Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Channel 4 News: Írán má víc času než USA

7. 5. 2026

čas čtení 12 minut

Seriozní zpravodajství z Blízkého východu

Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 7. května 2026, 19 hodin: Írán nyní uvedl, že dosud nedospěl k závěru ohledně nejnovějších návrhů USA na ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Režim v Teheránu však zřídil vládní agenturu, která má vybírat poplatky od plavidel žádajících o průjezd touto spornou vodní cestou. V Libanonu mezitím došlo k dalšímu dni násilností, a to navzdory formálnímu příměří s Izraelem:

Reportér: Tři týdny po uzavření údajného příměří Izrael stále útočí na záchranáře v jižním Libanonu. Islámská zdravotnická autorita spojená s Hizballáhem sdílí tyto záběry z útoku ve městě Toul. Záchranáři údajně ošetřovali oběti předchozího útoku, když byli sami zasaženi a zraněni. Úmyslné útoky na sanitky zůstávají válečným zločinem.

Izrael tvrdí, že více než 20 nočních útoků a další dnes byly reakcí na porušení příměří ze strany Hizballáhu, že jeho síly zabily jednoho bojovníka, který se pokoušel skrýt raketomet, a že další odpálili rakety a drony na izraelské jednotky. Izraelský premiér včera večer oslavil první útok na Bejrút od uzavření příměří, při kterém byl zabit velitel Hizballáhu.

Netanjahu: Myslel si, že může pokračovat v řízení útoků na naše síly a naše komunity ze svého skrytého teroristického velitelství v Bejrútu. Pravděpodobně četl v tisku, že v Bejrútu má imunitu. Možná to četl, ale už se to nebude opakovat.

Reportér: Největší pozornost světa však přitahuje íránské příměří a jeho dopady na Hormuzskou úžinu. Prezident Trump připsal náhlé zastavení své operace „Project Freedom“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou nadvládu nad touto vodní cestou, zrychlení pokroku směrem k dohodě.

Dnes však americká televizní stanice NBC informuje, že operace byla zastavena kvůli obavám Saúdské Arábie, že Rijád odepřel USA právo využívat svůj vzdušný prostor.

Írán dnes zveřejnil nové snímky kontejnerové lodi, kterou zadržel před dvěma týdny, a pokračuje v posuzování jednostránkového 14bodového memoranda USA, které by mohlo být základem pro prozatímní dohodu, během níž by se vyjednávala konečná dohoda. Údajně zahrnuje moratorium na íránské obohacování uranu na pevně stanovený počet let a nabízí íránskému režimu zmírnění sankcí a přístup k desítkám miliard dolarů zmrazených aktiv.

Írán zde hraje na dlouhou trať, že? Nedívají se na to z krátkodobého hlediska. Berou to jako dlouhodobou záležitost. Uzavření prozatímní dohody, díky níž získají nějaké finanční prostředky, dočkají se mírného uvolnění sankcí a, upřímně řečeno, uvidí, jak se jejich příjmy opět zvyšují, je tedy opravdu zásadní nejen pro stabilitu režimu, ale také pro stabilizaci íránské ekonomiky.

Jak by se to ale lišilo od JCPOA, íránské jaderné dohody, od které Donald Trump odstoupil během svého prvního prezidentského období? Tato dohoda omezovala obohacování uranu, místo aby ho zakazovala, a k Trumpově zuřivosti zahrnovala platbu 1,7 miliardy dolarů Íránu. Pro amerického prezidenta by však bylo těžké přesvědčit, že výsledek jeho války by byl dostatečně odlišný, aby ospravedlnil její náklady pro americkou státní pokladnu, globální ekonomiku a americké voliče před volbami do Kongresu.

V Gaze dnes počítali rostoucí denní náklady dalšího nominálního příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dnes ráno se konal pohřeb tří členů jedné rodiny, kteří byli včera zabiti při izraelském útoku. Dnes odpoledne další útok zabil tři příslušníky vnitřní bezpečnosti Hamásu. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od podpisu příměří před sedmi měsíci bylo zabito téměř 850 Palestinců.

Moderátor: Vzhledem k tomu, že Hormuzský průliv je stále prakticky uzavřen, panují obavy, že ve Velké Británii nakonec dojde k nedostatku leteckého paliva. Vláda však dnes odmítla tvrzení, že by letní dovolené mohly být ohroženy, a uvedla, že počet zrušených letů je v současné době v souladu s tím, co bychom viděli v běžném roce. Máme tu našeho ekonomického reportéra Neila MacDonalda. Takže, Neile, jedete letos vy, nebo Regis?

Reportér: Nejsem si jistý, jestli vám s tím rozhodnutím můžu pomoct, Matte. Myslím, že máme na výběr mezi dvěma, zdá se, zcela odlišnými pohledy na svět. Na jedné straně nás v polovině dubna Mezinárodní energetická agentura varovala, že v Evropě může do šesti týdnů dojít k nedostatku leteckého paliva. A podle toho harmonogramu by to mělo nastat koncem tohoto měsíce. Právě tento týden jeden analytik říkal, že svět kráčí jako ve snu do krize, a předpovídal přímé zrušení letů letos v létě. Ale právě včera nám britský letecký průmysl sdělil, že zásoby paliva zůstávají stabilní. Žádné lety se neruší kvůli nedostatku paliva a plánují provozovat plný letový řád letos v létě. Žádné výhrady k tomu od nich nejsou. Takže pro ně dovolené pokračují.
Pokud se na to podíváte z širšího pohledu, zní to, co říkají, dost protichůdně.

Ano, začněme tím, proč si někteří lidé myslí, že je Británie v této věci obzvláště zranitelná. Každý rok spotřebujeme asi 12 milionů tun leteckého paliva, ale vyprodukujeme jen asi 3,5 milionu tun. A tento poměrně velký rozdíl doplňujeme čistým dovozem. Jsme tedy velmi závislí na palivu ze zahraničí. Před válkou pocházela většina těchto dovozů ze tří zemí: Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Dohromady tvořily 61 % našich dovozů leteckého paliva. Pro srovnání, v Evropské unii pochází asi 43 % leteckého paliva z Blízkého východu. A rafinérský průmysl v této zemi vám řekne, že jedním z důvodů, proč jsme v této situaci, je to, že jsme neudělali dost pro to, abychom udrželi rafinérskou kapacitu ve Spojeném království.

Moderátor: Neile, ptám se tu za kamaráda, nevypadá to, že by dovolená někoho byla zvlášť jistá.

Reportér: Takže tady je, co se děje, a tady je to, co by mohlo pomoct vám, vašemu kamarádovi. Před válkou tvořily USA asi 4 % našich dovozů. Nyní, podle analytiků NG, kteří to sledují, je to neuvěřitelných 45 %. To je dramatický obrat. Zřejmě také dovážíme letecké palivo z míst, jako je Nigérie. Proč sem přichází? Jsme ochotni za něj zaplatit více. Klíčová otázka pro naše dovolené zní: bude to dál proudit? A Alice poukazuje na to, že ty dodávky leteckého paliva by mohly směřovat do jiných zemí, možná do jiných evropských zemí, pokud jsou ochotny zaplatit vyšší cenu.

Moderátor: Neile, moc vám za to děkuji. Nyní se ke mně připojuje Alan Ayer, který byl klíčovým členem týmu, který vyjednával jadernou dohodu z roku 2015 mezi Spojenými státy a Íránem. Alane Ayere, moc vám děkuji, že jste přišel do pořadu. Právě jste od Neila slyšeli o problémech, které máme s leteckým palivem, a víme, že Hormuzský průliv je prakticky uzavřen. Posílil prezident Trump bombardováním Íránců jejich vyjednávací pozici oproti té, kterou měli, když jste s nimi vyjednával v roce 2015?

Alan Ayer: Přesně tak, Matte. Když jsme s Íránem vyjednávali, měli jsme to štěstí, že jsme se museli soustředit pouze na jadernou otázku. Ale touto válkou jsme vytvořili nový problém, mnohem naléhavější a urgentnější problém, kterým je, jak jste řekl, uzavření Hormuzského průlivu, kde se s každým uplynulým dnem zhoršují ekonomické důsledky, a proto si myslím, že i teď si Spojené státy konečně uvědomují, že musí začít vážně vyjednávat.

Moderátor. Ano. Američané tedy předložili tento 14bodový plán. Čekáme na íránskou reakci na něj. Pokud o tom plánu něco víte, dává vám to nějakou naději, že se brzy dosáhne kompromisu.

Alan Ayer: No, nic, myslím tím, že ten plán sám o sobě je téměř irelevantní. Problémem je ochota obou stran vyjednávat. Každá strana se snaží získat nad druhou jen nepatrnou výhodu, nemyslím si, že by se některá ze stran na vyjednávání zvlášť soustředila. Samotné otázky jsou relativně jednoduché. Znovuotevření Hormuzského průlivu výměnou za zrušení americké námořní blokády. To je první soubor otázek. Druhý soubor otázek: Írán přijme omezení svého jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. Obojí je teoreticky řešitelné, ale mám skutečné obavy, že obě strany nejsou v situaci, kdy se opravdu soustředí na nutnost dosáhnout vyjednaného řešení.

Moedrátor: A pokud by se snažily dosáhnout trvalého vyjednaného řešení, podle vašich zkušeností, trvalo by to, myslím, Trump mluvil o měsíci. Je měsíc dost času?

Alan Ayer: Ne, ani zdaleka. Trvalo nám pět let, než jsme dosáhli jaderné dohody. Tři z nich byly ztrátou času. I když jsme se soustředili, trvalo to dva roky, asi 18 měsíců, dva roky. A teď tu není jen jedna otázka, jaderná otázka, ale jak jsem řekl, Hormuzský průliv, blokáda, rakety, Libanon, podpora proxy, a mezi oběma zeměmi je mnohem méně důvěry, než když jsem to dělal já. Takže bych řekl, že je možné, že dosáhneme krátkodobé dohody týkající se průlivu a blokády, ale komplexní jaderná dohoda je, myslím, mnohem méně pravděpodobná, Matte.

Moderátor: A pokud je tomu tak, vždycky máte na okraji Izraelce. Co jim zabrání dokončit to, co považují za nedokončenou záležitost, tedy změnu režimu v Teheránu?

Alan Ayer: Jo, přesně tak. Chci říct, že je rozdíl mezi válečnými cíli USA a válečnými cíli Izraele. Pro Izrael je to velmi jasné. Chtějí svrhnout Islámskou republiku Írán, udělat z Íránu selhávající stát, aby už nepředstavoval hrozbu pro Izrael. Izrael v tom byl docela jasný. A tak Izrael nechce vyjednané řešení mezi Spojenými státy a Íránem. Chce pokračovat v misi, pokračovat ve válce. Obávám se tedy, že Izrael se bude snažit hrát roli kazisvěta a zmařit další jednání. A toto je tak křehké, křehké příměří, že by to mohlo být relativně snadné.

Moderátor: A jen stručně, kdo má více času, světová ekonomika s uzavřeným průlivem, nebo íránský režim s blokádou a hlubokými ekonomickými problémy, které tam byly na začátku roku?

Alan Ayer: To je snadná otázka. Írán má více času. Je to otázka dvou různých hodin. Hodiny, které škodí Íránu, jdou pomaleji. Navíc Írán nečelí volbám v polovině volebního období. Hodiny, které škodí globální ekonomice Spojených států, jdou mnohem rychleji, Matte.