Rusko zaútočilo na nákupní středisko v Kremenčuku, bylo v něm tisíc lidí

27. 6. 2022

čas čtení 8 minut
Záběry útoku na nákupní středisko a prachu a chaosu uvnitř:


- Francouzské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že Rusko se musí zodpovídat ze smrtícího raketového úderu na rušné nákupní centrum v Kremenčuku, při kterém zahynulo nejméně 13 osob a 56 bylo zraněno, informuje agentura Reuters.

"Rusko se musí za tyto činy zodpovídat. Francie podporuje boj proti beztrestnosti na Ukrajině," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí v prohlášení.

- Dmytro Lunin, gubernátor centrální Poltavské oblasti, nyní na Telegramu aktualizoval počet obětí ruského raketového útoku na obchodní centrum v Kremenčuku na 13 lidí.

- Ruský raketový útok zasáhl přeplněné nákupní centrum v centru ukrajinského města Kremenčuk.

Kyrylo Tymošenko, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře, řekl, že probíhá záchranná operace a devět zraněných je ve vážném stavu.

- Celý svět by měl vidět ruské zločiny:


V Kremenčuku se nachází největší ukrajinská ropná rafinerie a stojí na břehu řeky Dněpr. Město slouží jako správní centrum Kremenčukského okresu v Poltavské oblasti.

- Rusko je hanbou lidstva a musí čelit následkům. Reakcí musí být víc těžkých zbraní pro Ukrajinu, více sankcí proti Rusku a více podniků opouštějících Rusko, píše Dmytro Kuleba,  ukrajinský ministr zahraničí:


- V Lysyčansku zahynulo nejméně 8 civilistů


Ruský raketový útok zabil v Lysyčansku nejméně osm civilistů a 21 jich zranil, informuje agentura Reuters.

"Dnes, když si civilní lidé nabírali vodu z vodní nádrže, Rusové na dav zamířili," uvedl na Telegramu Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti.


- Třináctiletá Nasťa byla usmrcena ruskou střelou v Lysyčansku. Přivážela na kole jídlo rodině, takže přežívali. Avšak 21. června se nevrátila domů. Její teta pláče, protože dítě muselo být pohřbeno "jako pes" na dvoře.

 

 

- Generální tajemník OSN Antonio Guterres informoval vedoucí představitele skupiny G7, že jeho jednání o zrušení blokády ukrajinského obilí z přístavů v Černém moři dosáhla "okamžiku pravdy", a varoval před hrozivými důsledky
, pokud nedojde k brzkému vyjednání dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.

Guterres vedoucím představitelům skupiny G7 sdělil, že týmy OSN vedou oddělená jednání s Ruskem a Ukrajinou s cílem zajistit, aby se na trh dostalo obilí a hnojiva obou stran.

Uvedl, že byla uzavřena podmíněná dohoda, podle níž ukrajinské obilí opustí tři přístavy držené Ukrajinou včetně Oděsy se souhlasem Ruska, aniž by bylo nutné přístavy odminovat, což se dříve považovalo za nezbytné. Lodě by pak pluly Černým mořem směrem do Turecka po určených bezpečných trasách, přičemž dohled nad operací by byl společně v rukou Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN. Ukrajina akceptovala ruský požadavek, aby lodě s obilím byly v tureckých vodách zkontrolovány, zda neobsahují zbraně, než doplují do ukrajinských přístavů.

Samostatná jednání s Ruskem se soustředila na to, aby EU poskytla záruky, že na ruský vývoz obilí nebudou uvaleny žádné sankce a že bude poskytnuto pojištění.

Obě dohody jsou podmíněny další podmínkou.

Přestože předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na brífinku u Guterrese uvedla, že je možné, že stříbrná tečka je blízko, trvalo téměř měsíc, než se přiblížila dohoda, a s Ruskem nebylo dosaženo žádného konečného řešení.

Zprávu o jednáních Guterrese si vyžádal italský premiér Mario Draghi.

Všeobecně se uznává, že znovuotevření námořních cest je kritické a alternativy přepravy po železnici přes Polsko nebo do rumunských přístavů nemohou dosáhnout běžného objemu 5 milionů tun ukrajinského vývozu obilí měsíčně.

Ukrajina má uskladněno 25 milionů tun kukuřice, slunečnicového oleje, pšenice a dalších zemědělských produktů. Za prvních 22 dní června vyvezla 1,11 mil. tun obilí, což je o 44 % méně než ve stejném období roku 2021.


- Oblastní gubernátor Charkova uvedl, že ruské ostřelování města Charkov na severovýchodě Ukrajiny v pondělí zabilo čtyři lidi a 19 jich zranilo.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle dostupných informací řekl lídrům skupiny G7, aby nenechali konflikt v jeho zemi "protáhnout přes zimu", a požádal o systémy protiletecké obrany, další sankce vůči Rusku a bezpečnostní záruky.

- Nejbohatší muž Ukrajiny podal v pondělí u nejvyššího evropského soudu pro lidská práva žalobu na Rusko, v níž požaduje odškodnění za obchodní ztráty, které podle něj od ruské invaze dosáhly miliard dolarů.



- Ruské ostřelování v Charkově zabilo čtyři lidi, říká gubernátor

Ruské ostřelování města Charkov na severovýchodě Ukrajiny v pondělí zabilo čtyři lidi a 19 jich zranilo, uvedl regionální gubernátor.


Rusko, které popírá, že by se zaměřilo na civilisty, se k tomu bezprostředně nevyjádřilo.

Oleh Synehubov, gubernátor Charkovské oblasti, uvedl v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram:

 

- Ruské ostřelování v Charkově zabilo čtyři lidi, říká gubernátor

Ruské ostřelování města Charkov na severovýchodě Ukrajiny v pondělí zabilo čtyři lidi a 19 jich zranilo, uvedl regionální gubernátor.

Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Synehubov to uvedl v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram:

    Lékaři poskytují veškerou potřebnou pomoc. Informace o počtu obětí se aktualizují.


- Rusko potvrdilo strategické partnerství s Brazílií

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro jednali o globální potravinové bezpečnosti a potvrdili záměr posílit strategické partnerství, uvedl v pondělí Kreml.

Putin v telefonickém rozhovoru ujistil Bolsonara, že Rusko splní své závazky ohledně dodávek hnojiv do Brazílie, dodal.


- Do Itálie začali přicházet lidé, kteří utíkají před hladomorem v severoafrických zemích vyvolaným nedostatkem obilí v důsledku ruské blokády vývozu z Ukrajiny v souvislosti s její invazí do země.


Podle pondělní zprávy deníku La Stampa, který se odvolává na údaje ministerstva vnitra, se za posledních šest měsíců vylodilo u jižních břehů Itálie na lodích 26 000 lidí, což je o 28 % více než ve stejném období loňského roku.

K nárůstu počtu lidí, kteří riskují často zrádnou plavbu přes Středozemní moře, přispěl hospodářský pokles vyvolaný pandemií koronaviru, přičemž mezi nově příchozími jsou i lidé prchající před hladomorem v zemích severní Afriky.

Většinu příchozích tvoří bangladéšští stavební dělníci, kteří před vypuknutím hospodářské krize pracovali v Libyi, dále pak lidé z Egypta, Tuniska, Afghánistánu a Sýrie.

Italská ministryně vnitra Luciana Lamorgheseová minulý týden uvedla, že hrozí "bezprecedentní humanitární krize".

"Padesát procent pšenice spotřebované v Tunisku pochází z Ukrajiny. V Tunisku i v Egyptě platí příděly chleba, což je důsledek vyvolaný válkou."


- Ruskem podporovaní separatisté na východě Ukrajiny udělili příbuzným povolení k rozhovoru s marockým občanem odsouzeným k trestu smrti za boj s ukrajinskými silami, uvedla ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele samozvané Doněcké lidové republiky (DLR).

Soud v separatistické DLR, kterou uznává pouze Rusko, v červnu odsoudil Saauduna Brahima a dva britské občany k trestu smrti v procesu, který západní politici odsoudili jako ukázkový.


3
Vytisknout
2390

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2022