Boris Johnson tvrdí, že už "brexit provede". Je to lež

25. 10. 2019

čas čtení 6 minut


Británie se připojila v USA, Maďarsku, Filipínám a Brazílii tím, že propadla vábení autoritářů. Britským ekvivalentem prázdného, machistického příslibu prezidenta Trumpa, že postaví zeď a přiměje Mexiko, aby za to zaplatilo, je Johnsonova neotesaná rozhodnost "brexit už provést". To heslo z něho udělalo v létě premiéra a šéfa menšinové britské konzervativní vlády a Johnson doufá, že mu to přivodí vítězství v příštích volbách, píše britský komentátor Nick Cohen v deníku Washington Post.

Přesně podle trumpovského scénáře přislíbil Johnson, že rozdrtí obstruktivní elitu jedinou radou své mocné pěsti. Rozumím, proč jeho stoupenci jásali. Pravicoví Britové a mnoho dalších lidí je frustrováno až k zuřivému vyčerpání neschopností vyřešit krizi brexitu, která Británii stravuje od té  doby, kdy v červnu 2016 hlasovala pro odchod z Evropské unie.

 

V prosinci 2015, těsně předtím, než tehdejší premiér David Cameron projevil svou přehnanou sebedůvěru, která postihuje vyšší anglické vrstvy, tím, že rozhodl uspořádat referendum, o němž si byl jist, že potvrdí setrvání Británie v EU,  považovalo Evropu za zdroj jejich hlavního znepokojení jen 1 procento britských voličů.

Nyní je to zdrojem znepokojení všech a je to jediná věc, na kterou Británie dokáže myslet. Stali jsme se zemí posedlíků uvězněných v pasti nekonečného nervového kolapsu.

"Proboha, už to dodělejte," to byl výkřik, o němž Johnsonův ministr spravedlnosti Robert Buckland tvrdil, že ho slyší od Britů po celé zemi. Johnson předtím zaujal pózu hrdinského válečníka a prohlásil, že by raději byl mrtvý v příkopě, než aby souhlasil s prodloužením členství Británie v EU o jediný den mimo 31. října.

Ale Británie to není schopna udělat a Johnson nezemře v příkopě. Navzdory svým tvrdým řečem téměř určitě Británie neodejde z EU 31. října. Johnson chce použít manévru, známého Trumpovi, Bolsonarovi, Orbánovi i Erdoganovi, chce přesvědčit své stoupence, aby obvinili "elitu", která mu zabránila realizovat jeho příslib, namísto aby přijal odpovědnost za své vlastní jasné a přítomné nedostatky.

Johnson tento týden získal v zásadě souhlas parlamentu pro svůj plán odchodu z EU. Ale jeho pokus prohnat tu dohodu rychle parlamentem jako podvodník - selhal. Jeho dohoda se zřejmě rozpadne, jakmile by ji  poslanci začali podrobně analyzovat.  Realizovat brexit je nemožné, protože jakmile začnou být zjevné reálné škody způsobené jakoukoliv dohodou o brexitu, politikové odmítnou s ní souhlasit.

Nikdo nemůže o Británii do budoucna nic předpokládat. Avšak vzhledem k tomu, že v čele Labouristické strany stojí Jeremy Corbyn, nejnepopulárnější její šéf za posledních 45 let a politik bez jasného postoje vůči brexitu, je možné, že by Johnson na základě menšiny voličů získal v parlamentě drtivou převahu. Británie nemá proporční zastoupení a volební podpora 40 procent voličů by poskytla ve většinovém systému Johnsonovi moc.

Přesto je však Johnsonova strategie plná rizika. Johnson uzavřel svou dohodu o brexitu na základě porušení svých příslibů protestantským politikům ze severoirské Demokratické unionistické strany. Vzhledem k tomu, že dosud byla Británie členem EU, měla s Irskou republikou otevřenou hranici, a to umožnilo katolickým nacionalistům v Severním Irsku mít pocit, že jsou Iry, a zároveň tamějším protestantským unionistům mít pocit, že jsou Brity. Evropská unie nedovolila Johnsonovi znovu vybudovat v Irsku hranici, a tak si odcizit nacionalisty.

A tak Johnson zradil svůj slavnostní příslib, učiněný teprve loni, a podpořil namísto toho vznik hranice v moři mezi Severním Irskem a hlavním britským ostrovem. Podniky v Severním Irsku budou muset vyplňovat vývozní formuláře, pokud budou chtít své zboží poslat do Anglie, do Skotska či do Walesu. Bude tomu asi tak, jako kdyby pražský podnik musel vyplňovat celní prohlášení, když bude chtít poslat své zboží do Ostravy nebo do Brna. Kdokoliv, kdo ví něco o irské historii, ví, že hrozí obnovení severoirského konfliktu.

Podpora pro nezávislost Skotska není drtivá. Avšak brexit poskytl skotským separatistům přesvědčivý argument: Skoti hlasovali pro setrvání v Evropské unii a Angličané je nyní nutí k odchodu.

V Británie vládne ohledně brexitu neuvěřitelně vysoká míra nevědomosti a tuposti. Většina lidí netuší, že i kdyby Británie souhlasila s odchodem z EU hned zítra, budou následovat dlouhá léta trpkého vyjednávání a opakované nebezpečí, že Británie vypadne bez dohody se svým největším obchodním partnerem. Průzkumníci veřejného mínění hovoří o "zásadním nedorozumění u mnoha voličů". Když dotazovaným občanům sdělí tvrdou realitu, že Británie bude muset v rozhovorech o obchodní dohodě, které potrvají až do poloviny dvacátých let, dělat mnohonásobné kompromisy, reakcí je obyčejně zděšené mlčení.

Možná, jak doufám já i miliony dalších lidí, Británie ještě dokáže zrušit toto nejzbytečněji sebeničivé rozhodnutí, jaké učinila od roku 1945. Avšak Johnsonovi oponenti by se měli obávat, že chaos brexitu se hodí radikální pravici. Čím větší bude chaos, tím hlasitěji může pravice tvrdit, že je jediným pravým obráncem Británie proti jejím "elitářským nepřátelům".  Bude moci aktivizovat svou základnu tvrzením, že brexit, pro který "lid" hlasoval, je zrazován cizinci v zahraničí a zrádci doma. Johson bude dál ze sebe dělat "silného politika", který je schopen realizovat "touhy lidu" - i když bude i nadále selhávat.  Britská pravice bude velmi silně využívat známého mýtu "vrazili nám dýku do zad". Protože jak mizí všechny slibované výhody odchodu z EU, to je jediná šance, která jí zbývá.


Kompletní článek v angličtině ZDE

 



0
Vytisknout
8201

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2019