Kam se poděla elitářská mediální gramotnost

22. 4. 2021 / David Marenčák

Po letech řečí o hybridních hrozbách, válkách, démonizaci jedné země do pozice biblicky satanského nepřítele, liberální a pravolevé elity jedním dechem a těmi samými mluvidly hýkají blahem, bouchají šampaňské a jinak se tetelí radostí, když odsuzují ten strašný čin, zákeřnost a ničemnost jeho strůjců.

Proč, to je nasnadě. Konečně máme pravdu, démon se zachoval démonsky. Šlo o čin tragický a otřesný, neskrývaná radost z něho je nemravná a odpudivá. Ať už to bylo ve Vrběticích jakkoli, dobrého z toho nebude nic, to je jisté. Bezvýznamné plusy, jako těžká rána některým neoblíbeným politikům, stopka Sputniku V nebo vyřazení z Rosatomu jsou Pyrrhova vítězství.

Jako obvykle pravda málokoho zajímá, pár právnicky pochybovačně opentlených „důkazů“ bohatě stačí. Jedněm to přespříliš medí a mají zatměno. Druhým se to přespříliš nelíbí, a tak odmítají, fabulují a spekulují jako o závod.

V případě jaderné elektrárny poněkud zapadl fakt, že žádnou nepotřebujeme. A i kdybychom potřebovali, takový projekt v aktuální společenské situaci znamená jen prohloubení rozvratu, dluhu a marasmu, protože my tu už vůbec nic neumíme bez systémových rozkrádaček, šlendriánu, tunelů a chaosu, čehož důsledkem je jen nedosažení cíle/služby, chatrná funkčnost až nefunkčnost a zmarněné zdroje. Pokud přesto ke stavbě dojde, rozkrádat se bude o řády více než při Temelínu, přikrade si každý, kdo půjde okolo, z řádů stovek miliard se dostaneme k bilionům a těch průšvihů, které to přinese, bude řada, že oko konce nedohlédne.

Ale hlavně, že jsme zabránili strčit démonu nohu do dveří. Teď už tu můžeme shořet.

Opět se dmýchají měchy se vzletnými frázemi o tom, jak potřebujeme vzdělávání, protože dezinformace. A opět se striktně rozděluje, čí dezinformace to jsou. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. A také se u toho znovu ignoruje, že hltání bludů je podmíněno neutěšenou situací nefunkčních institucí a politiky, která nehájí zájmy většiny lidí, ale sleduje své egoistické, krátkodobé cíle. Je to právě pozbylá důvěra v instituce, stát a celkově společnost, co vede k hledání „alternativních zdrojů“. Erodované jemné předivo společnosti dostalo s covidovou pandemií pořádnou ránu a tohle je další, aniž by ta předchozí stihla odeznít.

Je až děsivé, jak mediální mainstream a celá tuzemská pravice, včetně rozkolísaných liberálů se dme nenávistí; od „oprávněné“ šikany se pomalu přesouvá k otevřené nenávisti. Třeba ten sklad opravdu vyhodili do luftu agenti, ale na společnost to má stejný efekt, jako když někde vybuchne auto a teroristou je muslim. Odnesou to vždy výhradně řadoví, neviní, normální lidé, protože mnohým najednou každý lynč přijde oprávněný a spravedlivý.

Sociální sítě překypují krkolomnými konstrukcemi morálně vysokých „tolerantníků“, kteří metají jeden duševní veletoč za druhým, aby si zdůvodnili, proč paušální nenávist, kolektivní vina a sprosté předsudky jsou v případě „rusáků“ tentokrát morální a naprosto v pořádku. Holt „Rusák je stále cigoš lepších lidí“. Je to další kolo spirály, ve které si už nikdo nemůže být jist, kdy na něj přijde řada.

Mantrou našich středostavovských elit je vzdělávání a boj s dezinformacemi coby všelék na poslední zbývající neduhy naší společnosti. Ale podívejte se nyní, jak jsou na tom sami s kritickým myšlením?

Jednou se stane něco, co je pro ně příliš emočně lákavé a stačí pár „možná“, „důvodné podezření“ a všichni bojovníci za přívlastkové gramotnosti slintají jak Pavlovovic psiska. Je to další z řady důkazů, že kognitivní klamy a chybné heuristiky se opravdu nevyhýbají nikomu.

Zásadním nástrojem kritického myšlení je racionální přístup k informacím, tedy zejména nepřijímat nekriticky to, co lahodí uchu, a neodmítat to, co je nepříjemné. To první podrobit těžké zkoušce, k druhému být naopak shovívavý.

Ale kde mají tento úžasný nástroj teď? Zahodili ho. Na potkání jen rozdávají plaketu s nápisem „vysoká škola života“ a u toho se tváří, že na ten svůj špatně skrývaný soudek žluči někoho nalákají nebo někoho přesvědčí.

A přitom stačí za „rusáky“ dosadit liberály tolik vysmívané židozednáře, za Putina Sorose a rázem se nám to tak pomíchá, že jedno nerozeznáte od druhého. Zkuste si to a posuďte sami.