10. 10. 2018 / Jiří Hlavenka
Tak musím napsat k tomu co se děje v mém milovaném Brnéčku.
1) Ke zvratu na brněnském magistrátu. Z pohledu tradičních stran (ODS+ČSSD+Lidovci) samozřejmě dobrý tah. Bojím se ale moc, že tohle mohou naprosto šeredně odskákat Piráti, a to z těchto důvodů:
-
jestli je něco úplnou antitezí pirátského programu, jsou to věci
dlouhodobě prosazované ODS. ANO (tj. "Vokřálovo ANO v Brně") je
pirátským cílům vlastně o dost bližší, v minulé koalici ostatně
prosazovali progresivní věci rukou společnou.
- brněnskou radnici obsadí ti nejzkušenější političtí matadoři, kteří v kraji jsou. Mají za sebou dvacet let společného vládnutí, společného jánabráchismu. Jsou tam dlouhodobé osobní vztahy bratrů v triku, mistři zákulisního vyjednávání. Hrají spolu navzájem, ne s Piráty. Když budou chtít, mohou je cíleně navézt do nějakého skandálu a podobně; spořádají je ke snídani. Tyhle věci se v politice dělají.
- Když Piráti vznikali v roce 2009, spočíval jejich étos v protestní alternativě proti tehdejšímu systému, tvořeného právě ODS a ČSSD. Proti systému, který byl korupční, klientelistický, netransparentní. Ne proti Babišovi, ten byl tehdy ještě kůžičkový baron z Kostelce. Nyní s těmito stranami jdou do koalice. Souhlasím, že dnešní ODS není ODS z doby Klause a Topolánka, a dnešní ČSSD není ČSSD z doby Paroubka. Ale v Brně každý ví komu se říká don Pablo.
- je možné, že se tato sestava bude chovat slušně, transparentně a moderně, a pak to bude výhra. Pokud to ale bude vláda podobná jako ty předchozí (tedy lemovaná trapnými aférami a skandály), poškodí to strašně i Piráty - jsou nyní členy rodiny.
2) Vlastně jsem chtěl psát původně jen o tomto: o neúspěchu
progresívních malých stran a hnutí. Propadlo tu jen u těchto stran 16
procent hlasů - čtyři strany o méně než bod za branami. Pokud bych k
této progresívně-liberální skupině přidal ještě Piráty, pak by společné
uskupení mělo 25% (vím že ne vždy se to dá takto nasčítat, širší koalice
někoho odeženou, někoho zase přilákají) a bylo by vítězem voleb. Dnes
by jejich lídr - budoucí primátor - přijímal frontu pokorných čekatelů o
účast v koalici. Místo toho se všech pět rozhodlo do toho jít
kandidovat samostatně, čtyři propadli sítem a Piráti se vydali na
nejnebezpečnější plavbu své historie.
Vlastně mě nejvíc zaráží
jedna věc: opakovaný předvolební optimismus, korunovaný nadšením:
"zabojujem v kampani a doženem to!". Jenomže VŠICHNI zabojují v kampani,
takže neskutečné úsilí, kdy jsou všichni na nohou poslední měsíc 18
hodin denně, se vzájemně anihiluje. V tomto případě doslova.
Tohle se opakuje tak nějak pořád dokola, v Brně zvlášť. Hrdost na značku, osobní animozity a "v kampani zabojujeme". Po volbách smutek, mlácení se do čela, uplynou tři a půl roku a zas je to zpátky. Hrdost na značku, osobní animozity a v kampani zabojujeme.
"Tak řekni sakra to svý nevadí, zase bude líp".
Diskuse