ANGLICKÉ VÝTRŽNOSTI:

Čistě jenom "kriminalita"?

11. 8. 2011

čas čtení 5 minut

Britský premiér David Cameron ve čtvrtek kolem poledne odpovídal dřevěně, jako robot, asi tři hodiny na otázky 160 poslanců během mimořádně svolaného zasedání Dolní sněmovny, kvůli pouličním násilnostem v ulicích anglických měst. Všechno to násilí způsobila jen "kriminalita", žádné jiné příčiny údajně nejsou. Tvrdošíjně také Cameron odmítal zrušit plánované škrty a propouštění v policii. Seumas Milne v deníku Guardian argumentuje, že vládnoucí konzervativní politikové musejí tvrdit, že jedinou příčinou násilí byla "kriminalita"n jinak by totiž museli přijmout odpovědnost za své politické selhání.

Argumentace, že při výtržnostech v ulicích anglických měst šlo čistě jen o "kriminalitu", je nesmyslný, píše Seumas Milne. Jestliže tyto projevy "čisté kriminality" nemají vůbec nic společného s policejní šikanou, nezaměstnaností mladistvých, drastickou nerovností ani prohlubující se hospodářskou krizí, proč k nim dochází teď a ne před deseti lety? A pokud to nemá nic společného s divošskými sociálními rozdíly v dnešní Británii, proč vznikly tyto nepokoje v chudých a nikoliv v bohatých čtvrtích?

Nepřiznat si skutečné příčiny nynějších výtržností znamená, že k nim pravděpodobně dojde znovu - a členové vlády nebudou za zavřenými dveřmi dělat takové chyby, protože to by znamenalo konec jejich politické kariéry.

Bylo to stejné, když v Londýně a v Liverpoolu došlo k výtržnostem před třiceti lety. Bylo to také vyvoláno konfrontací mezi policií a černošskou komunitou a bylo to také v době, kdy konzervativní vláda prosazovala v době hospodářské recese škrty. Lidé z Brixtonu a z Toxtethu byli odsouzeni jako "kriminálníci", ale už za několik týdnů vypracoval místopředseda vlády Michael Heseltine tajné memorandum, v němž zdůraznil, že je nutno podniknout rozsáhlá opatření proti sociální deprivaci ve vnitřních městských čtvrtích.

Tentokrát se multietnické protesty rozšířily daleko víc a daleko rychleji. Bylo to méně politické a docházelo k většímu množství rabování. Avšak není záhadou, jak to všechno vzniklo. Nepokoje vznikly proto, že policie zastřelila mladého černocha v zemi, kde policie na ulici zatýká a prohledává černochy šestadvacetkrát častěji než bělochy. Nepokoje, k nimž došlo o víkendu v Tottenhamu, se odehrávaly v oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v Londýně, kde byly zlikvidovány kluby pro mládež, protože byl seškrtán rozpočet služeb pro mladé lidi o 75 procent.

K výtržnostem došlo v Londýně, v jednom z nejnerovnějších měst rozvinutého světa, kde 10 procent jeho bohatých obyvatel má 273x větší majetek než jeho nejchudší obyvatelé. Došlo k nim v situaci, kdy vláda zrušila sociální stipendium pro středoškoláky přesně v době, kdy nezaměstnanost mladistvých dosáhla maxima a snižuje se počet studentů, připuštěných ke studiu na univerzitu v důsledku ztrojnásobení univerzitního školného na 9000 liber ročně.

Loni varovala Asociace policejních velitelů, že je nebezpečné provádět škrty v policii v době, kdy bude zapotřebí zasahovat proti "sociálnímu napětí" a "širokým nepokojům". Před čtrnácti dny řekli mladí lidé ve čtvrti Tottenham deníku Guardian, že očekávají, že dojde k výtržnostem.

Politikové a televizní komentátoři tvrdí, že to nemá vůbec nic společného se sociopatologickými teenagery, kteří rozbíjejí výkladní skříně, aby si odnesli ploché televizní obrazovky a módní tenisky. Avšak odkud získali ti násilníci představu, že neexistují žádné vyšší hodnoty než získávat individuální bohatství, anebo že značkové zboží dává člověku totožnost a respekt?

V zemi, kde bankéři rozkradli její bohatství a nikdo je za to nepotrestal, není zas tak obtížné si uvědomit, že ti, kdo k bohatství nemají přístup, dospěli k názoru, že mají právo si ukrást mobilní telefon. Někteří výtržníci to říkali otevřeně: "Politikové tvrdí, že my rabujeme, ale původní gangsteři jsou oni."

Většině těchto lidí naprosto nezáleží na společnosti, která je vyloučila z hospodářského modelu, který nyní skončil ve slepé uličce. Už je nad slunce jasné, že rozdělená Briánie nedokáže absorbovat důsledky nynějších škrtů, protože tři desetiletí neoliberalismu zničily množství sociálních vazeb i komunitu.

To, čeho jsme nyní svědky v anglických městech, je odraz společnosti, jejímž motorem je jedině chtivost po majetku - a jedovaté selhání politiky a sociální solidarity. Hrozí nyní nebezpečí, že násilnosti vyústí do etnických konfliktů. Mezitím nejnovější etapa hospodářské krize, která se rozvíjí mezi USA a Evropou, vyvolává nebezpečí, že v důsledku nynějších škrtů upadne Británie do hluboké hospodářské krize a stagnace. Začínáme být svědky drastických důsledků odmítání změnit politický kurs.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10572

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2011