Tisková zpráva:

Zpráva o stavu lesů: Žádná změna k lepšímu

29. 9. 2021

čas čtení 5 minut
Vláda projednala Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2020 (dále jen Zpráva), kterou předkládá Ministerstvo zemědělství. Zveřejněná data dokládají, že krize českých lesů pokračuje. Podle Hnutí DUHA se tím potvrzuje, že dosud přijatá opatření jsou nedostatečná a chaotická.

Celková těžba dřeva zlomila další rekord, narostla oproti roku 2019 o 3,17 mil m3 na 35,75 mil m3, z toho 95 % byl těžba nahodilá, tj. vynucená (např. kůrovcem, polomy). Kůrovcem napadených smrků bylo vytěženo 21,9 mil. m3. „Z dlouhodobého hlediska znamenala celková výše vykázaného kůrovcového dříví rekordní hodnotu, které dosud nebylo na území Česka dosaženo“, uvádí Zpráva. Pro srovnání  - v roce 2019 to bylo 20,7 mil. m3, v roce 2014 (tj. před nástupem plošného hynutí lesů) to bylo 1,3 mil m3. Rozsah těžby do května 2021 ukazuje také server https://www.kurovcovamapa.cz/

Zpráva ovšem upozorňuje, že další nižší jednotky milionů kůrovcem napadených smrků nebyly vytěžené, tzn. že se z nich kůrovec rozšířil. Hnutí DUHA také dlouhodobě upozorňuje, že kůrovec se šíří ještě mnohem více i z vytěžených stromů, protože zásahy probíhají převážně pozdě. To potvrzuje Zpráva, když uvádí, že pouze 16 % pokácených kůrovcem napadených smrků bylo asanováno před odvozem z lesa, neuvádí však, kolik bylo vyvezeno přímo do dřevozpracujících podniků. 

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu říká: „Zpráva potvrzuje, na co jsme opakovaně upozorňovali ministerstva zemědělství a životního prostředí  – že opatření proti kůrovci jsou naprosto chaotická, při nedostatku těžařů je nejde provádět všude včas. Takto vede těžba jen k vytváření obrovských holin, na kterých vysychá a degraduje lesní půda, aniž by se tím bránilo v šíření kůrovce. Nejhorší je, že k tomu dochází na základě výjimek, které povoluje Agentura ochrany přírody, i v chráněných územích. Tam by měla být neefektivní těžba zastavena jako první. Pro les je poškození lesní půdy vytvářením holosečí a těžkými stroji horší než kůrovec. Ministerstvo zemědělství ale naopak zbytečnou těžbu souší ještě podporovalo, když vlastníkům, kteří v lese souše ponechali, nepřiznalo nárok na finanční kompenzace.“  

Z hlediska budoucnosti našich lesů jsou podstatná data o obnově – ani tam ale nedochází ke zlepšení. Došlo k dalšímu nárůstu obnovovaných ploch z 28 670 ha v roce 2019 na 33 671 ha v roce 2020, ale nedošlo k významnému nárůstu podílu přirozené obnovy, ta tvořila pouhých  16,5% (v roce 2019 15,5 %). Ačkoli lesy vzniklé přirozeným zmlazením jsou mnohem odolnější, převažuje umělé vysazování lesů (83,5 %). Podíl využití přípravných dřevin při obnově holin Zpráva neuvádí.

Podíl smrku na nových výsadbách je stále příliš vysoký – s podílem 30,5 % je stále nejpoužívanější dřevinou. Přirozený podíl smrku v dřevinné skladbě lesů v ČR by přitom byl jen 10 %, současně ale tvoří smrk 48,8 %. Hnutí DUHA považuje za ekologicky bezpečné použití smrku do 20 % za předpokladu, že bude využíván pouze ve vyšších polohách nebo jako příměs v pestré druhové směsi s ostatními dřevinami.

Zpráva upozorňuje na kritické ohrožení obnovy lesů nadměrnými stavy spárkaté zvěře: „Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že bez účinné redukce stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany kultur a mladých porostů bude proces obnovy hospodářsky využitelných lesů velice náročný a mnohde prakticky nemožný“ uvádí Zpráva. Novelu zákona o myslivosti, která měla nastolit rovnováhu mezi stavem lesů a početností zvěře, jíž Parlament ČR schválil v roce 2019 a měla v listopadu nabýt účinnosti, ale poslanci hlasy KSČM, SPD, ANO, ODS a části ČSSD v červnu 2021 neočekávaně zase zrušili. Vládní novelu mysliveckého zákona, která ji měla nahradit, pak poslanci neschválili kvůli zablokování projednání ve třetím čtení poslanci KSČM, které v tom podpořil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu řekl: „Ministerstvo zemědělství masivně dotuje rychlé zalesnění, takto ale odolnější lesy nevypěstujeme. Většina peněz navíc nyní končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře, která většinu mladých stromků spase. Chceme-li mít v budoucnu odolnější lesy, musí být nejen druhově, ale i věkově a prostorově rozmanité a tam kde to jde, tak vzešlé z přirozeného zmlazení  - to znamená ze semínek a ne z uměle vypěstovaných sazenic v chemizovaných školkách. Rychlé umělé zalesňování je špatně – tak zase vzniknou stejnověké lesy. Na holinách je potřeba dát prostor tzv. přípravným dřevinám jako je bříza, jeřáb, osika, olše, které pomohou regenerovat holosečí poškozené půdě. A do jejich stínu pak teprve postupně vysazovat stínomilné dřeviny jako jsou buky, jedle a ostatní druhy dřevin, nejde-li je na daném místě získat z přirozeného zmlazení. Věřme, že po volbách dojde k další úpravě lesního a mysliveckého zákona i politiky Ministerstva zemědělství tak, aby naše lesy měly šanci na lepší budoucnost.“ 

1
Vytisknout
1198

Diskuse

Obsah vydání | 30. 9. 2021