Milé elity, chcete otevřenou společnost? V tom případě ji musíte tím směrem řídit...

11. 10. 2018 / Marek Beneš

čas čtení 5 minut
Kdo je společenská elita? Vysvětlení je jednoduché : jsou to osoby, které provádějí řídící činnost ve společnosti. Jde o množinu opatření, která směřuje objekt řízení ke splnění stanovených cílů. Vy víte dobře, že kromě přímého řizení je i řízení nepřímé, ideologické, názorové, finanční  atd. Proto také ty, kteří provádějí řizení, tedy elitu, dělíme na technickou (na nejnižšim stupni), politickou, finanční a kulturně světonázorovou na nejvyšším stupni. Způsoby řizení společnosti nejsou žádný výmysl, učí se dost podrobně třeba v tajných službách (takto natrénovali i Putina) a každý civilizačni okruh má svoji školu a své klasiky a zakladatele systému řízení (v čínské civilizaci je to třeba Konfucius). 

Marek Beneš odpovídá na otázku Uwe Ladviga, jak by definoval společenské elity, jejichž neschopnost pochopit posun společenského vnímání a identity podle Beneše omezuje jejich schopnost společnost vést...


Pokud tedy mluvím o tom, že české elity selhávají, konstatuji pouze, že nezvládají proces řizení, nemají definované cíle a nejsou schopny jich dosahovat. Nebo snad ano? To jsou politické špičky, kulturní pracovníci, finančníci, celebrity, sportovci, businessmani. V Česku tyto elity nejsou schopny definovat cíle řízení, a nejsou schopny jich tudíž ani dosahovat. 

Proč se tomu tak děje? Je zde zjevná roztříštěnost a neznalost, protože členové elity u nás (na rozdíl od jiných zemí) nejsou schopni definovat své cíle (třeba národní zájem), a je to i částečné neporozumění řídícím procesům. Je to i tím, že věcem rozumíme pouze do míry vlastního porozumnění procesům a pokud jim nerozumíme (neznáme je a nedefinujeme stav a nedefinujeme cíle), nejsme subjektem, nýbrž objektem řízeni.

Ale abych jenom tak nepindal, trochu konkrétnéji. Protože za popisem situace musí následovat návrhy k řešení, jinak je to k ničemu.

Dejme tomu, že naším cílem je přeměna české společnosti na více otevřenou. To je tedy definovaný cíl. Jak k němu dojít? V první řadě si definujeme vlastnosti objektu řízení, tedy Čechů a já ve svém článku popisuji stav větsIny řízeného subjektu jako konzervativní a popisuji motivace, které vedou k tomuto jednání. A Bob Kartous již chápe v reakci na můj článek, proč musí proběhnout řídící proces a naznačuje východiska. 

Jak tedy postupovat? V první řadě musí být naplno využito nejpomalejší a neúčinnější světonázorové řizení, a to skrze vzdělávací proces. To může zajistit, že za 25 let tu budete mít většinu myslící jinak. Ne ale dříve, protože jsou zde setrvačnosti. Pokud by ale řIcící proces zde začal už před 20 lety, kdy byly lepší podmínky, mohli jsme být jinde.

Pak je tu práce finanční elity. Jak prosím pracuje v procesu řízení k dosažení cílů? Nijak a špatně. Jestliže země ze své uzavřenosti těží a nesetkává se s hospodářskými problémy, proč by měla měnit své chováni? Proč finanční elita nepředvede řídící akt třeba s měnou, který ukáže, jak výhodné je být otevřený a že to není nevýhodné?  Kdyby toto opravdu proběhlo, pak garantuji, že tímto jediným řidícím krokem obrátíte obyvatelstvo na úplně jinou strunu za 30 dní.  Pamatujete, jak v roce 1997 padla aureola Klause s tzv. balíčkem, po zásahu ČNB? Za 14 dní byla jeho sláva jako ekonoma v troskách a byli jsme v jiném Česku. Tak se to dělá...

Pak tu máme technickou elitu a podnikatelskou elitu. Přece pohyb továren odněkud někam má konsekvence. To je plné řízení, které by vedlo jak ke změnám a v dlouhodovém horizontu i ke změně světonázorové, která musí posun zafixovat. 
Ale řekněme si to upřímně, elity toto řízení (ať už pomalé, nebo rychlé, sofistikované nebo méně sofistikované) nedělají. Co potom chtějí, ptám se, řízení je práce.

Názorové elity, jako součast celé elity, by měly mít mezi sebou aspoň zkušené opinion makery, kteří ví, jak se to dělá. Zde panuje čistý amatérismus. Mantra “ všichni jste blbí, blíží se temno “, které z kruhů intelektuálů nepřetržité slyším, mě naplňuje smutkem. Jak velká zde panuje neznalost v procesech řízení lidí.  Tak nelze prosadit změnu myšlení. 

Změna v řizení by tady musela být lokálně vedena, tak jako byla řízena "světonázorová" akce na Slovensku po - pravda - tragické vraždě novináře Kuciaka a jeho partnerky, která zase Slovensko trochu změnila. Z řídícího hlediska šlo v případě společenské reakce na vraždu o dobře provedenou akci ve světonázorové rovině. I když světonázorové následky zatím nezafixovali.

Je-li nyní mírně xenofobní Česko udržováno západem v této příjemné prosperitě, tak řidící elita EU (nemyslím komisi a EP, ale reálné vládce) je s danou situací spokojena. Protože jinak by řidící procesy dávno naskočily. Dohoda mezi kancléřkou Merkelovou a státy V4, o které si cvrlikají vrabci na střeše, a kterou údajně premiér Babiš s Merkelovou v Berlíně upekl, stanovuje nový modus vivendi mezi Německem a V4, který zní : Vy nás, paní kancléřko, necháte s kvótami a uprchliky být a my se naprosto postaráme, aby německé firmy umístěné ve V4 ještě více vydělávaly. 

Dovětek: K věcem přistupuji jako totální technokrat bez ideologického balastu na škále dobro - zlo.

0
Vytisknout
12977

Diskuse

Obsah vydání | 16. 10. 2018