Jak lze realizovat skutečnou "vůli lidu". Občanskými shromážděními

25. 10. 2019

Foto: Porto Alegre

Zastupitelská demokracie je pozoruhodně tupý nástroj, píše George Monbiot. Stovky témat jsou při každých volbách spojeny dohromady, avšak výsledek hlasování většinou závisí jen na jedné nebo dvou věcech. Volbami vzniklá vláda pak předpokládá, že má souhlas pro veškerý svůj program.

Když jde o sex, nepřijímáme předpokládaný souhlas. Proč bychom ho měli přijímat v politice?
 
Nechci opustit zastupitelskou demokracii. Chci ale, aby byla vyvažována občanskou suverenitou, zejména toho druhu, která je známá pod pojmem deliberativní demokracie. Na rozdíl od konfliktní podstaty zastupitelské demokracie, v níž se politikové snaží zajistit si nadvládu nad svými oponenty a porazit je, deliberativní demokracie znamená zaangažovat občany v tom, aby společně řešili problémy.

Znamená to vytvoření fór, na nichž si navzájem zdvořile nasloucháme, usilujeme o to porozumět navzájem svým názorům, změníme názor, pokud je to nutné, a vytváříme tak bohatou, informovanou demokratickou kulturu, která v současnosti v životě našeho národa chybí.

Snad nejlepším příkladem je participační program určování veřejného rozpočtu v brazilském městě Porto Alegre. V letech 1989 - 2004 měli tamější občané právo rozhodovat, na co se má vydat celý městský investiční rozpočet. Ten proces vypracovali vláda a občané, kteří navzájem spolupracovali, a vznikla možnost ten proces zlepšovat, jak občané navrhovali změny. Na programu se účastnilo asi 50 000 lidí ročně.

Namísto toho, aby se městského rozpočtu zmocnili zkorumpovaní politikové a místní mafie, rozhodnutí občanů zajistilo, aby se městské peníze investovaly tam, kde toho bylo nejvíce zapotřebí, do podstatné modernizace městské kanalizace, zlepšení dodávky pitné vody, městské zeleně, zdravotnictví a školství, do proměny života chudých lidí.

Porto Alegre se stalo hlavním městem jednoho brazilského státu, které získalo nejvyšší hodnocení v indexu lidského rozvoje. Čím více lidí se na tomto procesu podílelo, tím širší a hlubší bylo jejich politické porozumění situaci. Krátkodobá neperspektivní řešení byla nahrazena dlouhodobými strategiemi: což je životně důležité, máme-li úspěšně čelit rozkladu klimatu.

Existuje množství dalších způsobů jak dokáže deliberativní demokracie změnit naše životy. V Irsku proměnilo občanské shromáždění o zákonu o potratech hněvivou debatu v debatu uvážlivou. Zkoumalo protikladná tvrzení a myšlenky a vedlo nakonec k referendu. Program s názvem Lepší Reykjavík umožňuje občanům islandského hlavního města navrhovat nápady na zlepšení města, o nichž pak lidé hlasují. 15 nejpopulárnějších nápadů je pak každý měsíc předáváno k úvaze správě města. Ten program město Reykjavík fascinujícím způsobem proměnil.

Je možno použít ústavních shromáždění k vypracování zásad vlády, o nichž pak může celé obyvatelstvo hlasovat. Nejlepší příklady rozvinuly kanadské provincie Britské Kolumbie a Ontario. Členové těchto shromáždění se vybírají losováním a získávají informace od expertů, na základě cest do terénu a na základě návrhů od jiných občanů.

Digitální nástroje dnes nabízejí obrovské množství příležitostí jak jemně pozměňovat či upravovat politická rozhodnutí, jenže náš středověký systém jich nepoužívá.

Účast v politice není žádný dar. Je to naše právo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
2408

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2019