Kauza Vrbětice: Čas hrát v týmu a podle plánu

21. 4. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
České úřady jsou nevím proč překvapeny silou ruské reakce na vyhoštění 18 "diplomatů" z Prahy. K divení zde ovšem není nic: Putinovo impérium v zásadě dělí zahraniční partnery na poskoky a nepřátele. A když se nechováte jako poskok - o což se od soboty Babišův kabinet nepříliš úspěšně a přesvědčivě pokouší - spadnete automaticky mezi nepřátele, vůči nimž se uplatňuje politika většího klacku.


Přistoupit ve dvojstranných vztazích zajíce a vlka na politiku většího klacku nemusí být zrovna legrace. V normálních zemích s fungujícími vládami dělají podobné věci tím způsobem, že nejprve vyjednají podporu u spojenců, aby pak oznamovali vyhošťování nežádoucích agentů s diplomatickým krytím. U vědomí, že pokud si Moskva přisadí, spojenci rádi využijí příležitosti poslat domů pár vlastních ruských agentů s diplomatickým krytím. Jediná síla, kterou český zajíc vůbec disponuje, jsou spojenecké vazby s multiplikačním efektem.

Avšak vláda, která o ruském útoku ve Vrběticích prokazatelně věděla nejpozději 7. dubna (podle zdrojů Sabiny Slonkové již v březnu), ale teprve v sobotu 17. dubna v dané věci podnikla některé neobratné kroky - dosud ani nevíme, co kabinet vůbec přinutilo přestat se zametáním pod koberec - nic připraveno neměla a nic nepromyslela. Ať Hamáček básní o čem chce.

Pokud tedy někdo schopný vykonávat práci ministra zahraničí konečně osloví EU a spojence v NATO s konkrétně formulovanou žádostí o podporu, může začít druhé kolo hry o ambasády. Z Prahy by pak nejlépe měli odjet všichni ruští "diplomaté" až na samotného velvyslance, s vyhlídkou Moskvy na to, že pokud podnikne další asymetrické odvetné kroky, bude muset počítat s návratem desítek až stovek dalších "diplomatů" z misí v evropských státech a v Severní Americe.

Ať si Kreml řídí svou českou agenturní síť z Vídně, to není naše starost. Pro ČR by ostatně bylo nejlepší, kdyby se činnost ruských služeb podařilo eliminovat úplně. Tedy zbavit se i všech ruských zastoupení "úřadů pro námořní plavbu" ve vnitrozemském Česku a dalších zástěrek, které kryjí agenturu v letech 1989-2006 setrvávající v dormanci a masivně oživovanou po kauze radaru v Brdech.

Bohužel však máme premiéra, který ani vakcinační diplomacii v EU nedokáže zvládnout způsobem, který by přinesl aspoň tak dobré výsledky, jako tiché sezení u stolu a včasné zvednutí ruky pro většinový návrh. V domácí i zahraniční politice je Babiš neumětelským sólistou, jehož odchylky od prostého plynutí s proudem přinášejí ČR zásadně jen nevýhody.

"Vůdcovská" politická kultura vyznačující se naprostou neschopností s kýmkoliv normálně spolupracovat, za kterou ČR vděčí vládnímu ANO, přináší hořké plody právě ve chvíli, kdy se země stala mimořádně závislou na pomoci a solidaritě spojenců.

Možná by bylo namístě ještě před volbami změnit název "Akce nespokojených občanů" tak, aby lépe vyjadřoval podstatu fungování této politické formace.

Inspirací by se kupříkladu mohly stát myšlenky Davida Sutche, který v Británii kdysi založil Official Monster Raving Loony Party (Oficiální stranu nepříčetné praštěné příšery), aby ukázal, jak se politika rozhodně dělat nemá.

2
Vytisknout
8467

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2021