Válka na Ukrajině: Putin by obětoval 20 milionů vojáků, aby zvítězil a zajistil si politické přežití, říká ruský diplomat v exilu

24. 10. 2022

 

Putinovo rozhodnutí rozšířit ruské ozbrojené síly v příštím roce o 137 000 vojáků vedlo k obvinění, že vede mladé, nezkušené brance na smrt.

Dva měsíce strachu, než by mohl opustit ruskou misi.

Bondarev, který sídlí v Ženevě, uvedl, že se rozhodl odejít, když v únoru tanky překročily ukrajinské hranice, ale odejít mohl až v květnu.

"Musel jsem vyřídit nějaké záležitosti, než jsem odešel," řekl v rozhovoru. "Moje kočka byla v té době v Moskvě, takže jsme ji museli dostat zpátky do Ženevy a trvalo to tři měsíce.

"Během těchto dvou měsíců jsem měl velký strach.

"Po začátku války se ukázalo, že všichni [kolegové] jsou váleční štváči a jsou velmi spokojení s tím, co se děje."

Řekl však, že "už nemůže pracovat pro tuto vládu, pro tuto zemi" ... "páchající válečné zločiny a strašné chyby a zločiny proti našim budoucím generacím".

Přiznal, že "nevěřil, že se prezident Putin vážně chystá zahájit válku", než k ní došlo.

Nyní však, když zpravodajské služby varují, že Kreml možná plánuje jaderný úder v Černém moři,  Bondarev tvrdí, že nejde o hrozbu, kterou bychom měli brát na lehkou váhu.

"Domnívám se, že mohou existovat nějaké plány na nějaké nasazení jaderných zbraní během této války na Ukrajině," řekl.

"Západ podle mě musí být důsledný, aby odstranil Putina, protože dokud bude on a jeho režim v Rusku u moci, hrozba jaderné války  nezmizí."

Dodal, že ruský vůdce používá jaderné tlačítko k tomu, aby "donutil ostatní země k čemukoli, co chce", což je podle něj "nová úroveň historie jaderných zbraní" a "velmi nebezpečný vývoj".


Výzvy k zapojení NATO

Bondarev navrhl, že vzhledem k tomu, že "Putin si myslí, že již vede třetí světovou válku", by NATO mělo zvážit vstup do konfliktu.

Rozšiřování NATO ve východní Evropě bylo jedním z hlavních důvodů, které Putin uváděl pro zahájení války.

Většina představitelů zpravodajských služeb se shoduje, že formální zapojení NATO by vedlo k výrazné eskalaci.

Bondarev řekl: "Oni [Ukrajinci] potřebují útočné zbraně, více raket dlouhého doletu, letadla. Takže si myslím, že NATO musí zdvojnásobit úsilí a pomoci."

Dodal, že zatímco Putin je ostře proti NATO, názory ruského lidu jsou jiné.

"Ruští lidé, zejména mladší generace, nevnímají NATO jako nějakého existenčního nepřítele, jsou s tím naprosto srozuměni, protože NATO je obranná organizace," řekl.


Ohledně nadějí, že by čínský prezident Si Ťin-pching pomohl deeskalovat napětí s Kremlem, vyjádřil pochybnosti.

"Problém je v tom, že Čína nemá příliš velký zájem na porážce Putina, zejména ze strany Ukrajinců a Západu. Protože Putin nyní přitahuje velkou pozornost USA, pozornost, kterou předtím věnovali  Číně."