Česko-ruské vztahy: Vítejte zpátky v realitě

23. 4. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Dnes proběhne v Moskvě na žádost prezidenta mimořádné jednání horní parlamentní komory, Rady federace. S ohledem na pravomoci, kterými komora disponuje, experti očekávají, že rada nejspíše udělá jednu ze tří následujících věcí, případně jejich kombinaci:


Za prvé, s odvoláním na masové opoziční protesty proti odpírání lékařské péče Alexeji Navalnému vyhlásí v celé zemi nějakou formu mimořádného stavu, dost možná i výjimečný stav.

Za druhé, vezme na vědomí připravované připojení Běloruska k Rusku.

Za třetí, navzdory další nabídce ukrajinského prezidenta Zelenského k jednáním na nejvyšší úrovni vezme na vědomí připojení ukrajinského Donbasu k Rusku a povolí prezidentovi nasadit vojska na Ukrajině "při obraně ruských krajanů". (Připomeňme, že Rusko během sedmileté války, kterou vede proti Ukrajině, na okupovaných územích rozdalo obyvatelům 600 000 - 650 000 ruských pasů, díky čemuž může formálně tvrdit, že v cizí zemi hájí bezpečnost vlastních občanů. Tak zní správná odpověď na zemanovskou otázku, co že to vlastně znamená, "pasy".)

Moskva v minulosti veřejně provětrávala několik různých plánů pohlcení ukrajinského území.

Maximalistický plán počítal s rozdělením celého území mezi sousední státy. Zejména Polsko, které má s podobnými postupy vlastní bohaté zkušenosti, neoficiální nabídku připojení části Ukrajiny odsoudilo.

Plán "Novorusko" v různých variantách počítal s obsazením celého ukrajinského černomořského pobřeží a celé bývalé Levobřežní Ukrajiny na severu, dále Dněpropetrovské oblasti, Charkovské, Doněcké, Luhanské, Chersonské, Záporožské oblasti. Zanechal by z ukrajinského státu neživotaschopné vnitrozemské torzo odkázané na pomoc či milost sousedů.

V souvislosti s posledními kroky Moskvy se také hovoří řekněme o plánu "minimax", který zahrnuje útoky vedené z okupovaného Krymu směrem na sever, severozápad a severovýchod, a dále z území "republik" v Donbasu směrem na jih a jihozápad, s cílem propojit obě okupované enklávy a přitom současně obsadit vodní zdroje řeky Dněpr, potřebné k zásobování anektovaného Krymu, plus celé ukrajinské pobřeží v Azovském moři, pokud jde o použitelné přístavy v tomto prostoru. Alternativně, vzhledem k rozsahu ruských výsadkových sil přítomných v Černém moři, existují obavy z obsazení pobřeží i mnohem západněji, až někam po Oděsu (včetně).

Nelze ani vyloučit variantu, že Putin využije příležitosti a pod záminkou "běloruského puče" proti Lukašenkovi, který si zjevně vymyslel coby potenciální casus belli proti Kyjevu, vyhlásí jak novou ofenzívu proti Ukrajině, tak připojení Běloruska, tak i výjimečný stav doma.

A abychom nezapomněli, vyloučena nejsou ani "úplná překvapení". 

Neměli bychom se přitom nechat zmást ohlášeným plánem "stahování" malé části (necelé desetiny) nahromaděných ruských jednotek od ukrajinských hranic. Odsun se týká výhradně personálu, který lze snadno a rychle dopravit zpět. Bojová technika zůstává nadále na shromaždištích, desítky kilometrů vzdálených od státní hranice Ukrajiny. 

Česká republika, která se - podobně jako Ukrajina, i když v nesrovnatelně menším měřítku - již v roce 2014 stala terčem nepřátelských vojenských aktivit Ruské federace, za daných okolností rozhodně nemá nejmenší důvod usilovat o nějaké jednostranné usmiřování s Moskvou. Stát, který porušuje zásady mírového soužití v Evropě, zásadu neporušitelnosti hranic, vlastní závazky vyplývající z Budapešťského memoranda a dalších mezinárodních dokumentů, není rozhodně vhodným objektem poníženého nadbíhání. Ať už takovou ubohou a perfidní politiku opentlíte jakkoliv, třeba i degaulleovsky přemalovanou benešovskou ideou "mostu mezi Východem a Západem".

Naopak, v nejlepším zájmu ČR je, aby v rámci svých možností (a nepochybně pod úrovní vojenského spojenectví) co nejdůsledněji pomáhala Ukrajině v úkolu bránit přímému pronikání ruského vlivu do Evropy.

Pokud totiž delirantní imperialisté v Moskvě pohltí nárazníkové státy Ukrajinu a Bělorusko, další cíle jejich expanze už budou ležet v rámci území EU a NATO.

Taková situace ani dost málo neodpovídá zájmům České republiky.

1
Vytisknout
12664

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2021