Jak pozdvihnout úroveň českého vysokého školství během několika měsíců

28. 3. 2015 / Bohumil Kartous

Taky máte pocit, že to jde s úrovní vysokoškolského vzdělávání z kopce? Že diplom z vysoké školy získá i cvičená opice? OK, internet poskytuje skvělý nástroj změny. Všechny bakalářské, diplomové i disertační práce jsou přístupné, stačí se do nich jenom podívat, v případě, že objevíte nesrovnalosti, napsat příslušné fakultě, akreditační komisi a zároveň zjištění zveřejnit na webu. Na Britských listech dáme případným zájemcům prostor. Pár tisíc prací za pár měsíců by s českým vysokým školstvím udělalo pravděpodobně mnohem více než jakákoliv systémová reforma shora, která se obezřetně všem zásadním problémům vyhne.

Kryštof Kozák narazil zcela náhodou na mizernou diplomovou práci, když hledal text písničky Komáři se ženili. Formální a  metodologické chyby v práci, kvůli nimž neměla být obhájena, nebylo třeba nijak zdlouhavě hledat. Na článek Kryštofa Kozáka, v němž na tristní úroveň diplomové práce upozornil, reagoval čtenář Jan Foniok replikou "diplomovou prací, kterou uvádíte na Britských listech, jste se v případě PedF v Brně možná strefil i do nadprůměru, považte tyto práce ZDE a ZDE...

O snižování úrovně vysokých škol nebo o devalvaci vysokoškolských titulů se mluví už hodně dlouho. Ano, vezměme jako fakt, že se podíl lidí studujících na vysokých školách výrazně zvýšil, což s sebou nepochybně obnáší fakt, že kritéria výběru se snižují a že se následně snižuje i úroveň absolventů. Nejjednodušší myšlenkou, nejčastěji zmiňovanou v návrzích na řešení tohoto problému je omezit přístup na vysoké školy a zjednodušit tak celou situaci na prostou selekci. To ale není řešení, to je snaha o to vrátit se v čase, což je takřka nemožné. Od zavedení školní docházky narůstá počet let, které průměrný člověk stráví ve škole, přičemž ten poslední, relativně skokový nárůst, kdy se do terciárního sektoru přesunula nadpoloviční část populačních ročníků, je způsoben prostým faktem: rapidně se změnila ekonomická struktura a lidé potřebují získat co největší úroveň adaptability, protože žijí ve světě, v němž už neplatí "drž se svého kopyta, ševče".

Snižování počtu vysokoškolsky studujících lidí je z dlouhodobého hlediska nesmysl. Zabránit tomu, aby vysokoškolské diplomy ztratily jakoukoliv hodnotu, ale smysl má. Kryštof Kozák se domnívá, že devalvace absolventských prací na vysokých školách je veřejným tajemstvím, okolo nějž se chodí jako okolo horké kaše. Naprostý souhlas. Současné nastavení kontrolních procesů při posuzování jejich kvality je závislé na subjektivním přístupu a z různých důvodů selhává.

Jan Sokol, český filosof a wikipedista, kdysi zazlíval Wikipedii, že zprostředkovává mylné informace, které jeho studenti bezmyšlenkovitě kopírovali do seminárních prací. Po určité době svůj přístup zcela obrátil. Místo zazlívání začal Wikipedii opravovat a dnes je ambasadorem naprosto jedinečného projektu Senioři píší Wikipedii. Úplně stejný "wiki princip" lze aplikovat na závěrečné vysokoškolské práce. Nelze je sice opravovat, ale stejně jako na Wikipedii lze jejich chyby najít a upozorňovat na ně dané vysoké školy. Věřte tomu, že když jedné fakultě přijde během měsíce několik desítek stížností na kvalitu obhájených prací, které budou navíc zveřejněny, pohne to s českým vysokým školstvím mnohem rychleji než jakékoliv pokusy státu zreformovat systém, v němž není nic silnějšího než zájmy zainteresovaných. Otevřený proces tvorby, na němž je postavena Wikipedie, evidentně produkuje vysoce spolehlivou míru seberegulace, jak dokazuje studie, která porovnala míru chybovosti Wikipedie a encyklopedie Britanica, publikovaná v časopise Nature v roce 2005. Chybovost zcela otevřené Wikipedie je jen o málo vyšší než chybovost encyklopedie připravované odbornou redakcí.

0
Vytisknout
6472

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2015