Reforma, po které zůstane vše z 90 % stejné?

Finsko: Žáci budou spolurozhodovat o podobě vzdělávání

29. 3. 2015

Washington Post reaguje na článek deníku The Independent o reformě finského školství, spočívající v přechodu od běžných předmětů (matematika, dějepis, zeměpis atp.) k tzv. phenomenon - based teaching, tedy učení na konkrétních jevech (např. Evropská unie), které na sebe znalosti a dovednosti z předmětů navazují. Hostující profesor z Harvardu Pasi Sahlberg relativizuje, že by se jednalo o úplný přechod. Poukazuje nicméně na další velmi zajímavou skutečnost, a to je aktivní zapojení žáků do rozhodování, v čem a jak se budou vzdělávat.

Straussová poukazuje na zavádějící titulek který The Independent použil u svého článku o reformě vzdělávání ve Finsku. Deník doslova uvedl, že Finsko předměty zruší a postupně je nahradí učením založeným na konkrétních jevech, činnostech a událostech. Tvrdí, že toto prohlášení je přehnané a odvolává se přitom na finského akademika Pasiho Sahlberga, který se profesně věnuje vzdělávání, v současnosti je hostujícím profesorem na Harvard University a je také autorem knihy Finnish Lessons: What Can the World Learn About Educational Change in Finland? (Finské lekce: Co se svět může naučit z finských změn ve vzdělávání?). Sahlberg na webu The Conversation uvedl, že díky Independentu získala reforma finského vzdělávání světovou pozornost, ale že bychom měli zůstat klidní, jelikož finské školy budou i nadále předměty vyučovat. Dále nicméně Sahlberg popisuje to, co uvedl i Independent, tedy že školy začnou zavádět phenomenon - based teaching o tématech jako Evropská unie, klimatické změny, komunity či 100 let finské nezávislosti v určitých obdobích během školního roku. 

Poukazuje na zvláštnosti finského systému, které je vysoce decentralizovaný, v němž stát ohraničuje prostor vzdělávání tzv. National Curriculum Framework (v podstatě to, co se v ČR nazývá Rámcový vzdělávací program) a je na školách, jak si v těchto mantinelech vytvoří svou vlastní koncepci vzdělávání. Středobodem nového kurikulárního dokumentu, který dává rámec i řadě jiných oblastí vzdělávání (speciální vzdělávací potřeby, klima školy, hodnocení žáků) je přitom právě phenomenon - based teaching. Sahlberg dále uvádí, že tento přístup není ve Finsku úplně nový, začalo se s ním experimentovat v 80. letech a od té doby je praktikován na řadě škol (o tom ale Independent mluví také). Současná reforma je do velké míry závislá na tom, nakolik se s ní školy ztotožní. Školy v Helsinkách budou tento přístup praktikovat ve větší míře (dvě periody ročně), jiné zavedou jednu periodu. Sahlberg cituje z Twitteru jednoho manažera vzdělávání ze středně velkého města, který predikuje, že "situace bude z 90 % stejná jako dnes". Sahlberg sám potvrzuje směřování finské reformy jako "zcela správné", jelikož "školy by měly připravit děti na to, co budou v životě potřebovat, nikoliv snažit se vrátit Finsko v mezinárodních srovnáních výsledků vzdělávání tam, kde bylo," dodává ve zjevné narážce na to, že Finsko pokleslo v posledních měřeních organizovaných OECD. 

Sahlberg také uvádí, že dosavadní příspěvky o finské reformě opomíjejí jednu velmi důležitou součást reformy: National Curriculum Framework explicitně stanovuje, že žáci musejí být aktivně zapojeni do plánování period učení se na jevech a musí mít svůj hlas v rozhodování o tom, co by se v nich měli naučit. Tento důležitý aspekt reformy zdůrazňuje také článek v Huffington Post, v němž je citována Irmeli Halinenová, vedoucí vývoje kurikula při finské Národní radě vzdělávání, která odpovídá na otázku "proč měnit systém, který byl považován za vysoce kvalitní? Protože svět okolo škol se mění," odpovídá Halinenová.

Podrobnosti ve Washington Post ZDE

Podrobnosti v Huffington Post ZDE

Pozn. Boba Kartouse: Český vzdělávací systém je čistě formálně velmi podobný tomu finskému. Je také decentralizovaný a školy jsou také relativně vysoce svobodné v tom, jak si v prostoru vymezeném Rámcovým vzdělávacím programem vytvoří svůj vlastní školní vzdělávací program. Ve skutečnosti ale tato reforma (byla spuštěna nikoliv postupně, jak je tomu ve vyspělých zemích, ale naráz v letech 2005 a 2006) proběhla z velké části jen na papíře, protože českým učitelům nikdo nevysvětlil její podstatu. Ministerstvo školství v té době nevedlo žádnou informační kampaň, která by poukázala na velké výhody, které systém nese a učitelé ji z velké části bojkotovali. Velká část škol buď své školní vzdělávací programy okopírovala a dál učila (a učí) podle svých zaběhnutých standardů. Fakt, že Finsko reformuje přístup ke vzdělávání a orientuje se na aplikované vzdělávání, je nesporný, byť průběh reformy může být různý. Zarážející je, že snahy českého ministerstva školství směřují úplně opačným směrem. Tento anonym z "ministerské pošty", údajně od "emeritního pedagoga" si pan ministr dal na svůj Facebook. Je velmi užitečné povšimnout si, že realizátoři finské reformy jsou ve věku českého ministra školství, mnohdy starší. Jak je tedy možné, že jejich uvažování není postiženo stejnou zkornatělostí?

0
Vytisknout
5608

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2015