Channel 4 News: Kdy se Západ pochlapí a vyvine nátlak na Izrael?

6. 6. 2025

čas čtení 9 minut
Moderátor z Jeruzaléma, Channel 4 News, pátek 6. června, 19 hodin: Zde v Izraeli armáda oznámila, že dnes při výbuchu bomby v budově v Khan Younis na jihu pásma Gazy zahynuli čtyři vojáci a pět bylo zraněno. Izraelské letecké údery mezitím zabily nejméně 16 Palestinců v Džabalii na severu. Jeden úder údajně uvěznil desítky lidí pod troskami. Stalo se to v době, kdy obyvatelé Gazy slavili islámský svátek Eid al Adha uprostřed nejisté humanitární situace.

Kontroverzní izraelská organizace Gaza Humanitarian Foundation uvedla, že dnes rozdala více než 8000 balíčků s potravinami na dvou místech, ale poté zastavila všechny operace kvůli tomu, co označila za nadměrné shromáždění lidí. Před chvílí jsem hovořil s Goherem Rahbourem, chirurgem z britské státní zdravotní služby, který pracuje v Násirově nemocnici v Gaze. Zeptal jsem se ho, jaká je tam momentálně situace.



Dr. Goher Rahbour: Pokud jde o naši práci, je to neúnavné. Jsem svědkem neustálých traumat, jaká jsem nikdy nezažil. Jsem lékařem ve Velké Británii přes 20 let, ale tohle je úplně jiná úroveň. A pak se podíváte na podmínky v nemocnici, kde ošetřujeme pacienty, nemáme antibiotika, nemáme ani základní věci jako dezinfekci na ruce. Máme tu pacienty, kterým podáváme prošlé svalové relaxanty, a to v době operace.

A pro mě je asi nejdůležitější péče o pacienty s nedostatečnou výživou. Trpí  těžkou podvýživou, ať už ji měříte podle jakéhokoli indexu, podle skóre WHO, obvodu pasu nebo čehokoli jiného. Ať už použijete cokoli, jde o těžkou podvýživu, takže se jedná o opravdu složité pacienty.


Moderátor: Můžete mi říct něco o střelných zraněních u dětí, zejména u mladých lidí? Jaké škody způsobuje kulka?

Dr. Goher Rahbour: Jsou dva případy, které mi utkvěly v paměti. Jedna mladá dívka měla průstřel, který prošel epigastrickou oblastí, což je oblast pod hrudní kostí. Nějakým zázrakem se vyhnul všem důležitým orgánům. Nezasáhl žaludek, dvanácterník, nedošlo k destrukci tkání a kulka prošla mezi velkými cévami v břiše, aortou a dolní dutou žílou. Stačil by jeden milimetr na kteroukoli stranu a byla by mrtvá. Jen předevčírem k nám přivezli dítě s průstřelem, kulka mu prošla zády a propíchla srdce. Prostě neuvěřitelné. Tito chirurgové v Gaze jsou tak zruční, že ho odvezli na sál, otevřeli ho, odsáli krev, která obklopovala srdce, a díru zacelili. Prostě neuvěřitelné, úžasné techniky. Naštěstí to první dítě šlo domů, tenhle kluk je na JIP, ale jeho stav se zlepšuje. V neděli jsem se podílel na řízení a operování dvou případů hromadného zranění. V prvním případě kulky jasně pronikly břichem na levé straně u dvou pacientů, jednoho 22letého a jednoho 20letého muže, a způsobily mnoho poranění střev a dalších poranění v břišní dutině. Zajímavé bylo, že během operace dokázali zaměstnanci na operačních sálech rozpoznat, o jaké kulky se jedná. Říkali, že jsou to kulky z M16.

Moderátor: A všichni jasně říkají, že viděli střílet izraelské vojáky, ale Izraelci samozřejmě také tvrdili, že tam stříleli jiní ozbrojenci. Existuje několik videí, která naznačují,  že se to  stalo, a izraelská strana tvrdí, že to není tak jednoznačné.

Dr. Goher Rahbour: Pro mě jsou to jen dva příklady, oba 22letí, 20letí, je zcela jasné, kdo střílel, zatím jsem tento týden neslyšel nikoho říkat, že by střílel někdo jiný než Izraelci.

Moderátor:  Zmínil jste podvýživu. Jaký vliv má na schopnost lidí se zotavit?

Dr. Goher Rahbour:  Má to obrovský dopad. Ve Velké Británii byste jim třeba první den po operaci podávali výživu žilou. Tady oni nic nemají. Asi před sedmi měsíci jsem se setkal s vedoucím výživovým poradcem v Násirově nemocnici. Dříve používali umělou výživu, kterou připravovali v laboratoři. Používali aminokyseliny a některé další vitamíny, jako je zinek, ale ty došly před sedmi měsíci. Takže nemají absolutně nic. Takže teď provedeme složitou operaci střev a můžeme jen doufat a modlit se, že to pacienti bez výživy zvládnou.

Moderátor:  Jak hodnotíte to, co vidíte, a jak se to liší od toho, co vám řekli, než jste tam přijel?

Dr. Goher Rahbour:   To, co vidím, odpovídá tomu, co jsem   očekával. Ještě horší jsou hromadné úrazy, protože tam jich bylo sto. V neděli jich bylo 150 až 200. 30 lidí bylo přivezeno mrtvých, děti, utržené končetiny, střepiny a podobné věci. Můžete to vidět na internetu a ve videích, ale dokud to neuvidíte na vlastní oči, nezmění vás to jako člověka navždy.


Moderátor:  Mluvil jsem také s Janem Egelandem, generálním tajemníkem Norské rady pro uprchlíky, jedné z mezinárodních organizací, která má dlouhou tradici v poskytování pomoci v Gaze, a zeptal jsem se ho, jak by zhodnotil kompetence té nové humanitární nadace v Gaze vzhledem k událostem posledních několika dní.

Jan Egeland: No, ve skutečnosti to nikdy nebyla humanitární organizace. Je to privatizovaná militarizovaná iniciativa blízká izraelským obranným silám. Humanitární organizace by měla být neutrální, nestranná a nezávislá, jako jsme my. Nemůžeme být nástrojem žádné ze stran v jakémkoli konfliktu.  Když se nás Húsíové snaží ovlivnit v Gaze. Hamás se nás snažil ovlivnit. Odolali jsme tomu. Proč bychom proboha měli nechat Izrael řídit a zneužívat naši pomoc?

Moderátor: Když jsme spolu mluvili naposledy, řekl jste, že je na Británii, Americe, Německu a dalších, aby na Izrael vyvinuly tlak, aby se změnil. To se ale zatím nestalo, že?

Jan Egeland: USA ne, ale možná si Londýn, Paříž, Berlín a Brusel začínají uvědomovat, že se vydaly zcela špatným směrem. Nemůžete 600 dní a nocí dovolit Izraeli dělat to, za co byl sankcionován Asad, totiž vyhladovět celé obyvatelstvo.

Moderátor: Izraelci ve vládě jsou upřímně zmateni, proč nedostávají větší uznání za to, že rozdávají jídlo. Říkají: „Podívejte, dáváme hladovým lidem jídlo, když můžeme.   Proč za to nejsme chváleni? Můžete to vysvětlit?“

Jan Egeland: Na to bych namítl, že když všichni ostatní, Assad a spol., to zneužívali, byli proti tomu. Nejedná se o nástroj pomoci. Je to především nástroj sledování. Chtěli přivést lidi ze severu na jih. Hromadí je v jakési hladové hře, kde lidé musí běžet k branám militarizovaného sběrného tábora, kde soutěží o 20 kilogramové krabice, které dostanou jen ti nejsilnější. To má být pomoc poskytovaná těm nejvíce potřebným. Kde jsou ale ti nejzranitelnější? Ženy, děti a postižení, a většina z nich je ve skutečnosti na severu Gazy. Tam se ale žádná pomoc nedostává.

Moderátor: Máte nějaký důvod se domnívat, že se něco opravdu mění?

Jan Egeland: Myslím, že odvedení pozornosti od Gazy Humanitární nadací je u konce. Nemyslím si, že to bude pokračovat.

A pak doufám, že Izrael prozře a že se v západních hlavních městech najdou lidé, kteří se postaví a řeknou: „Nechte OSN, Červený kříž, Červený půlměsíc a nevládní organizace jako UNC dělat svou práci, jako to dělají ve všech ostatních válečných zónách po celém světě, v souladu s běžnými humanitárními zásadami. Byli jsme schopni pomoci celé Gaze, dát stany většině lidí, byli jsme blízko toho, abychom se dostali ke všem, když došlo k příměří. Potřebujeme další příměří. Potřebujeme, aby izraelské obranné síly znovu otevřely brány do Gazy, a potřebujeme také pomoc Spojených států.

Moderátor: Někteří lidé si myslí, že požadavek médií dostat se do Gazy je jakási sebestřednost. Jak důležité je pro vás jako humanitární organizaci, aby mezinárodní média měla přístup do Gazy a mohla vidět, co se tam děje?

Jan Egeland: V Gaze je to velmi důležité. Brání novinářům ve vstupu a zabíjejí vaše kolegy, místní novináře, stejně jako zabíjejí mé místní kolegy, humanitární pracovníky. Potřebujeme nezávislé svědky, aby to zdokumentovali, a novináři jsou drženi mimo, protože Izraelci nechtějí svědky.

0
Vytisknout
758

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2025