Donaldův gambit
22. 9. 2020
/
Daniel Veselý
čas čtení
4 minuty
Americký prezident Donald Trump se chce za každou cenu
udržet u moci, a to z dobrého důvodu. Jeho korupční aktivity či cílená
sabotáž protipandemických opatření by mohly spustit lavinu žalob, a milý Donald
by v ideálním případě mohl skončit za mřížemi. Mezitím si Trumpův Bílý dům už
otevřeně počíná jako autoritářský režim, když usiluje
o potlačení svobody slova, zbavuje se pojistek
proti zneužití moci v exekutivě, dopředu zpochybňuje pro něj nepříznivý
výsledek voleb zároveň podkopávaje volební systém nebo když se snaží kriminalizovat
disent v ulicích, proti kterému nasazuje paramilitární
jednotky. V sázce je tedy mnoho, jak volky nevolky připouštějí i pravicoví
komentátoři, přičemž listopadovými volbami nic nekončí.
Trumpova vláda představuje skandál především na mezinárodním
poli, neboť sabotuje globální úsilí o potlačení pandemie, akceleruje
závod ke klimatické propasti a zvyšuje riziko jaderného inferna. Dalším jejím
zřetelným podpisem na této planetě je podkopávání klíčových mezinárodních norem a povzbuzování
autoritářských tendencí. Ne nadarmo se k oranžovému
přízraku v Bílém domě hlásí bizarní extrémisté jako je Jair Bolsonaro nebo
Rodrigo Duterte. A na domácí půdě se Trumpův gang pouští do ostrého boje s
otřesenými demokratickými mechanismy.
List Foreign Policy
na jaře publikoval text
generála na penzi Johna Allena, který vyjadřuje obavy o americkou demokracii
(ponechme nyní stranou skutečnost, že předtrumpovské USA byly spíše plutokracií než klasickou demokracií, což byl i
jeden z důvodů Trumpova vzestupu). Podle Allena se Spojené státy staly
„iliberální demokracií“ na začátku června, když Donald Trump hrozil
nasazením americké armády proti americkým občanům. Schyluje se snad ke konci
„amerického experimentu“?, spekuluje autor.
Allen rozhodně není sám. Skupina mediálních expertů, politických
stratégů, zpravodajců, zaměstnanců civilní správy či osob provádějících průzkum
veřejného mínění nehledě na politickou afiliaci v rámci „válečných her“ přichází
se čtyřmi scénáři listopadových prezidentských voleb. Kromě scénáře počítajícího
s přesvědčivým vítězstvím Joe Bidena (což je velice nepravděpodobné) hrozí USA v ostatních třech případech politická krize a násilnosti v ulicích
v drtivé míře páchané protrumpovskými elementy. To není žádná
fantasmagorie, když uvážíme střety mezi ozbrojenými extrémisty v ulicích,
kdy mají protrumpovští militanti jednoznačně navrch.
Další tři scénáře, které jsou podle řady indicií
pravděpodobnější než ten první, přivádějí Spojené státy na „okraj katastrofy“,
kdy by vypukla masivní dezinformační kampaň, násilnosti v ulicích a
ústavní pat. Nicméně je tu jedna dobrá zpráva. Cílem „válečných her“ je
zabránit, aby k těmto nepříznivým scénářům došlo. Otázkou však zůstává, jak
toho ve skutečném životě dosáhnout.
Pravda, simulace se mnohdy liší od žité reality, jenže demokraté,
kteří podle zlých jazyků představují „neautentickou opozici“ – což bych
podepsal –, nejsou v případě svého volebního vítězství schopni pochopit
toxickou svůdnost trumpismu. A nejsou v žádném případě s to odstranit
příčiny, jež byly živnou půdou pro nárůst pravicového extrémismu, rasismu,
militantismu a šílených konspiračních teorií. Oni sami jsou součástí problému, jelikož už před dávnými lety svůj elektorát zaprodali velkému byznysu.
To platí
výhradně pro Demokratický národní výbor, starou gardu symbolizovanou fosiliemi jako
je Joe Biden a Nancy Pelosi, nikoliv pro progresivní křídlo reprezentované
kongresmankou Alexandrií Ocasio-Cortezovou i senátorem Edem Markeyem.
Ti se v rámci zdiskreditovaného dysfunkčního systému pokoušejí prosadit
konkrétní opatření na odvrácení ekologické katastrofy a na zmírnění ekonomických a
sociálních problémů. A to je cesta, po níž by se Spojené státy měly vydat, nechtějí-li skončit jako destruktivní diktátorská velmoc.
11086
Diskuse