Posedlost krajně pravicové nenávisti Meghan Markle a její souvislost se sexuální frustrací

22. 12. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 15 minut
30753
 

Neměl jsem v úmyslu sledovat emocionální a manipulativní dokument Netflixu o britském princi Harrym a jeho americké manželce Meghan Markle. Královská rodina mě hluboce nezajímá, částečně díky tomu, že jsem vyrostl a byl zaplavován neustálým množstvím zpráv o princezně Dianě. Ale poté, co starý blbý bývalý moderátor slavného automobilového pořadu BBC Top Gear Jeremy Clarkson napsal ve vztahu k Meghan šokující vulgární slova s násilným pornografickým obsahem, donutil jsem se to sledovat. Ale to, co při pohledu na toto téma nejvíce září, je, proč jsou jinak zdánlivě vážní muži tak posedlí celebritou, jejíž život na jejich život nemá žádný vliv?


 
I když je dokument plný klišé, jejichž cílem je chytit srdce fanoušků tohoto páru, ukazuje nám více o tom, kdo je Meghan Markle, kromě onoho zjednodušeného obrazu, že je to jen nějaká béčková americká herečka, která se asi provdala za prince, aby se stala slavnější. Za prvé, Meghan byla velmi aktivní aktivistkou za lidská práva s vlivným postavením a dlouhou historií charitativních akcí. Takže se perfektně hodí k muži, jehož jedinou prací v životě bylo dělat přesně to, co ona dělala z vlastní vůle, nikoli z rodinných povinností.

Za druhé, Meghan Markle není typická mělká americká hvězdička, velmi dobře se učila, je to  typ,  který měl nejlepší známky, není to žádná hloupá barbie. Evidentně je v její domácnosti ta inteligentnější.

Co vytváří třenice s Brity a Evropany obecně, je její „amerikanismus“. Zvláště ta věc o amerických ženách, na kterou starý kontinent vždy poukazuje jako na otravnou. Americké ženy se často zdají být tím, čemu se hovorově říká „Karen“, někým, kdo cítí, že má vlastní právo a je plný rozmarů a mělkých přání. Meghan mluví americkým středoškolským přízvukem z 90. let, který je velmi nosový a s podílem samohlásek, což mu dodává otravně dětský tón. Její typicky americký neustálý široký úsměv a umělá pozitivita lidem z této strany planety vadí.

Dokument nicméně ukazuje, jak se Meghan změnila z milované na nenáviděnou, a odhaluje vážnou skutečnost: tuto změnu srdcí uměle vyprovokovala královská rodina.

Když se ukázalo, že Meghan chodí s Harrym, tisk byl veskrze pozitivní. S výjimkou bulvárniho tisku Ruperta Murdocha byla naprostá většina článků pozitivní. Po celou dobu jejich svatby byla  Meghan oslavována pro svůj talent, krásu, inteligenci, dobrou vůli, styl, empatie. Brzy poté si „Firma“, jak se královské rodině říká, uvědomila, že mladistvý a energický pár Harry a Meghan je  mnohem populárnější a milovanější než ten nudný, pomalý pár, který měl být v zemi nejpopulárnější, princ William a Kate.

Místo snahy o lepší propagaci přímého následníka trůnu tak, aby vypadal méně chabý a Kate méně suchá, začalo oddělení reklamy anglické královské rodiny krmit britský tisk negativními výrokyo Meghan. Skutečnost, že je  jen napůl běloška a že je to Američanka, to usnadnila. Veřejnost už ty zakořeněné předsudky měla, šlo jen o to je pustit ven.

Zde se hodí vysvětlení o těchto předsudcích, které v sobě máme uložené. Někteří z nás je drží zamčené uvnitř, vědomi si toho, že duch doby je již nepovažuje za přijatelné. Jiní bojují se současnou politickou korektností a činí z jejich veřejného vyjádření politický a identitární akt. Většina z nás si je prostě neuvědomuje a v důsledku toho popírá, že je máme, kdykoli vyjdou navenek.

Faktem je, že mnozí z nás ospravedlňují sobě i ostatním, že nemáme předsudky, tím, že se zaměříme na příklad, který ukazuje, že máme například cikánského přítele nebo fandíme některým černým sportovcům.

Je člověk, který byl například jednou zamilovaný do tlustého člověka, imunní vůči tomu, aby nazval někoho jiného obézním formou nadávky? Je člověk, který chodil s cikánem, rasista, když říká, že cikáni  jsou líní, nebo když nějakého vidí, přejdou ulici na druhou stranu? No, stejně jako v případě Meghan, máme v hlavě krabici, která je pro výjimky z našich pravidel. Když se nám někdo líbí, máme tendenci změkčovat ty postoje, které kdybychom měli k lidem, ke kterým nemáme žádný vztah, diskriminovali bychom je. Naši přátelé a blízcí mají privilegia.

Žraloci neútočí na lidi pro nic za nic. Potřebují mít hlad nebo strach. Britský tisk nakrmil Meghan žraloky. Rozvířilo to vody krví. Bez ohledu na to, co si lidé mohou myslet o jejím vlivu na Harryho (je to spíše mužský šovinistický pohled, předstírání, že Harry je idiot zmanipulovaný jeho manželkou), je Meghan obětí pomlouvačné kampaně.

Stejně jako v případě Wallis Simpsonové, Američanky, která je považována za dračici, jež jim ve třicátých letech dvacátého století  přebrala krále Eduarda VIII., který kvůli ní musel abdikovat, protože byla rozvedená, což se tehdy netolerovalo,  zatímco dopisy, svědectví a odhalení po jejich smrti jasně ukazují, že paní Simpsonová nechtěla, aby abdikoval, ani si ho nechtěla vzít, byla k tomu donucena jeho citovým a sebevražedným vydíráním a silou okolností, do nichž ji osud uvrhl, je nyní Meghan nová Američanka britským tiskem machisticky využívána jako boxovací pytel.

Pozoruhodné je i to, jak speciálně starší muži (a nutno dodat, že i ženy, jejichž vzhled není tak všeobecně žádoucí) cítí potřebu Meghan pomlouvat. Nejede jen o  nechutný článek Jeremyho Clarksona v deníku The Sun a o obsedantní freudovské slídivé sledování Meghan, jímž je posedlý Piers Morgan, ale i o postoje z okruhu mých krajně pravicových nenávistných přátel v České republice. Zajímavé a objevné je, že moje skupina krajně pravicových přátel z Brazílie má opačné pocity a otevřeně vyjadřuje své sexuální touhy po Meghan. A tady jsem spatřil spojující faktor, i když vyjadřovaný přesně opačným způsobem: sexuální touhu.

Když jejich penis začne potřebovat pomoc modré pilulky, aby pracoval na plný výkon, spousta mužů se dostává do tajné fáze chronické deprese. Nejvíce trpí ti, kteří měli svou mužností a schopností okouzlovat ženy jako vektory své osobnosti. Při svém nyní již pětiletém pátrání po genezi popularity krajně pravicového populismu jsem prozkoumal mnoho cest a různými metodami jsem se snažil dostat k jádru toho, co způsobuje, že tolik lidí s tak rozdílným zázemím je tak snadnou kořistí tohoto politického nenávistného hnutí. 

Poté, co jsem byl usazen mezi bohaté i chudé exempláře této skupiny, mě napadlo přidat poněkud zvláštní a jistě politicky nekorektní test: sexuální úspěšnost ve vztahu k této vlastnosti, která je společná všem voličům krajní pravice - k lásce vůči nenávisti. 

Zatímco první část mého metodického výzkumu probíhala mezi desítkami velmi bílých a velmi středostavovských příslušníků českého krajně pravicového politického a mediálního světa, druhá část se zaměřila na zcela jinou skupinu, na velmi chudé tmavé Latinoameričany. Je to proto, že antropologie hledá společné jmenovatele, které nejsou způsobeny případnou sociální podobností, ale hledá spojitost, která je univerzální, tedy vlastní určitým lidem. 

Důvod, proč hledám páteř, která spojuje české fanoušky krajní pravice a černošských oběti brazilských populistů, je ten, že všechny pokusy o vysvětlení, proč se lidé jako Donald Trump nebo Viktor Orbán stali tak populárními, jsou sociologické, využívají lokální fakta a tendence k vysvětlení něčeho, co naopak musí mít univerzálnější vysvětlení, vzhledem k tomu, že je jen málo srovnatelného mezi Hindem, který volí Naréndru Módího, a Filipíncem, který si za svého vůdce zvolí podobného autokratického populistu a nenávistníka Rodriga Duterteho. Mezi Italem, který volí Meloneovou, a Brazilcem, který volí Bolsonara, existuje hlubší a zásadnější souvislost. 

Stejně jako při všech výzkumech začneme sbírat věci, které mají tyto skupiny společné. A jednou z věcí, která vynikla, byl nadměrný zájem o Meghan Markleovou. Sleduji zprávy, které dostávám od svých krajně pravicových přátel, a odděluji témata, na kterých trvají. Jejich mantinely a zápalné body se tak odhalují jasněji. Na prvním místě jsou otázky týkající se transsexuálů, pak následuje silná nenávist ke Meghan Markle. Jak by nám Freud snadno připomněl, sex je kořenem téměř všeho. A zde je středobodem.

Závěry z mého výzkumu nejsou zdaleka připraveny k publikování a do článku se nevejdou, ale jsou zde některé body, které tvoří stupně schodů, jež vedou k tomu, že někdo propadne siréně nenávistného populismu. A kupodivu se zdá, že v tom hraje roli i úspěch v sexuálním životě. 

První náznak, že by to mohlo mít nějakou souvislost se specifickým zaměřením na Meghanovou a sex, mě napadl, když jsem si všiml, že z kamaráda, který býval empatickým levičákem, se stal fanatik poté, co měl autonehodu, po níž zůstal impotentní. Naše skupina přátel rychle pochopila, že ten člověk je frustrovaný svým osudem a přirozeně už nevidí věci růžově, takže všechno napadá a kritizuje. Samozřejmé a běžné. Také vysvětlení, proč když stárneme a/nebo chudneme, máme tendenci být vůči ostatním kyselí a jedovatí. 

Použil jsem 6 různých dotazníků, které se tvářily, že jsou zaměřeny na jiná témata, ale skrytě jsem do nich vkládal otázky týkající se sexuálního úspěchu dotyčného. Týkaly se toho, jak často, jak uspokojivě a jak dlouho probíhají jejich sexuální kontakty. Na stejné otázky mi odpovídali velmi rozdílní lidé z České republiky, Brazílie, USA, Británie, Francie, Německa, Indie, Filipín a Nigérie. 

Všimněte si, že jsem přidal tuto africkou zemi, protože jsem chtěl zjistit, zda bude nějaký rozdíl v počtu nenávistníků vůči Meghan, protože v jejich případě by se faktor podezření z rasismu nepočítal. Překvapivě - což ale dokládá, že rasismus není spouštěčem nenávisti Britů vůči Meghan, pouze jednou z používaných zbraní - byl počet nigerijských krajně pravicových voličů, kteří vůči Meghan pociťují hluboce negativní emoce, stejný jako v ostatních nelatinských zemích. A výrazný rozdíl byl i mezi odpověďmi sexualizovaných příslušníků indických nízkých vrstev a prudérních příslušníků indické střední třídy. 

Hluboké závěry by si vyžádaly celou knihu, ale zjednodušeně: hluboké negativní emoce vůči Meghan projevují pouze lidé, jejichž sexuální život není dobře naplněn. Ne všichni lidé, kteří spadají do této kategorie, Meghan nenávidí, ale všichni ti, kteří ji nenávidí, spadají do této škatulky. Souvislost mezi sexuálním neuspokojením a nenávistí je zřejmá. 

Čím to je, že latinští respondenti byli vůči Meghan mnohem méně nenávistní a tolik z nich k ní ve skutečnosti vyjadřovalo sexuální přitažlivost? Možná proto, že v tropických zemích jsou lidé více sexualizovaní, mají více příležitostí k sexu a dostává se jim od partnerů větší pochvaly? 

Clarkson ve svém názorovém článku tvrdí, že všichni muži z jeho generace cítí nenávist vůči Meghan stejně. Určitě se mýlí, ale má pravdu v tom, že spousta mužů jeho věku uvažuje stejně jako on. To, co mají společné, je slábnoucí hladina testosteronu a obtížnější schopnost dosáhnout a udržet erekci a být atraktivní pro opačné pohlaví.  Tato neuspokojivost živí přirozenou soutěživost, kterou mezi sebou muži mají, pokud jde o páření. Takže když vidí, že princ Harry, který pro to, že je z královské rodiny, tu reprezentuje a do jisté míry mu patří, dostává lásku tak krásné ženy, kterou by rád měl pro sebe, Clarkson a jemu podobní se chovají jako teenageři, kteří přišli o dívku kvůli spolužákovi. 

Piers Morgan, bývalý šéfredaktor jednoho z Murdochových brakových deníků, který se pak proslavil jako účastník reality show Donalda Trumpa The Apprentice a navíc krátce působil na CNN, opustil pozici spolumoderátora ranního vysílání britské ITV poté, co ho jeden z kolegů upozornil na skutečnost, že na Meghan Markleovou tolik útočí proto, že se s ní pokoušel chodit už před Harrym a ona se mu po pár skleničkách v baru prostě neozvala. Jako zjevný důkaz toho, jak moc je to pravda, se Piers zvedl ze svého místa během vysílání a odešel ze studia, protože se nedokázal vyrovnat s tím, že je přede všemi vystaven nahý. V současnosti, kdy Piers pracuje jako moderátor pořadu na neúspěšném kabelovém televizním kanálu, pokračuje v záštiplných útocích na ženu, o kterou v minulosti stál, ale která si místo něj vybrala mnohem mladšího, hezčího a mužnějšího muže.

Clarkson, stejně jako mnoho dalších mužů, kteří si buď kvůli svému přibývajícímu věku, nebo kvůli svému nepříliš uspokojivému sexuálnímu životu prostě ventilují svou frustraci na totemu, který média vybrala jako hodný nenávisti. Sexy ženy vždy vyvolávaly touhu i nenávist. Hony na čarodějnice z minulosti ukazují, jak jsou nezávislé ženy očerňovány muži, jejichž mužnost je větší navenek než ve skutečnosti. 

Problém kolem Meghan Markle nemá nic společného s pomluvami. Meghan je obětí korporace zvané královská rodina. Je obětí zkorumpovaného tisku. Je obětí sexuálně frustrovaných mužů. Je to složitá žena s výjimečným talentem, chvályhodným charitativním programem a právem žít svůj život bez těchto supů, jako jsou Clarkson a Piers. 

Nenávist k Meghan je pro sexuálně frustrované lidi. 

0
Vytisknout
10001

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2022