si klást otázky. Existují případy, kde nejsou žádné důkazy, ale máme silné podezření.“

Mnoho stejných agentů z jednotky 29155, kteří se více než deset let podíleli na sabotážních operacích, se podle západních úředníků podílí i na nové kampani. Jednotka byla začleněna do většího oddělení GRU a stále ji vede její dlouholetý šéf Andrej Averyanov.

Nyní však práci v terénu vykonávají jednorázoví agenti rekrutovaní přes Telegram, nikoli štábní důstojníci jednotky, z nichž většina již nemůže cestovat do Evropy. Místo toho, aby se soustředili úzce na konkrétní cíle úzce související s válkou na Ukrajině, je jejich přístup mnohem širší a zaměřuje se na nákupní centra, sklady a další civilní infrastrukturu.

„Strategickým cílem je zasít neshody a nejistotu. Nezničí významnou infrastrukturu. Soustředí se na měkké cíle, které ovlivňují obecný pocit nejistoty ve společnosti. Jedná se o klasickou psychologickou operaci,“ řekl Piotr Krawczyk, bývalý šéf polské zahraniční rozvědky.

Způsob, jakým Moskva rekrutuje agenty a vybírá cíle, se v jednotlivých zemích liší. Podle tamních zpravodajských služeb využívají ruské služby v pobaltských státech rozsáhlé rodinné vazby místního rusky mluvícího obyvatelstva. Rekrutace probíhá během návštěv Ruska a k komunikaci se pak používá Telegram, nikoli k navázání prvního kontaktu. Motivem jsou obvykle buď peníze, nebo vydírání.

Agenti jsou najímáni prostřednictvím šedých pracovních agentur, kde imigranti často nacházejí příležitostné práce. Často se jedná o lidi, kteří již delší dobu pohybují na okraji zákona, a když dostanou rozkaz něco podpálit, mohou si myslet, že se jedná o součást kriminálního sporu, nikoli o práci pro tajné služby.

Někteří rekruti mají ideologickou spřízněnost s Ruskem, jako například Serhij, který podporoval ruskou válku na Ukrajině a toužil po tom, aby se jeho rodná Oděsa stala součástí Ruska. Častěji však ideologická složka chybí.

V květnu loňského roku polské úřady zatkly Poláka a dva Bělorusy podezřelé z plánování sabotážních akcí pro Rusy na území Polska. Všichni tři muži dříve bojovali na Ukrajině na straně Kyjeva.

Na začátku roku 2023 byla v Polsku zadržena a později odsouzena samostatná skupina 16 sabotérů, převážně Ukrajinců a Bělorusů. Tato skupina se skládala hlavně z lidí, kteří neměli příliš sympatií k geopolitickým cílům Kremlu, ale prostě chtěli vydělat peníze.

Nováčkům byly v Polsku nabídnuty úkoly, které sahaly od vylepování letáků proti NATO po instalaci kamer, které měly sledovat vlaky s humanitárním a vojenským nákladem směřujícími na Ukrajinu. Platby v kryptoměně se pohybovaly od 5 dolarů za vylepení plakátu až po 400 dolarů za instalaci kamery.

Činnost skupiny řídil muž, který se představil pouze jako „Andrej“ a který komunikoval se dvěma členy skupiny a nařizoval jim, aby rozdělili úkoly mezi ostatní.

Jedna z obžalovaných, 20letá běloruská žena, která byla zatčena a odsouzena spolu se svým přítelem, tvrdila, že ani jeden z nich nepodporoval ruské válečné úsilí. Tvrdila, že její přítel často vylepoval plakáty, fotil je jako důkaz a pak je okamžitě sundával.

„Dělal to, aby nám vydělal peníze, protože já jsem hodně utrácela. Dělal to jen proto, aby měl nějaké peníze navíc, aniž by myslel na následky,“ napsala v dopise své rodině po zatčení. “To je nejhorší věc, která se mi v životě stala.“

Koncem února byl Serhij přiveden do soudní síně ve Vratislavi, oblečený v červené vězeňské kombinéze určené pro vysoce nebezpečné vězně, s rukama a nohama spoutanými řetězy.

„Cílem obžalovaného bylo snížit naši morálku, zpochybnit účinnost a kompetentnost našeho státu a zpochybnit naši podporu Ukrajině,“ řekl soudce Marcin Myczkowski při čtení rozsudku.

Serhij se díval bez hnutí a občas si povzdechl, zatímco tlumočník mu šeptal do ucha slova soudce. Předtím se s prokurátory dohodl na dohodě o přiznání viny výměnou za tříletý trest, ale Myczkowski dohodu zrušil s tím, že je příliš mírná.

I když Serhij nakonec nic nezapálil a byl zatčen, když se chystal nastoupit do autobusu směřujícího ze země, Myczkowski mu uložil trest odnětí svobody na osm let. Soudce uvedl, že to má být částečně varování pro ostatní – „jasný a jednoznačný signál vám a všem potenciálním kandidátům, že páchání takových činů se nevyplácí“.

Pro Rusy je výhodou použití jednorázových agentů to, že pokud se něco pokazí, Moskva je může odhodit a nechat je odsedět si svůj trest ve vězení.

„Zavřete jednoho člověka a na jeho místo se objeví další. Tito lidé jsou postradatelní a Moskva se o ně nestará,“ řekl evropský bezpečnostní úředník.

Možnost, že kdokoli, kdo hledá příležitostnou práci na Telegramu, se může přihlásit k misím ruské rozvědky, vyvolává dilema ohledně sledování a ochrany soukromí, které připomíná protiteroristickou činnost, kdy se úřady snaží chytit potenciální pachatele dříve, než začnou jednat.

Existuje ještě jedna otázka, na kterou upozornil loňský údajně zmařený plán zaslat do USA balíčky s výbušninami: jaký je konečný cíl?