Trump říká, že by možná bylo lepší nechat Ukrajinu a Rusko „chvíli bojovat“

6. 6. 2025

čas čtení 6 minut
 

Americký prezident zpochybňuje mírové snahy, zatímco německý kancléř ho vyzývá k většímu tlaku na Moskvu

Donald Trump řekl, že by možná bylo lepší nechat Ukrajinu a Rusko „chvíli bojovat“, než se okamžitě snažit o mír, zatímco německý kancléř Friedrich Merz ho vyzval k většímu tlaku na Rusko.

Během schůzky v Oválné pracovně Trump vyjádřil pochybnosti o možném úspěchu mírových jednání a řekl, že „někdy je lepší nechat je chvíli bojovat a pak je od sebe odtrhnout“.

Americký prezident uvedl, že při středečním telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem mu řekl, že obě země jsou jako „dvě malé děti, které se v parku zuřivě perou“.



Merz, který využil svého vystoupení v Oválné pracovně k tomu, aby na amerického prezidenta vyvinul tlak ohledně Ukrajiny, řekl Trumpovi, že chce spolupracovat na zvýšení tlaku na Rusko, a připomněl mu, že násilí, které tak odsuzuje, je důsledkem Putinovy invaze na Ukrajinu.

Řekl Trumpovi, že německý lid je USA vděčný za jejich roli při porážce nacistického Německa ve druhé světové válce.

„Amerika je opět v velmi silné pozici, aby mohla něco udělat pro ukončení této války [na Ukrajině], tak pojďme mluvit o tom, co můžeme udělat,“ řekl. „Usilujeme o větší tlak na Rusko, měli bychom o tom mluvit.“

Rusko vyhrožuje, že na odvážnou operaci Ukrajiny s drony zareaguje „jak a kdy“ uzná za vhodné, varoval Kreml, čímž zřejmě potvrdil zprávy, že Putin řekl Trumpovi, že Moskva je povinna podniknout odvetné kroky.

Ukrajina se připravuje na ruskou odvetu poté, co její bezpečnostní služba SBU o víkendu provedla překvapivý útok dronů, který podle amerických úředníků zasáhl čtyři letecké základny a poškodil až 20 ruských vojenských letadel hluboko v Rusku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se ve čtvrtek na otázku, jaká bude reakce Moskvy, odpověděl: „Jak a kdy to naše armáda uzná za vhodné.“

Trump uvedl, že Putin mu během neohlášeného telefonátu ve středu „důrazně“ sdělil, že Rusko na nedávné útoky na své letiště zareaguje.

Americká ambasáda na Ukrajině varovala před pokračujícím rizikem „významných leteckých úderů“ a doporučila svým občanům opatrnost.

Několik hodin po rozhovoru Trumpa a Putina Rusko v noci odpálilo sérii raket a dronů na Ukrajinu. Nejméně pět lidí, včetně jednoročního chlapce, jeho matky a babičky, zahynulo, když dron zasáhl obytnou budovu v severoukrajinském městě Pryluky.

Dítě bylo vnukem záchranáře, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden ze záchranářů přijel na místo neštěstí přímo ke svému domu,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na Telegramu. „Ukázalo se, že jeho dům zasáhla bezpilotní letoun Shahed.“

V jižním městě Chersonu byla po raketových útocích ruské armády vidět velká díra v administrativní budově.

Ruští představitelé však naznačili, že Moskva zatím nereagovala na víkendový útok Ukrajiny pomocí dronů, který se odehrál den předtím, než se zřítily dva mosty a zahynulo sedm lidí – útoky, které Moskva připsala ukrajinské sabotáži.

Poté, co Ukrajina provedla svou neortodoxní operaci pomocí dronů propašovaných do Ruska na nákladních vozech, prokremelští váleční blogeři a prominentní komentátoři zveřejnili v ruských médiích příspěvky, v nichž požadovali odvetu, přičemž někteří volali po jaderném odvetném úderu.

Ačkoli ruští představitelé již dříve naznačili ochotu použít jaderné zbraně na Ukrajině, analytici považují nasazení těchto zbraní na bojišti v této fázi války za velmi nepravděpodobné.

Ruská jaderná doktrína povoluje použití jaderných zbraní v reakci na útoky, které představují „kritickou hrozbu“ pro suverenitu země.

V podcastu pro nezávislý server Meduza Pavel Podvig, ženevský expert na ruské jaderné síly, odmítl tvrzení, že nedávné útoky ukrajinských dronů by mohly takovou reakci ospravedlnit. Argumentoval, že operace neohrozila suverenitu ani územní celistvost Ruska, ani neoslabila odvetnou schopnost jeho strategického jaderného arzenálu.

Jaderný úder by také ostře odsoudila Čína, nejvlivnější spojenec Ruska, jehož prezident Si Ťin-pching již dříve varoval Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině.

Místo toho může Moskva, stejně jako v minulosti v reakci na vojenské úspěchy Ukrajiny, zahájit vlnu smrtících úderů balistickými raketami – nebo nasadit experimentální raketu Orešnik, která byla loni použita alespoň jednou.

Ukrajina v uplynulém týdnu zintenzivnila sabotážní operace, včetně odpálení podvodních výbušnin pod klíčovým mostem spojujícím Rusko s Krymským poloostrovem, který Moskva anektovala v roce 2014.

Ve středu viditelně rozzlobený Putin poprvé reagoval na ukrajinské útoky a obvinil Kyjev z „organizování teroristických útoků“. „Jak můžeme za těchto podmínek pořádat jednání? O čem se máme bavit? Kdo vyjednává s... teroristy?“ řekl.

Trump se k ukrajinské operaci s drony veřejně nevyjádřil, ale zdroje, které o ní údajně s ním diskutovaly, sdělily, že útok označil za „silný“ a „drsný“ a považuje jej za překážku své diplomatické iniciativě k ukončení války.

Zatímco útoky dronů zasadily ránu ruským vojenským kapacitám a povzbudily morálku Kyjeva, celková situace Ukrajiny zůstává méně růžová.

Více než tři roky po zahájení invaze je Rusko převážně v ofenzivě, dosahuje stabilních úspěchů na bojištích na východě Ukrajiny a pokračuje v bombardování ukrajinských měst a civilistů pomocí dronů a raket.

Putinovy síly postupují dále do severní ukrajinské oblasti Sumy a ohrožují regionální hlavní město poté, co za méně než dva týdny obsadily více než 150 km² území.

Vzhledem k tomu, že Putin nejeví ochotu souhlasit s trvalým příměřím, ukrajinští představitelé a armáda se připravují na ruskou letní ofenzívu, při které se Moskva hodlá posunout do oblastí Sumy a Charkiv.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
656

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2025