Válka v Evropě? Proč Kreml eskaluje na Ukrajině

23. 4. 2021

I kdyby se Kreml nakonec rozhodl nezahájit velkou válku na Ukrajině, příštích několik měsíců zůstane napjatých, napsal Andreas Umland.

Rozhodnutí Vladimira Putina ve prospěch teritoriální expanze Ruska byla z pohledu domácí a zahraniční mocenské politiky stejně tak racionální v Gruzii v roce 2008, jako na Ukrajině v roce 2014. Třetí takové rozhodnutí v následujících týdnech či měsících by bylo také takové. V roce 2008 po de facto ruské okupaci Jižní Osetie a Abcházie nenásledovaly žádné západní sankce. Jediný relevantní balík sankcí EU se týkal ukrajinského konfliktu a byl přijat do dvou týdnů poté, co Rusko 17. července 2014 sestřelilo malajsijské dopravní letadlo nad východní Ukrajinou. Sankce, které EU ve výsledku přijala a které platí dodnes, měly mírný dopad na ruskou ekonomiku, nebyly ani tak reakcí na ruskou invazi na Ukrajině. Spíše představovaly trest Bruselu za smrt více jak 200 občanů EU, kteří cestovali letem MH17. Skutečně bolestné sankce EU v reakci na moskevská dobrodružství v postsovětském prostoru - taková je lekce z různých ruských válek ve Východní Evropě a na Kavkazu - nikdy nebyly uvaleny a velmi pravděpodobně nikdy uvaleny nebudou.

Pro Rusko v letech 2008 a 2014 byly ekonomické náklady násilných eskalací v Gruzii a na Ukrajině nízké, zato krátkodobý domácí politický zisk byl vysoký. Takže opomenout vojenské invaze v Jižní Osetii a Abcházii v roce 2008, a na Krymu a v Donbasu v roce 2014, by představovalo hřích zanedbání. Tyto akce podpořily Putinovu popularitu a stabilitu režimu, přinejmenším v krátkém výhledu.

Popularita ruské vládnoucí elity nyní několik měsíců klesá. Především je to důsledkem dalekosáhlých humanitárních, sociálních a ekonomických dopadů pandemie. Mezi různými současnými Putinovými politickými problémy je nejvíce známa postupná proměna Alexeje Navalného v mučedníka. Důsledkem této a několika dalších výzev od roku 2020 je, že sázky pro Putina a jeho následovníky výrazně stouply.

S ohledem na to na podzimní volby do Státní dumy relativní domácí politické zisky z dalšího zahraničněpolitického dobrodružství stouply. Současné napětí mezi Ruskem a Západem a Ruskem a Ukrajinou se tedy zřejmě bude dál vyostřovat - přinejmenším do parlamentních voleb v září. V nejhorším možném scénáři se doutnající konflikt na Ukrajině může proměnit v plnokrevnou mezistátní válku.

V porovnání s pěti aktivními fázemi války z let 2014-2015 dnešní Ukrajina má seriózní armádu, která je poměrně velká a zkušená v boji v porovnání s jinými armádami v Evropě. Nicméně ruská válka proti Ukrajině, která by už nebyla zakrytá - tak jako dosud - by poskytla Kremlu volnou ruku k využití řady ničivých zbraňových systémů. Až dosud se Moskva z velké části spoléhala na dobře vyzbrojené, ale relativně nemoderní nepravidelné jednotky svých satelitních pseudostátů, takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Rusko také příležitostně vedlo dělostřeleckou palbu na Ukrajinu z ruského území. Ve výjimečných případech Moskva nasadila na Ukrajině pravidelné mobilní jednotky.

Nicméně pokud by teď Rusko vedlo tradiční válku proti Ukrajině, Kreml se může rozhodnout použít letectvo a možná i pozemní raketové systémy. Jistě, Moskva by nejspíše nepoužila zbraně hromadného ničení. Nicméně i ruské nasazení bombardérů, těžkého dělostřelectva a raket krátkého doletu v konvenčními hlavicemi by mohlo mít enormní, dokonce i katastrofální následky.

Nová územní expanze Ruska na Ukrajině by kromě jiného znamenala vojenské dobytí Severokrymského kanálu na jihu Ukrajiny, které by zajistilo zásobování vodou z Dněpru pro Krym. Takové zvýšení mezinárodního napětí, stejně jako další ruské územní zisky na jižní Ukrajině, by mohly být pro Kreml atraktivní jako volební taktika a mocenská strategie. Vpád a možný vojenský triumf Ruska na jihu Ukrajiny omlouvaný humanitárními argumenty by se Putinově vládnoucí straně hodil více než dlouhodobější úsilí, které představuje zpožděné a doma neoceňované snahy postavit odsolovací zařízení pro Krym.

I kdyby se Kreml nakonec rozhodl v neprospěch velké války na Ukrajině, příštích pár měsíců zřejmě zůstane napjatých. Ukrajina v každém případě ze současné eskalace vyjde s těžkými ztrátami. EU se zřejmě stejně jako dříve rétoricky znovuvyzbrojí, ale zůstane pasivní až do dalšího ruského masového zabíjení evropských občanů. Bude tedy z velké části záviset na USA a Británii, jak až daleko Putin na Ukrajině zajde.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2327

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2021