Rafajovy dva miliony v českých, aneb Jako sedláci u Zelenopilje?

12. 4. 2019 / Karel Dolejší

Policie našla u předsedy Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže doma ve skříni dva miliony korun v hotovosti ZDE. Řeč je o šéfovi ústředního orgánu státní správy pro oblast hospodářské soutěže a veřejných zakázek se sídlem v Brně. - To je zhruba totéž, jako kdyby se zjistilo, že epidemiolog šíří dýmějový mor.

Zpráv, které indikují, že s veřejnými zakázkami v ČR a jejich kontrolou není zdaleka všechno v pořádku, poslední dobou přibývá. Kromě jiného tu máme podivné zadání historicky největší armádní zakázky - nákupu bojových vozidel pěchoty za rekordních 52 miliard korun ZDE. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu je neúplné zadání zakázky na třech stránkách A4 s následným vyřazením hlavního favorita problematickými dodatečnými požadavky skandálem první velikosti. Zdaleka ne všichni v ČR jsou přesvědčeni, že je třeba investovat do armády - ale akviziční orgány MO ČR jakoby se rozhodly přesvědčit co nejvíce občanů, že nedůvěra je naprosto oprávněná.

Otázka mj. zní, jaký druh obrněného vozidla česká armáda bude skutečně potřebovat. Hlavním úkolem NATO již napříště není honit opěšalé Talibance v Afghánistánu, ale odstrašovat Rusko od útoku na východním křídle aliance. A tomu by měly odpovídat také akvizice nové techniky. Snadná přepravitelnost vzduchem a další parametry preferované u bojové techniky během "války proti terorismu" se stávají druhořadými. Naproti tomu vystupuje do popředí schopnost přežít na současném bojišti.

Dne 11. července 2014 od 4:40 hodin dopadaly na pozice 1. praporu ukrajinské 79. Mykolajevské aeromobilní brigády a pohraničníků u vsi Zelenopilja nedaleko Rovenek salvy odpalované z ruských raketometů 9K51M Tornado-G ráže 122 mm. Během několika minut byl prapor takřka kompletně zničen, včetně obrněné bojové techniky. K zaměření smrtícího útoku došlo s použitím pozorování ruskými taktickými bezpilotními prostředky (UAVs). Další záznamy z ukrajinské fronty přitom ukazují, že ruské systémy řízení palby jsou schopny atakovat pozice protivníka dělostřeleckým přepadem do tří minut po zaměření.

Je jasné, že nelze zajistit 100 % odolnost bojové techniky proti podobnému typu útoku. Samozřejmostí by se ovšem měla stát pancéřová ochrana minimálně 6. úrovně dle normy NATO AEP-55 STANAG 4569 (odolnost vůči přímému zásahu z kanónu ráže 30 mm na 500 m, střepinám 155 mm granátů na vzdálenost 10 m). Důležitý může být dále i každý detail zvyšující šanci ozbrojeného personálu na přežití. Sem patří např. bezosádková zbraňová stanice namísto osádkové věže (která je mnohem více ohrožena palbou ze strany i shora než samotná korba vozidla). Právě tu však zadání českého tendru na BVP bezdůvodně odmítá, ačkoliv se jedná o zavedený západní standard - a tento prvek uplatňuje i nejnovější ruský tank Armata.

Pokud jde o účastníky českého armádního tendru, bojové vozidlo pěchoty ASCOD firmy General Dynamic nesplňuje podmínku pancéřové ochrany 6. úrovně dle STANAG 4569 o nic více než CV90 firmy BAE Systems, Kaplan turecké FNSS či Tulpar tureckého Otokaru. Italské Dardo společnosti Oto Melara je na tom (podobně jako o málo lepší turecká BVP) s pancéřovou ochranou suverénně nejhůře. Klíčové podmínce vysoké úrovně pancéřové ochrany naopak s přehledem vyhovuje původní favorit testů ve vojenském prostoru Libavá, vozidlo Puma německé společnosti Krauss-Maffei Wegmann - vyřazené později na základě požadavku na osádkovou věž. Podmínku STANAG 4569 level 6 díky modulárnímu uspořádání dokáže splnit i vozidlo Lynx společnosti Rheinmetall. Další z účastníků tendru, izraelský těžký obrněný transportér Namer (IOC), je označován za "nejlépe chráněné obrněné vozidlo na světě", nicméně specifikace podle STANAG není běžně uváděna. Také tento uchazeč je vyřazen požadavkem na osádkovou věž. Oslovena nebyla jihokorejská firma Hanwha Defense Systems, jejíž typ K21 ovšem dosahuje pancéřové ochrany dle předmětné normy STANAG jen na úrovni 4/5.

Tři původní účastníci tendru - vozidla Puma, Lynx a Namer - odpovídají moderní konstrukční filozofii obrněných vozidel, podle které je na prvním místě ochrana osádky. Zatímco techniku lze bez problémů vyrobit a nahradit, vycvičených osádek bojových vozidel bývá v bojových podmínkách silný nedostatek - a výcvik nových vyžaduje čas, který není k dispozici.

Požadavek na osádkovou věž se jeví z pohledu moderní konstrukční filozofie jako absurdní a zpátečnický. A jedině vozidlo Namer dokáže v základní konfiguraci splnit další dodatečnou podmínku, v původním zadání nepřítomnou - kapacitu 3 (členové osádky) plus 8 (výsadek). Standardem je 3+6.

Posledně zmiňované vozidlo se však vyznačuje hmotností 60 tun. Během nedávné debaty o možné náhradě silně zastaralých tanků T-72M4CZ se přitom běžně operovalo argumentem, že většina mostů v ČR není dimenzována na vozidla s hmotností vyšší než 50 tun (česká modifikace T-72 váží 48 tun), takže údajně nemá smysl nakupovat moderní západní tanky - z logistických důvodů.

Pakliže jsme nekoupili moderní západní tanky kvůli údajně nedostatečné nosnosti mostů, dává snad smysl kupovat srovnatelně hmotný izraelský obrněný transportér?

A pokud ne, co tedy zbývá?

Myslíte si skutečně, že zadavatelé největší zakázky v dějinách českých ozbrojených sil vzali na třech stranách textu v úvahu lekci, která zásadně změnila představy o možném budoucím konfliktu v Evropě? A že současná kombinace jejich požadavků dává nějaký smysl?

Co ovšem čekat jiného v zemi, kde je dokonce i šéf antimonopolního úřadu na prodej?

1
Vytisknout
3803

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2019